Zákaz užívání mobilních telefonů platí v uprchlickém táboře u města Cox’s Bazar blízko hranic s Barmou už od roku 2017, kdy se do něj začali muslimští Rohingové uchylovat. Běženci však zákaz nedodrželi a dál využívali své telefony ke komunikaci s příbuznými a přáteli.
"Mnoho uprchlíků v táborech využívá mobilní telefony," uvedl podle televizní stanice Al Jazeera mluvčí bangladéšské telekomunikační komise Zakir Hossain Khan. "Řekli jsme operátorům, aby to zastavili. Zároveň jsme je požádali, aby nás do 9. září informovali, jaká opatření přijmou ohledně zabavení SIM karet, které Rohingové používají, a co udělají pro to, aby byl jejich prodej zastaven," dodal.
Under intl law, #Bangladesh is only justified in restricting mobile-phone use if it’s based in law & necessary & proportionate to a specific security problem. An indiscriminate ban on #Rohingya refugees’ phones is awful & violates their fundamental rights https://t.co/8rtJheJ1Lu
— Matthew Smith (@matthewfsmith) September 6, 2019
Důvodem je podle bangladéšské vlády zajištění bezpečnosti a zastavení obchodu s drogami. Jen v tomto jednom táboře došlo za poslední dva roky k šesti stům trestných činů, uvedl policejní mluvčí Ikbal Hossain.
Zákaz telekomunikace podle něj kriminalitu omezí a bude mít pozitivní dopad na život uprchlíků.
Sami Rohingové se však kroku obávají. "Jak budeme komunikovat s našimi příbuznými, když nebudeme moci využívat mobily?" pokládá řečnickou otázku americkému deníku The New York Times Mohammed Yusuf, který žije v táboře u města Cox’s Bazar. "Pokud někdo z našich příbuzných onemocní nebo zemře, tak se ani nedozvíme, že se něco stalo."
Bangladéšská vláda už dříve částečně přerušila telekomunikační služby, a to mezi pátou hodinou večerní a ranní. Ani pak uprchlíci nepřestali mobily používat. Stejně tak je nezastavilo, když úřady omezily prodej místních SIM karet pouze pro lidi, kteří se prokážou dokladem potvrzujícím bangladéšský původ.
Podle britského deníku The Guardian to mělo opačný efekt: v táboře začal bujet černý trh s levnými SIM kartami.
Bez mobilů se o nich svět nedozví
Přerušení telekomunikace pravděpodobně souvisí i se shromážděním, které se v táboře konalo 25. srpna, tedy dva roky od počátku útoků na muslimskou menšinu v Barmě. Podle deníku The New York Times se ho zúčastnily desetitisíce lidí, kteří se společně modlili a pronášeli proslovy.
"Přístup k SIM kartám byl pro Rohingy vždycky životně důležitý. Velice efektivně je využívali k tomu, aby zvedli povědomí o své nepříjemné situaci," uvedl ředitel barmské lidskoprávní organizace Kyaw Win. V budoucnu by to však bylo mnohem obtížnější.
Po zmíněném shromáždění, které mělo podle médií poklidný průběh, bangladéšská vláda nařídila 41 neziskovým organizacím, aby opustily tábor. Jako důvod uvedla překročení pravomocí a zapojení se do politických aktivit. Zároveň ti zaměstnanci, kteří měli chod tábora na starosti a shromáždění dovolili, byli vyhozeni, tvrdí bangladéšský deník Dhaka Tribune.
Komunikace z hor
Podle informací, které získal deník The Guardian od člověka pracujícího v OSN, je však téměř nemožné všechny mobilní telefony nebo SIM karty zabavit. "Těžko říct, jak toho chtějí docílit. Mnoho uprchlíků má pořád barmskou SIM kartu, a když půjdou do hor, tak ji budou moci použít tam," uvedl.
Operátoři, kteří požadavku bangladéšské vlády v neděli nevyhoví, budou potrestáni. Na dotazy agentury Reuters, zda se příkazu podvolí, zatím neodpověděli.
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci předloni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo přes 700 tisíc Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.
