Již koncem ledna prohlásil izraelský ministr obrany Šaul Mofaz: "Izrael se nesmíří s tím, že by Írán byl vybaven jadernými zbraněmi, a musí být schopen se ubránit, a to všemi prostředky. Na to se připravujeme." Jasně tím naznačil, že vojenská akce není nereálná.
Americký viceprezident Cheney se v reakci na izraelské prohlášení nechal v televizním vystoupení slyšet, že pokud by byl Izrael napaden, USA "samozřejmě" svého spojence podpoří, a to i vojensky.
Mezi stále nezodpovězené otázky však patří samotná pravděpodobnost izraelského útoku na Írán. Pokud by k němu ale přece jen došlo, Washington hodlá být připraven.
K útoku bude Izrael potřebovat souhlas USA
Americká vláda předpokládá, že Izrael bude o plánu na útok informovat Spojené státy ještě před samotnou akcí. Podle armádních informací si totiž přelet izraelských letounů nad Irákem žádá povolení amerických úřadů. Variantou by byla pouze delší cesta mimo irácký vzdušný prostor.
Během washingtonské návštěvy minulý týden prohlásil bývalý armádní šéf Moše Jálon, že západní společenství má vojenské možnosti, jak zasáhnout proti Íránu, a že společná americko-izraelská operace s podporou NATO by íránský jaderný program o několik let zbrzdila, což je přáním celého světa.
Žádná jednání neprobíhají
Spojené státy však do Izraele nevyslaly žádnou zprávu o možné spolupráci či plánu, a dokonce ani nepožádaly o konzultace v této otázce. Washington momentálně nepředpokládá, že by plán na útok byl aktuální. Izrael k němu totiž jen těžko přistoupí ještě před březnovými parlamentními volbami v zemi.
Pentagon však zajímá, zda izraelský útok nějak ovlivní americkou pozici v oblasti a zda nebude muset americkou misi dokončit.
Viceprezident Dick Cheney minulý týden prohlásil, že všechny možnosti jsou "na stole". Senátoři se naopak k íránské otázce staví o poznání umírněněji. Podle George Allena by vojenské řešení celé situace mohlo být až poslední možností. Stejně tak senátor Joseph Biden hodlá najít řešení "bez války".
O Íránu rozhoduje Rada bezpečnosti
Íránský jaderný program se stane předmětem rozhodování Rady bezpečnosti OSN tento týden. Zatímco Američané se budou snažit uložit Íránu čtrnáctidenní ultimátum k akceptaci podmínek mezinárodního společenství, souhlas Ruska a Číny se očekávat nedá. A pokud ano, tak lhůta bude určitě prodloužena nejspíš na měsíc.
Také včerejší vydání deníku Washington Post potvrdilo, že Írán se postupně stává číslem jedna Bushova žebříčku priorit.
