Americký Kongres se omluvil černochům za otroctví

gaz
30. 7. 2008 13:50
O případných reparacích však v deklaraci zmínka není
Foto: Aktuálně.cz

Washington - Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu se omluvila za otroctví a segregační rasové zákony, které ve Spojených státech platily do poloviny šedesátých let dvacátého století.

Sněmovna „se jménem lidu Spojených států omlouvá afroameričanům za špatnosti spáchané na nich a jejich předcích, kteří trpěli pod otroctvím a zákony Jima Crowa," citovala z omluvy agentura AP.

Zákony Jima Crowa (přesná etymologie termínu není známa, ale má se za to, že název je odvozen od jména komediální postavičky černého otroka z první poloviny 19. století) platily v mnoha státech USA v letech 1876 až 1965 a předepisovaly segregaci černé a bílé populace na veřejných místech a v institucích.

Teoreticky mělo jít pouze o oddělení, v praxi se však jednalo o diskriminaci černochů. Občané černé pleti měli v autobusech vyhrazeny zvláštní zóny a jejich děti chodily do škol horší kvality.

Reparace nebudou

„Otroctví a Jim Crow představují skvrny na nejskvělejším národě na planetě Zemi," prohlásil po schválení rezoluce její předkladatel, demokrat Steve Cohen.

„Dnešek znamená mezník ve snahách našeho národa napravit chyby minulosti," přizvukovala předsedkyně Klubu černošských kongresmanů Carolyn Kilkpatricková.

Kongres se již v minulosti podle AP omluvil Američanům japonského původu, kteří byli za druhé světové války internováni v koncentračních táborech, nebo domorodým Havajcům za zrušení jejich království na konci devatenáctého století.

Roku 2005 Senát vydal oficiální omluvu za to to, že neprosadil zákony zabraňující lynčování. Přímo za otroctví se omluvilo pět států USA, v Kongresu dosud ale takové snahy narážely. Zákonodárci se obávali, že by s sebou toto gesto mohlo nést riziko vyplácení reparací. Ty současná deklarace vůbec nezmiňuje.

Kanadští indiáni se své omluvy dočkali, přijdou na řadu i američtí?
Kanadští indiáni se své omluvy dočkali, přijdou na řadu i američtí? | Foto: Reuters

Obama uvažuje o omluvě indiánům

Brání se jim i první černošský kandidát na amerického prezidenta s reálnou šancí na vítězství Barack Obama.

„Nejlepšími reparacemi, které můžeme poskytnout, jsou dobré školy v centrech měst a pracovní příležitosti pro nezaměstnané," řekl v neděli před shromážděním šesti tisíc afroamerických, asijskoamerických, hispánských, indiánských a dalších etnických pracovníků médií.

Demokratický kandidát však po vzoru Austrálie a Kanady nevyloučil omluvu původním indiánským obyvatelům Spojených států.

„Já osobně bych byl rád, kdyby tragické momenty z naší historie byly přiznány," řekl Obama. „Jak by oficiální omluva vypadala, jak by byla formulována, to bych rád zkonzultoval s původními americkými kmeny a místními shromážděními," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy