Macron vede kritiku Putinova Ruska. Naopak Němci jsou téměř neviditelní

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
27. 1. 2022 19:23
Když Moskva oznámila, že ruská armáda hodlá příští měsíc cvičit na moři zhruba 240 kilometrů od irských břehů, dostala vzkaz od lokálního svazu rybářů ze severozápadu Irska: oni budou tyto manévry blokovat. Jak? "Vyrazíme do oblasti na svých lodích a budeme doufat, že Rusko bude respektovat námořní pravidla o předcházení kolizím," řekl zástupce rybářů Patrick Murphy.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz.
Emmanuel Macron a Olaf Scholz. | Foto: Reuters

Irové protest vysvětlili tak, že budou jen hájit zdroj obživy pro svoje rodiny. V oblasti se pohybují početná hejna tuňáků a rybáři mají strach, že by je plánované podmořské výbuchy mohly navždy vyhnat z tamních vod, protože zvířata změní svoje migrační trasy. "Budeme se prostě vůči Rusům bránit, co to půjde," řekl rozhlasové stanici RTE Murphy.

Zdaleka ale nejde jen o Irsko a tamní rybáře. Evropské státy už několik týdnů ladí noty, jak reagovat na výhrůžky Ukrajině vojenskou invazí ze strany Ruska a na požadavky Moskvy vůči Západu, že k tomu nedojde mimo jiné pod závazkem zastavení rozšiřování NATO o postsovětské státy.

Mezi spojenci panuje shoda, že takový požadavek je nepřijatelný, a jak USA, tak Evropané připravují sérii kroků pro případ, že Rusko skutečně Ukrajinu napadne. Shodli se i na ekonomických sankcích, které "budou Rusko bolet", jak řekl po schůzce se svými protějšky z Evropské unie šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Na stole je vyloučení Moskvy z mezinárodního platebního systému pod zkratkou SWIFT, v jehož důsledku by se Rusko nedostalo k dolarům ani eurům a nemohlo by financovat svůj vlastní provoz. A stejně jako Američané, také Evropané plánují zákaz vývozu pokročilých technologií do Ruska, které je však potřebuje a neumí si je samo vyrobit.

Proti sankcím zatím žádný stát otevřeně nevystoupil. Podporují je i jindy proruské Maďarsko, Itálie nebo Řecko. "Jednota," popsal stručně náladu u unijního stolu pro Aktuálně.cz nejmenovaný velvyslanec východoevropského státu v Bruselu. Vysvětluje ji tím, že požadavky Kremlu směrem k NATO udělaly z celé věci i v očích tradičně proruských zemí "otázku dlouhodobé bezpečnosti celé Evropy".

Aktivní Francouzi

U protiruských sankcí EU nyní řeší to, kdy by měly být spuštěny. Zda jen v případě vojenské (pozemní) operace, jak to chtějí Maďarsko nebo Itálie, nebo i po kybernetickém útoku na Ukrajinu či výskytu nových "zelených mužíků" v nějakém ukrajinském městě.

Mimo debatu naopak zůstává zákaz vývozu ruského plynu do EU kvůli vysoké závislosti řady zemí na této surovině.

Diplomatickou iniciativu dovnitř Evropy i navenek vede Francie. Emmanuel Macron inicioval setkání premiérských důvěrníků z Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie tento týden v Paříži.

Schůzka v takzvaném normandském formátu se hodnotí jako úspěšná: poprvé po dvou letech přinesla stanovisko, na kterém se shodly všechny čtyři strany. Za dva týdny se mají potkat znovu, tentokrát v Berlíně, a do té doby platí příměří. Tento pátek si pak má telefonovat Macron s Vladimirem Putinem. 

Francie kromě toho podporuje Ukrajinu bilaterálně. Paříž dodala obranné zbraňové systémy Kyjevu a Macron už oznámil, že zvýší, řádově v tisících mužů, francouzskou vojenskou přítomnost na území Rumunska "v rámci posilování obranyschopnosti východního křídla NATO".

Neviditelní Němci

Takřka neviditelné je naopak Německo. Nový kancléř Olaf Scholz (SPD) se k ruské agresi vůči Ukrajině vyjadřuje minimálně, a když už, tak neurčitě. Zatímco Macron po jeho boku tento týden v Berlíně nazval Putinovo Rusko "největším destabilizátorem Evropy dneška", Scholz jen opakoval nutnost "nerezignovat na dialog".

Německá vláda také nejen že odmítla dodat zbraně Ukrajině, ačkoli do jiných států je vyváží, ale zabránila i vývozu starých sovětských houfnic na Ukrajinu z Estonska. Později v reakci na mezinárodní kritiku Scholzova koalice rozhodla, že zemi dodá pět tisíc helem. Jak se ale ukázalo, Kyjev jich žádal sto tisíc. Na půdě EU teď Německo zdržuje vyslání možné společné vojenské mise na výcvik ukrajinských policistů a zástupců armády a prosazuje, aby Evropané Kyjevu posílali jenom peníze.

Německého postoje si všimli i američtí spojenci a tamní média. Oslovení Němci nabízejí jako odpověď zpravidla historii a pacifismus, který má poválečné Německo ve svojí DNA.

"Dvakrát jsme Rusko napadli a podruhé to byla genocidní válka. Zahynulo při ní 27 milionů Sovětů, z toho 15 milionů Rusů," řekl americkému deníku New York Times Matthias Platzeck, předseda Rusko-německého fóra a bývalý lídr Scholzovy SPD. "Představa, že budeme s Ruskem zase znovu válčit, je pro řadu Němců nestravitelná," dodal.

Video: Reportáž z ukrajinského města Charkov

"Doufáme, že k invazi nedojde," věří obyvatelé ukrajinského města Charkov. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Hermannová se Štochlovou jsou na písku v Kusadasi ve čtvrtfinále

Plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Marií-Sárou Štochlovou porazily na turnaji série Pro Tour Challenge v Kusadasi v prvním kole play off Italky Margheritu Bianchinovou a Claudii Scampoliovou 21:17, 23:21 a postoupily do čtvrtfinále. V tureckém přímořském středisku dosud neztratily ani set a zvýšily šance na účast na červnovém mistrovství světa v Římě.

České jedničky po vítězství ve skupině potvrdily dobrou formu i proti Italkám. První set získaly díky čtyřem bodům v řadě od stavu 17:17, ve vyrovnanější druhé sadě sice neproměnily tři mečboly, ale čtvrtou šanci na ukončení zápasu už využily. K vítězství si pomohly sedmi esy.

V odpoledním čtvrtfinále se Hermannová se Štochlovou utkají s osmým nasazeným německým párem Sandra Ittlingerová, Isabel Schneiderová. Bez ohledu na výsledek už je jasné, že při čtvrtém startu na okruhu vylepší společné maximum, kterým je květnové deváté místo z Dauhá. V Turecku neskončí hůř než páté.

Zdroj: ČTK
Další zprávy