Útok na Írán by změnil příštích 100 let, varují agenti

Zahraničí Zahraničí
9. 11. 2011 15:15
Izrael žije útokem na Írán, bývalí jestřábi z tajných služeb jsou ale striktně proti
Izraelská stíhačka (ilustrační foto).
Izraelská stíhačka (ilustrační foto). | Foto: Reuters

Tel Aviv - Izrael už nežije žádostí Palestinců o samostatný stát. Hlavním tématem izraelské politiky je teď íránská hrozba. V diskusi, kterou vyvolala nová zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), proti sobě stojí překvapiví oponenti.

Agentura pro atomovou energii v úterý potvrdila to, o čem se spekuluje už dlouho: že íránští vědci prováděli počítačové simulace, které mohou mít využití jen pro sestrojení atomové bomby.

Zásah proti Teheránu hájí izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Ehud Barak, za diplomatické řešení se naopak postavili někdejší šéfové tajných služeb.

Juval Diskin, Ephraim Halevy či Meir Dagan přitom vždy platili za nejdravější politické a bezpečnostní jestřáby.

"Jde o největší výzvu dnešní generace," popsal momentálně nejpalčivější izraelské dilema na stránkách listu Haarec komentátor Ari Šavit. "Důsledky můžou být dramatické," pokračoval, "pokud Izrael zareaguje pozdě, můžou být dokonce kritické pro naše samotné přežití".

"Stupidní nápad"

Izraelský arcinepřítel, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád - spolu s íránským klérem - v minulosti opakovaně odmítal právo Izraele na existenci. Stejně tak zpochybňoval holokaust.

MAAE ve své zprávě uvádí, že Írán chce vlastnit jadernou zbraň. Bývalí jestřábi to nezpochybňují. Vojenský útok je ale podle nich až to poslední, na co by se měl židovský stát spoléhat.

"Výzvy, kterým by pak Izrael čelil, by byly neřešitelné," prohlásil někdejší šéf Mossadu Meir Dagan nedlouho poté, co letos v lednu opustil úřad.

Jak znovu zopakoval minulý týden pro izraelská média, íránská jaderná zařízení jsou rozeseta po celé zemi, a tak by nebylo možné je zničit najednou, jak se to stalo v roce 1981 během útoku Izraelců na jaderný reaktor v iráckém Osiraku, nedaleko Bagdádu.

"Je to stupidní nápad...," zní v Izraeli nejcitovanější Daganova věta.

Příštích 100 let

Teherán by navíc v případě války mohl použít řadu zbraní, jimiž dokáže zasáhnout Izrael. Předpokládat lze i zablokování dodávek ropy, zaktivizování teroristů kdekoliv po světě a v neposlední řadě využití íránských spojenců a zároveň nejbližších nepřátel Izraele: libanonského Hizballáhu, palestinského Hamásu a režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Spíš než úspěch by Izrael čekalo krveprolití, říkají někdejší šéfové bezpečnostního establishmentu. Případný útok na Írán odsoudili i bývalý velitel generálního štábu Gabi Aškenazy nebo ex-šéf domácí špionáže Juval Diskin.

Také Daganův předchůdce ve funkci ředitele rozvědky, Ephraim Halevy, považuje Írán za "existenční hrozbu" Izraele. Vojenský zásah nicméně jako řešení nevidí. "Útok by změnil celý blízkovýchodní region na příštích sto let," prohlásil.

Dokonce zašel tak daleko, že za mnohem větší "existenční hrozbu" označil tzv. "charedizaci" izraelské společnosti. Charedim jsou ultraortodoxní Židé, jejichž vliv na každodenní život v posledních letech zásadně vzrostl.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Robert Šlachta představil své politické hnutí Přísaha

Bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta zakládá hnutí Přísaha, se kterým se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Oznámil to ve středu na setkání s médii.

"Chceme a budeme sloužit lidem, občanům naší země, postavíme se čelem k nespravedlnosti a rozkrádání státu. Postavíme se čelem k aktivistickým nesmyslům, které zamořují naši společnost. Postavíme se na stranu lidí, kteří jsou základem naší společnosti," stojí na webových stránkách hnutí.

Své hnutí odmítl charakterizovat jako konverzvativní, liberální, levicové či pravicové. "Moje odpověď je ani jedno. Jsme hnutí spravedlivého středu," řekl. Mimo jiné slíbil například důsledné řešení migrace.

Dalšími zakladateli hnutí jsou taktéž bývalí policisté Tomáš Sochr a Jiří Komárek, právnička Eva Gajdošík a sociální pracovnice Jaroslava Pauchová.  Financovat hnutí plánuje Šlachta z vlastních peněz, společně se Sochrem si vzal půjčku.

Zdroj: Domácí
Další zprávy