Bitva o Mosul je koncem Islámského státu. Může ale rozpoutat občanskou válku

Marek Hudema Marek Hudema
Aktualizováno 17. 10. 2016 18:20
Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.
Sunnitské milice před začátkem bitvy o Mosul.
Sunnitské milice před začátkem bitvy o Mosul. | Foto: Reuters

Praha/Bagdád – "Přichází hodina vítězství." Těmito slovy irácký premiér Hajdar Abádí v noci na pondělí oznámil začátek dobývání Mosulu. "Tento rok bude rokem osvobození od Islámského státu," slíbil v televizi, oděn do vojenské uniformy.

Nebude to jednoduché, jelikož teroristická organizace Islámský stát (IS) ovládá v Iráku a v Sýrii rozsáhlá území a vysílá sebevražedné atentátníky do Evropy.

Mosul je nejen největším městem, které džihádisté dobyli, ale především hlavní zdroj jejich financí. Bez něj islamisté nebudou moci platit dostatek bojovníků a dodávky zbraní. Společně s penězi zmizí i značná část jejich prestiže.

Nikdo nechybuje, že pozemní jednotky, které se k městu probíjejí za podpory náletů protiteroristické koalice vedené USA, město dobudou. Obavy jsou z toho, co nastane pak.

Citlivá operace

Dobytí dnes zhruba milionového Mosulu může spustit další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že před boji může jen v prvních dnech uprchnout šedesát až 200 000 civilistů. A není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Po úprku z Mosulu tak může následovat cesta do Evropy.

Operace je ke všemu velmi citlivá. V Mosulu žijí převážně sunnitští Arabové, představitelé většinové větve islámu, ale v irácké armádě převažují představitelé menšinové šíitské větve a navíc ji podporují nepravidelné šíitské milice, které jsou těsně svázány s vládci sousedního teokratického Íránu.

K městu míří i kurdské oddíly pešmergů a zhruba 3000 mužů vycvičených Turky.

Přitom iráčtí sunnité a šíité se navzájem nenávidí, problémy jsou i mezi Araby a Kurdy a irácká armáda navíc zřejmě hodlá zabránit přílišnému postupu Kurdů a také Turky podporovaných jednotek.

Islamisté prohlašují, že o Mosul budou tvrdě bojovat. List The Financial Times napsal, že se útoku účastní zhruba 30 000 iráckých vojáků. Podle iráckých zdrojů by pak údernou sílu mělo – společně s Kurdy a milicemi – tvořit až 80 000 mužů. Počet džihádistů se odhaduje na 3000 až 8000, ale může je podpořit část místních obyvatel. Tak jako v jiných městech, které islamisté bránili dříve (například ve Fallúdži), i v Mosulu zřejmě vykopali síť podzemních tunelů, nastražili miny a použijí sebevražedné atentátníky – v autech i pěší.

Dětští atentátníci, civilisté jako lidské štíty

Na začátku října Islámský stát pohrozil, že atentátníci tentokrát nebudou jen dospělí, ale že použije i ve svých školách vycvičené děti. Civilisty pak podle některých zdrojů hodlá použít jako lidské štíty.

Obavy navíc vzbuzuje použití jedovatých plynů, kterých má IS podle dostupných informací v Mosulu velké zásoby. To může výrazně zbrzdit osvobozování města. "Bude trvat pravděpodobně týdny," odhadl v neděli americký generálporučík Stephen Townsend, který má na starosti vedení akcí mezinárodní koalice proti Islámskému státu.

Na druhou stranu jeden z nižších velitelů IS na Facebooku napsal, že džihádisté částečně opustí Mosul, aby si uchovali "lidské zdroje", a budou bojovat jen v malých skupinkách, upozornil list The Wall Street Journal.

I to ale může vést ke zničení města a úprku jeho obyvatel. K tomu je potřeba připočíst možné střety mezi oddíly dobývajícími město a obavy z násilí vůči jeho obyvatelům. Zatím sice Kurdové i šíitské milice tvrdí, že do města nevstoupí, ale jisté to není. Kurdové podle jejich plukovníka Amozhgara Táhira budou osvobozovat jen nesunnitské vesnice východně od města.

Irácká vláda zase hodlá držet šíitské milice dál od Mosulu a prý s nimi vyjednala, že budou válčit proti Islámskému státu v asi sto kilometrů vzdáleném městě Havídža.

Na cestu se může dát milion lidí, varuje OSN

Podle analytiků, které cituje agentura Reuters, ale bude politicky nemožné udržet šíitské milice stranou Mosulu, rozhodující bitvy proti Islámskému státu tvořenému radikálními sunnity.

Stejně tak bude těžké zabránit v postupu Kurdům, a i kdyby se to podařilo, kurdští představitelé dávají najevo, že současná situace jen urychlí jejich požadavek získat nezávislost na Iráku. To by znamenalo konflikt s Bagdádem a možná i s odtud řízenou iráckou armádou.

Podle OSN může dojít k největší humanitární krizi letošního roku. "Bojíme se, že ze svých domovů může být donucen uprchnout až milion lidí," citoval list The New York Times Lisu Grandeovou, humanitární koordinátorku OSN pro Irák. Už nyní se zřejmě z města pokouší utéci tisíce lidí.

Minimálně sto tisíc běženců se zřejmě přesune do Sýrie a Turecka, uvádí Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR). Proto nyní žádá dárce o dalších 61 milionů dolarů, tedy asi 1,5 miliardy korun, na pomoc uprchlíkům v Iráku, Sýrii a Turecku.

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák se dostal do přední linie kurdských bojovníků těsně před klíčovou bitvou o irácké město Mosul. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Státy EU by mohly čerpat první peníze ze záchranného balíčku v září

Země Evropské unie by na konci prázdnin mohly začít těžit ze dvou částí společného balíčku krizové pomoci schváleného v reakci na koronavirový útlum ekonomik. První členské státy by během dvou měsíců mohly získat půjčky v rámci unijní podpory krátkodobých pracovních míst stejně jako záruky pro podniky v problémech. Po pátečním jednání ministrů financí unijních zemí to prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Evropské společenství na jaře schválilo první sérii záchranných stimulů, mezi něž patří vedle využití fondu ESM určeného pro eurozónu také až 100 miliard eur (2,65 bilionu Kć) půjček od EK na podporu kurzarbeitu a 200 miliard eur záruk od Evropské investiční banky pro podniky zasažené výpadkem. Ministři tento pátek debatovali o postupu zavádění této pomoci.

Pokud státy rychle dokončí administrativní proces, "první půjčky by do členských zemí mohly doputovat po prázdninách," řekl Dombrovskis. Které země budou z fondu čerpat jako první, člen EK nespecifikoval. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lucemburský premiér kritizuje výroky polského prezidenta o LGBT komunitě

Lucemburský premiér Xavier Bettel, který žije v homosexuálním manželském svazku, ostře kritizoval předvolební kampaň polského prezidenta Andrzeje Dudy namířenou proti komunitě lesbiček, gayů, bisexuálů a transgenderových osob (LGBT), o níž hovořil jako o nebezpečné ideologii. Bettel podle německého magazínu Der Spiegel řekl, že na tato vyjádření nezapomene.

Konzervativec Duda se v neděli utká v druhém kole prezidentských voleb s liberálním varšavským starostou Rafalem Trzaskowským. Očekává se těsný souboj. Kampaň stávajícího prezidenta Dudy vyvolává vášně kvůli kontroverzním vyjádřením na adresu LGBT. Jejich práva nedávno označil za ideologii horší než komunismus a v pondělí formálně navrhl ústavní dodatek, jenž by zakázal adopci dětí dvojicemi stejného pohlaví.

"Člověk zřejmě v předvolebních kampaních někdy říká věci, které by říkat neměl," cituje Bettela Der Spiegel. "Já je nezapomenu," ujistil šéf lucemburské vlády.

Bettel vstoupil do manželského svazku se svým partnerem v roce 2015, rok poté, co v převážně římskokatolickém Lucembursku byly tyto sňatky povoleny.
"Byl jsem docela překvapen tím, co pan Duda řekl," pokračoval Bettel v kritice hlavy polského státu. "Několikrát jsem se s ním setkal a on mě dokonce pozval do Polska spolu s mým manželem," tvrdí Bettel.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy