Kábul - Loni v době ramadánu zuřily v okolí afghánské vesnice Zurmat boje. Jeden granát zasáhl i dům Shayesty Khana.
"Moje nejstarší dcera Sidiga si tenkrát zlomila ruku a přišla o nohu. To byla poslední kapka. Rozhodl jsem se odejít," popisuje otec sedmi dětí.
S celou rodinou opustil domov i živobytí. V zemi, která je sužována dlouholetou občanskou válkou, přitom není vůbec jednoduché zajistit si slušný život.
"Moje dcera naléhavě potřebovala léčbu. Neustále měla velké bolesti. Neměl jsem ale dost peněz, abych jí zaplatil doktora. Vydělával jsem jen tehdy, když se naskytla nějaká dočasná sezónní práce," vysvětluje dnes Shayesta Khan.
S manželkou a dětmi se usadil v hlavním městě provincie Paktíja. Bylo to koncem loňského roku, kdy teploty v oblasti klesají k nule, a tak bylo pracovních příležitostí jen velmi málo.
Khanova rodina se stala jednou ze zhruba 500 rodin v této části Afghánistánu, které postihl stejný osud. Všechny musely opustit své domovy kvůli pokračujícím bojům.
Země je stále zranitelnější
Situace v Afghánistánu se více než 15 let po americké invazi příliš nezlepšuje. Americké jednotky spolu s dalšími jednotkami NATO a afghánskými bezpečnostními složkami bojují proti hnutí Tálibán, které si stále udržuje svoji moc.
Jak v červenci upozornil americký magazín The Atlantic, afghánské jednotky v poslední době utrpěly výrazné ztráty.
Dokazuje to i poslední útok na konvoj NATO u mezinárodní vojenské základny v Kandaháru, ke kterému došlo ve středu. Na témže místě se bojovníkům z Tálibánu podařilo o týden dříve zabít 26 afghánských vojáků.
Tálibán útočí i v hlavním městě, obětí opakujících se sebevražedných útoků neustále přibývá.
Tisíce mrtvých a raněných civilistů každý rok
Většina zahraničních bojových jednotek zemi opustila v roce 2014 a od té doby čelí prezident Ašraf Ghaní mnoha politickým a bezpečnostním problémům.
V zemi jako podpora afghánským bezpečnostním složkám zůstává v rámci mise NATO také asi 8700 amerických vojáků, přičemž prezident Donald Trump zvažuje, zda jejich počet opět navýšit.
V průběhu první poloviny letošního roku zahynulo podle OSN během násilností v Afghánistánu už 1662 civilistů a přes 3500 lidí bylo zraněno. Nejméně pětina všech letošních civilních obětí připadá na Kábul.
Až 40 procent civilních obětí mají na svědomí výbušniny - miny i podomácku vyrobené bomby.
Za celý loňský rok v Afghánistánu zahynulo 3498 civilistů a přes 7900 lidí bylo zraněno.
Shayestanova dcera, která byla jednou z nich, měla nakonec štěstí v neštěstí. Celá rodina se dostala do humanitárního programu a s pomocí české organizace Člověk v tísni získala finanční podporu na jídlo a na potřebnou léčbu. "Moje dcera teď může chodit k doktorovi i dvakrát za měsíc, a navíc si pro ni mohu dovolit mnohem lepší péči," popisuje Shayesta.
Afghánistán je stále jednou z nejchudších zemí světa. Kvůli napjaté bezpečnostní situaci je však poskytování humanitární pomoci velmi náročné. Češi v zemi začali pomáhat už v roce 2001, krátce po pádu Tálibánu. Pomoc směřuje především k vysídleným rodinám a osobám poznamenaným válkou.
