Valletta - Na jih Evropy jen od začátku roku dorazilo přes 100 000 uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.
Na útěku někteří stráví i několik let. Co je vedlo k tomu, že opustili rodnou zemi? A proč se - na vratkých přeplněných lodích - vydali na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře?
Přečtěte si autentické výpovědi - zprostředkované humanitární organizací Lékaři bez hranic - těch, kteří cestu přes moře zvládli.
K táboru Moria na řeckém ostrově Lesbos dorazila se svými rodiči a 12letou sestrou.
"Jmenuji se Azade, což znamená svoboda. Cesta byla těžká. Neměli jsme žádnou vodu, jídlo, ani pro sebe, ani pro děti. Na cestě jsme měli spoustu problémů.
V Afghánistánu jsme nebyli v bezpečí. Otec byl bez práce a neměli jsme dobrý život. Mě ani mou sestru tam nečekala žádná budoucnost. Takový život není pro nás. Tak těžký, jen problémy, všude válka. Všichni jsme už tolik unavení.
Přivezla jsem si jenom oblečení, které mám na sobě, a malou lahev vody, poloplnou. Když jsme sem dorazili, nebyl tu nikdo, kdo by nám pomohl. Lidé nás dovedli na půl cesty k policejní stanici a vzali si všechny naše peníze. Pak jsme urazili ještě dlouhou cestu. Teď už nám peníze stačí jenom na vodu."
