Washington - Z hlediska kosmonautiky rok 2011 příliš úspěšný nebyl. Spíš naopak. Americké raketoplány dosloužily a jedinou zemí, která je schopna dopravovat lidi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), zůstalo Rusko.
Jeho zastarávající rakety Sojuz ale významnější posun v dobývání vesmíru neslibují. Moskva se, stejně jako před ní Washington, nechala slyšet, že od odvážných plánů výprav na Měsíc, nebo dokonce na Mars, vzhledem k nedostatku finančních prostředků upouští.
Logicky se tak nabízí otázka, co bude dál. Studená válka a soupeření o prestiž, spojenou s úspěchy kosmických programů, je ta tam. Zdá se, že budoucnost cestování ke hvězdám mají v rukou především soukromí investoři.
Zájem je velký. Firmy investují jak do výzkumných projektů, tak do komerčních letů, tedy vesmírné turistiky.
první následovník raketoplánů - stroj Dream Chaser soukromé společnosti Sierra Nevada.
Plavidlo připomínající zmenšený raketoplán by mělo pojmout sedm astronautů a cestovat zejména k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pokud jeho první volný let s následným přistáním dopadne dobře, mohli by první kosmonauti po sérii dalších pokusů v novém modulu letět poprvé v roce 2021.
Jde přitom jen o jeden z několika soukromých projektů, které NASA spolufinancuje. Spolupracuje rovněž s výrobcem letadel Boeing a se společnostmi Space Exploration Technologies a Blue Origin.
Budoucnost cestování lidí do vesmíru ale není závislá jen na NASA. Soukromé společnosti už pracují i na vlastním, na státu zcela nezávislém vývoji vesmírných center a plavidel. Například americká společnost Blue Origin slibuje, že časem představí plavidlo, které cesty ke hvězdám výrazně zlevní, už jen tím, že nebude potřebovat pozemní řídící středisko.
Nejdál se zdá být projekt Spaceport America. První soukromý kosmodrom, vlastněný společností Virgin Galactic a státem Nové Mexiko, už od roku 2009 do nevyšších vrstev atmosféry vypravil dvanáct raket bez lidské posádky.
Od 18. října letošního roku je Spaceport Amerika oficiálně v provozu a zájemci o výlet do vesmíru si mohou předplatit letenku. V podstatě se tím stávají dalším investorem.
Do vesmíru za 3,6 milionu. Už brzy
S nápadem na soukromý kosmodrom přišel v roce 1990 Burton Lee z Univerzity ve Stanfordu. Od té doby na konceptu pracoval, a hlavně sháněl investory.
Plácnul si s americkým miliardářem a zakladatelem vesmírné agentury Virgin Galagtic Richardem Bransonem. Se samotnou stavbou se začalo o šestnáct let později - v roce 2006. A jak už bylo řečeno, hnán vidinou vytvoření nových pracovních míst se zapojil i stát Nové Mexiko - přispěl částkou převyšující 200 milionů dolarů a stal se většinovým vlastníkem kosmodromu.
První z více než čtyř stovek vesmírných turistů, kteří už si výlet za v přepočtu 3,6 milionu korun předplatili, by se mohl na suborbitální dráhu vypravit v roce 2013. Již na příští rok je ale naplánován zkušební let s posádkou.
Let na samou hranici vesmíru potrvá několik hodin a bude mu předcházet třídenní výcvik. Do výšky 15 kilometrů nad zemským povrchem vynese zájemce mateřský letoun White Knight, z něj se pak odpojí samotný modul Enterprise, který vystoupá až do výšky 110 kilometrů a několikahodinovým klouzavým letem se snese zpět na Zemi.
