Od našeho zvláštního zpravodaje - Je tady den D, po vyčerpávající kampani Amerika toto úterý volí svého příštího prezidenta. Tak divoký předvolební rok přitom moderní historie USA nepamatuje.
V lednu republikáni v Senátu zablokovali snahu demokratů o odvolání prezidenta Donalda Trumpa. Amerika pak ještě ani nestačila zhodnotit tento "impeachment", když v únoru dorazila pandemie koronaviru.
Dosud si ve Spojených státech vyžádala 230 tisíc životů a 9 milionů nakažených. Také zcela převrátila témata kampaně před prezidentskými volbami. Ekonomika, kdy se Trump mohl ještě na začátku roku chlubit rekordně nízkou nezaměstnaností, se propadla do recese.
Tématem číslo jedna se navíc stala právě pandemie, o které si většina Američanů v průzkumech myslí, že ji prezident Trump nezvládl. Stala se tak hlavní linií předvolebního útoku Trumpova demokratického vyzývatele Joea Bidena.
Po květnovém zabití černocha George Floyda, který v Minneapolisu podlehl zákroku bílého policisty, se Amerikou prohnaly mohutné demonstrace, doprovázené na některých místech násilím a voláním po rozpuštění policejních sborů. Trump to zase využil pro svůj útok, aby se před volbami pokusil odvést pozornost od pandemie, když svého volebního soupeře líčí jako "trojského koně" či "loutku" americké levice, která by v USA nastolila "socialismus" a "vládu lůzy".
Souboj o "naši" Ameriku
Oba voličské tábory jsou ale přesvědčeny, že ve volbách se rozhoduje o mnohem zásadnějších věcech, než jsou jen politické a programové rozdíly mezi republikány a demokraty. Podle obou stran jde o budoucnost "jejich" Ameriky. Republikánské, nebo naopak demokratické, nikoliv jedné společné.
Důkazem mimořádného zaujetí jsou rekordní počty Američanů, kteří letos využili možnost předčasného hlasování. K pondělí to bylo bezmála 94 milionů hlasů, což představuje takřka 70 procent všech hlasů, které byly odevzdány během posledních voleb v roce 2016.
V historii prezidentských voleb to tak bude poprvé, kdy více Američanů hlasovalo v předstihu, než kolik jich přijde k urnám v úterý, v samotný volební den.
Jenže tím mimořádný volební rok ještě vůbec nemusí skončit. Nynější den D může být paradoxně jen začátkem většího dramatu.
"Je to obrovská ironie, že právě letos, kdy je v tuto chvíli možná o výsledku rozhodnuto, protože většina lidí se už vyjádřila, nakonec nebudeme znát vítěze ještě několik dní nebo i týdnů po volbách," říká David, který minulou neděli v Lancasteru ve státě Pensylvánie jako dobrovolník přesvědčoval demokratické voliče, aby šli k urnám.
David pracuje jako advokát - a k popisu toho, co se může stát v letošních volbách, se to na jednu stranu hodí. O výsledku voleb se totiž může rozhodovat podle některých scénářů ve složitých soudních sporech.
"Ale zároveň je to velmi jednoduché. Žádnou právnickou erudici nepotřebujete. Stručně řečeno: americký volební systém se dostal do střetu s americkou poštou," říká s lehkým úsměvem David. "Jenže když do toho přidáme Trumpa, výsledkem může být volební debakl," dodá už zcela vážně.
V americkém volebním systému se bude i letos rozhodovat o výsledku celého souboje v několika klíčových státech. Jedním z nich, a podle řady komentátorů letos vůbec nejdůležitějším, je právě Pensylvánie. Před čtyřmi roky tady Trump vyhrál o 44 tisíc z celkem 6,1 milionu odevzdaných hlasů, tedy o 0,7 procentního bodu.
Až tři dny staré hlasy
Letos využívají rekordní počty Američanů možnost hlasování poštou. Jedním ze států, kde je nárůst zdaleka největší, je opět Pensylvánie. V roce 2016 zde hlasovalo poštou 300 tisíc lidí, letos si zažádalo o poštovní hlas 3,1 milionu voličů.
Už v letošních primárkách, ve kterých demokraté vybírali svého kandidáta na prezidenta, se přitom ukázalo, že americká pošta USPS takový nápor nestíhá. Řada lístků se zdržela na cestě k voličům nebo na cestě zpátky k volebním úřadům.
Kdy budeme znát výsledky amerických voleb?
Nový americký prezident je znám obvykle na konci volební noci podle toho, v kolika státech získá bezkonkurenční náskok. Letos se ale sčítání může protáhnout a 4. listopadu znát vítěze ještě nebudeme. A to z několika důvodů:
-
Přes 100 milionů Američanů, což je rekordní množství, se kvůli koronaviru rozhodlo využít možnost volit korespondenčně. Než se všechny hlasy sečtou, může to trvat několik dní.
-
Korespondenční hlasy začne většina států USA počítat až po uzavření volebních místností, někde v průběhu volebního dne. V některých státech, například v Kalifornii, jde ale poslat hlasovací lístek poštou ještě v den voleb. Takový hlas je platný, i když přijde až po skončení voleb.
-
Poštovní služba bude zavalená a některé hlasy může doručit se zpožděním.
-
Kvůli korespondenčnímu hlasování bude otevřeno méně hlasovacích místností. To znamená i méně lidí ve volebních komisích a pomalejší zpracování hlasovacích lístků.
-
Sčítání korespondenčních hlasů je náročnější kvůli kontrole podpisů na volebním lístku a na registračním listu.
-
Kandidát, který prohraje, může napadnout výsledek voleb. Donald Trump se už nechal slyšet, že výsledky voleb mohou skončit u Nejvyššího soudu. Dokonce řekl, že by mohlo jít o obrovský podvod.
-
Více demokratů volí korespondenčně, panují tedy obavy, že Donald Trump se prohlásí vítězem a pak napadne později došlé hlasy pro kandidáta demokratů Joea Bidena.
Demokratická strana v Pensylvánii, která tam má oporu v demokratickém guvernérovi Tomu Wolfovi, si tak prosadila, že v prezidentských volbách se započítají i hlasy, které přijdou až tři dny po úterních volbách - tedy až do tohoto pátku.
V Pensylvánii navíc nesmějí žádné poštovní hlasy začít sčítat dříve než ve volební den - ani ty, které přišly v uplynulých týdnech. Takže volební komise, které jsou personálně oslabené pandemií koronaviru, čekají obrovský náraz. Jak už potvrdila generální administrátorka Pensylvánie Kathy Boockvarová, podle které bude "většina hlasů sečtena v pátek".
"Takže až do víkendu nebudeme vědět, kdo tady vyhrál, a tím ani možná nebudeme vědět, kdo vyhrál celé prezidentské volby," doplňuje David. Jenže možnost, že teprve se zpožděním týdne bude Amerika znát svého příštího prezidenta, je podle něho ještě tím lepším scénářem.
Tím scénářem, který jeho jako demokrata naprosto děsí, je představa, že Trump neuzná volební výsledek. Trump hlasování poštou opakovaně zpochybňuje a konkrétně na Pensylvánii si chce, jak uvedl v závěrečných dnech kampaně, "pořádně dohlédnout".
"Volby by měly skončit 3. listopadu, ne o týdny později," naznačil Trump před pár dny na Twitteru, že by mohl rozporovat právě hlasy, které přijdou až po volebním dnu. Nebo i ty, které přišly "včas", ale dopočítávaly se až po úterý.
The Election should end on November 3rd., not weeks later!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) October 30, 2020
Dvě rozdílné vlny
Podle Davida je ale v pořádku, že se mají započítat i hlasy, které přijdou několik dní po volbách. "Není to vina voličů, že volební úřady a pošta nestíhají," tvrdí. To už je ale jeho "stranický" pohled demokrata, se kterým republikáni vášnivě nesouhlasí.
"Volit je sice základní právo každého Američana. Ale každý by měl prokázat alespoň takový osobní zájem o volby, že si ohlídá, aby hlasoval řádně a včas. Tohle je ohýbání pravidel," argumentuje republikánka Kim ze státu Maryland, univerzitně vzdělaná matka dvou dospělých dcer.
Sama Kim půjde hlasovat "řádně" ve volební den, jak k tomu své voliče opakovaně vyzval právě Trump. "Bude to červená vlna," vyhlašoval Trump v posledních dnech na velkých předvolebních shromážděních, s odkazem na typicky republikánskou barvu.
V Marylandu, který je spolehlivě demokratickým státem, se to jeho voličce Kim ani Trumpovi nesplní. V Pensylvánii to ovšem může být zdrojem zásadního zkreslení mezi tím, jak budou výsledky v tomto státě a také celých prezidentských voleb vypadat v úterý v noci, na konci dlouhého volebního dne, a mezi konečným součtem, který bude hotov nejdříve v pátek.
"Nejdříve to bude skutečně červená vlna, protože jako první se sečtou hlasy voličů, kteří přijdou v úterý k volbám, tedy většinou republikánů," říká David a dosavadní čísla o předčasném hlasování mu dávají za pravdu.
Podle průzkumu pro televizi CBS bylo 66 procent hlasů, které Američané předčasně odevzdali do uplynulého víkendu, pro Joea Bidena. Zatímco Trump může podle odhadů počítat s tím, že přímo ve volební den bude bezmála 70 procent pro něho.
Konkrétně v Pensylvánii zatím přišly více než dvě třetiny poštovních hlasů od registrovaných demokratů. "Po 'červené' vlně, kdy bude Trump vítězit, tak může se zpožděním několika dní přijít 'modrá', demokratická vlna, až se dopočítají hlasy poštou. A místo výhry to bude najednou prohra," vykresluje David možný zásadní zvrat celých letošních počtů.
Nejen podle něho, ale i mnoha politologů a analytiků, kteří už týdny rozebírají různé scénáře v amerických médiích, by to pak nejspíše skutečně znamenalo, že Trump by výsledky napadl.
Snad nepřijde i násilí…
"A pak by mohl o výsledku voleb podobně jako v roce 2000 rozhodovat Nejvyšší soud USA, kde ale mají nyní jasnou převahu konzervativní, 'Trumpovi' soudci," domýšlí advokát David jeden z možných konců celého dramatu.
On sám, jak tvrdí, by se s tím prý nějak srovnal. "Bylo by to další prezidentství, o které bychom přišli sporným, v tomto případě možná už vyloženě stranickým soudním výnosem, a ne ve volbách. Ale jako advokát jsem asi už dost cynický, abych to vzal," říká sám za sebe demokratický volič David.
Připouští ovšem, že mladší, radikálnější demokratičtí voliči by to tak "klidně přijmout nemuseli". "Obdobně jako na druhé straně by Trumpovu prohru nemusela vzít radikální pravice," dodává David. Ale aby možná sám sebe uklidnil, doplní ještě, že možnost masivních násilných střetů přesto považuje za velmi nepravděpodobnou.
"Jenže velmi nepravděpodobné je i to, že Amerika má před sebou tradiční volební den, na jehož konci znáte jméno prezidenta. Letos to bude spíše volební týden," použije David termín, který před letošními americkými volbami skloňovalo i mnoho analytiků a médií.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
