Brusel - Ministři zahraničí členských států Evropské unie podle očekávání zpřísnili sankce vůči Íránu a Sýrii.
Cílem ekonomických sankcí je dostat obě země do izolace.
Režim syrského prezidenta Bašíra Asada by měly sankce donutit upustit od násilí vůči bouřícímu se obyvatelstvu, Írán chce zase EU přinutit k zastavení podezřelého jaderného programu.
Na černou listinu k Sýrii přibylo 11 institucí a 12 lidí, sankce uvalené na Írán zahrnou 180 nových jmen a firem.
Zpřísnit sankce vůči Teheránu se v reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) už dříve rozhodly Spojené státy, Kanada a Velká Británie.
Vztahy mezi Íránem a demokratickým světem jsou v poslední době na bodu mrazu. Na britskou ambasádu v Teheránu po zpřísnění sankcí zaútočil rozvášněný dav a její zaměstnanci měli co dělat, aby utekli zadním vchodem.
Londýn zareagoval uzavřením íránské ambasády a vyhoštěním všech jejích diplomatů. Své velvyslance z Íránu stáhli také Francouzi, Němci, Italové a Nizozemci.
Kdo útočil v Teheránu?
- Íránská vláda se úterního od útoku na britskou ambasádu distancovala a rozvášněný dav označila jako "pobouřené studenty".
- Britové ale Teheránu nevěří a tvrdí, že policie zasáhla záměrně pozdě, aby dav stihl vniknout do prostorů velvyslanectví.
Že byl útok organizovaný a řízený je podle diplomatů pravděpodobné. - Jelikož se jednalo o útok na cizince, soudí řada diplomatů a analytiků, že ho zosnovaly jednotky al-Kuds.
- al-Kuds (arabsky Jeruzalém) je elitní útvar Íránských revolučních gard. Jeho hlavním úkolem je šířit islámskou revoluci v zahraničí. V praxi tedy podporuje a cvičí islámské radikály v mnoha zemích po celém světě.
Londýn je přesvědčen, že íránská policie při útoku na britskou ambasádu záměrně zasáhla pozdě, aby dav do prostoru velvyslanectví pronikl a po zpřísnění sankcí proto volal nejhlasitěji.
"Chceme prosadit zintenzivnění ekonomické tlaku, zejména izolovat íránský finanční sektor," nechal se ještě před zahájením jednání slyšet britský ministr zahraničí William Hague.
Přestože se nejčastěji mluví o ekonomických sankcích, vyloučený není ani vojenský zásah. Zaútočit by mohly Spojené státy, které to ale zatím popírají, nebo Izrael, který se cítí íránským jaderným programem existenčně ohrožen.
Spojené státy už přiznaly, že by je Izrael o případném úmyslu zaútočit na Írán nemusel informovat. V rozhovoru pro agenturu Reuters to řekl náčelník amerického sboru náčelníků štábů Martin Dempsey.
Na dotaz, zda by židovský stát Američany o útoku předem informoval, odpověděl Dempsey stručně: "To tedy nevím".
Írán stále opakuje, že chce jaderný program využít pouze k civilním účelům, ale zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) hovoří jasně. Píše se v ní, že inspektoři získali důkazy o tom, že Írán provádí výzkum a testuje postupy, které mu mohou pomoci vyvinout jaderné zbraně.
