Dolní komora legislativu odhlasovala v poměru 236 ku 181 hlasům, a to přesně jeden měsíc poté, co v Minneapolisu při zatýkání zemřel černoch George Floyd, kterému bělošský policista několik minut klečel na krku. Jeho úmrtí v USA i v dalších zemích po celém světě vyvolalo masivní protesty proti rasismu a policejní brutalitě.
Republikánské a demokratické představy o policejní reformě mají několik společných bodů; obě strany označují lynčování za federální zločin z nenávisti, podporují používání kamer na policejních uniformách a mají za cíl zavést vyšší standard policejního výcviku. Podle republikánů by však demokratická verze legislativy podrývala autoritu a důvěru v policii. Demokraté se domnívají, že republikánský plán nemá dostatečně široký záběr.
Republikáni také nesouhlasí s úplným zákazem škrcení podezřelých a omezením imunity pro americké strážníky. Se snížením právní ochrany strážců zákona nesouhlasí také americký prezident Donald Trump, který již dříve prohlásil, že je to pro něj nepřijatelný požadavek.
