Washington - Ve starší české televizní pohádce se zpívá "statistika nuda je, má však cenné údaje". V USA teď ovšem kvůli statistice vypukla další z válek mezi demokraty a prezidentem Donaldem Trumpem.
Důvodem je sčítání lidu, které každých deset let provádí Statistický úřad USA. Nejbližší sčítání, které připadá na rok 2020, se už teď začalo organizačně připravovat.
A právě zde leží rozbuška sporu. Trumpova administrativa rozhodla, že poprvé od roku 1950 se bude vláda lidí ptát, zda jsou občany Spojených států.
Podle demokratů jde o jasnou snahu vlády zastrašit imigranty žijící v USA, kteří ještě nedosáhli na americké občanství, anebo v zemi pobývají ilegálně. Tito lidé by se prý sčítání raději vyhnuli. Což by se nejspíš opravdu stalo, jak potvrzuje například šestačtyřicetiletá Carmen Quevedaová z Los Angeles. "Neodpovím na to, protože nemám papíry," říká pro deník New York Times.
Carmen Quevedaová je původem z Guatemaly, v USA už žije dvě desítky let. V bohaté čtvrti Hollywood Hills se živí hlídáním dětí a uklízením.
Její čtrnáctiletý syn se v USA narodil, a má tak americké občanství. Ona však stále ne. "A tak se samozřejmě bojím, i kvůli synovi," vyjadřuje Carmen obavu, kterou sdílejí i další "imigranti bez dokumentů".
Bojí se, že Trumpova administrativa, která tvrdě postupuje proti nezákonným přistěhovalcům, by je následně mohla deportovat. A tak až budou najatí zaměstnanci s dotazníky obcházet domácnosti v jejím okolí, ona jim dveře neotevře.
Lze předpokládat, že za situace, kdy Donald Trump v předvolební kampani vyhlašoval, že deportuje všechny ilegální imigranty, by se mnoho lidí zachovalo podobně.
Jen občané, nebo "všechny osoby"?
Nejen podle demokratů, ale například i podle nezávislých ekonomů to však jde proti základnímu smyslu sčítání lidu. Tím je jednoduše zjistit počet všech lidí, kteří právě žijí v USA.
"Jde o rozhodnutí, které je přímo zaměřeno proti státům, jako je New York, s početnou, prosperující imigrantskou populací. Ohrožuje to miliardy dolarů z federálních dotací pro stát New York, stejně jako jeho spravedlivé zastoupení v Kongresu," uvedl ministr spravedlnosti státu New York Eric Schneiderman, který podal v zastoupení celkem osmnácti států USA žalobu na federální vládu.
Samostatně se pak chce s vládou soudit i Kalifornie, která je se 40 miliony obyvatel vůbec nejlidnatějším státem USA.
Americká ústava říká, že každých deset let mají být sečteny "všechny osoby" žijící v USA, tedy bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou občany.
V USA nyní žije podle odhadů přes 44 milionů imigrantů, tedy lidí, kteří se tam nenarodili. Představuje to takřka 14 procent úhrnné populace země. Zhruba polovina imigrantů nemá občanství. Buď na něj čeká, nebo žije v zemi ilegálně. A právě "ilegálů" je podle výpočtů organizace Pew Research Center zhruba 12 milionů.
Politika i velké peníze
"Sčítání má zahrnout všechny, každého. A tohle je jasně nezákonný pokus Trumpovy administrativy tento cíl podkopat," je přesvědčena Maura Healeyová, ministryně spravedlnosti státu Massachusetts, který se také připojil ke skupinové žalobě.
Výsledky sčítání jsou důležité pro rozdělování federálních a státních dotací, kde jde o obrovské peníze.
Podle studie citované v listu New York Times použila federální vláda v roce 2015 informace ze sčítání lidu, aby ve více než 130 různých programech rozdělila do regionů dohromady 675 miliard dolarů.
Dál bývá sčítání využito i jako podklad pro plány komerčních firem. Například velké řetězce z dat vyvozují, kde budou investovat a zřizovat nové obchody.
"Výsledky sčítání jsou podnikatelským sektorem široce využívány, když se rozhodují nejen o tom, kde otevřou nových obchod, ale také jaké zboží tam budou mít na policích. A neovlivňuje to jen obchod, ale podnikání v řadě jiných odvětvích," potvrdil ekonom Michael Strain z washingtonského pravicového think-tanku American Enteprise Institute pro New York Times.
Další hledisko je pak čistě politické. Počet obyvatel rozhoduje, kolik má který stát zastupitelů v americkém Kongresu. A také na něm záleží, kolik takzvaných volitelů mají jednotlivé státy přiděleny v prezidentských volbách.
Podle dosavadních projekcí by měly státy jako Florida, Colorado či Oregon získat po roce 2020 větší zastoupení v Kongresu. Státy jako Ohio nebo Západní Virginie by naopak o křesla přišly. To by ale mohlo změnit nepřesné sčítání.
Zdravý rozum?
Vláda se brání dvěma základními argumenty. Zaprvé otázka k občanství není diskriminační, nikoho z účasti na sčítání nevylučuje. A zadruhé tato otázka v dotazníku byla už mezi lety 1820 až 1950.
"Celá desetiletí to bylo součástí sčítání," uvedla mluvčí Bílého domu Sarah Huckabee Sandersová.
"V jiné době by to byla otázka ZDRAVÉHO ROZUMU, ale teď se 19 státních ministrů spravedlnosti rozhodlo, že se postaví proti prezidentovi kvůli tomu, že se troufá zeptat lidí, zda jsou občany (USA)," napsal pak rozhořčený Donald Trump před nedávnem v jednom z e-mailů, které pravidelně rozesílá svým voličům.
Žalobu na vládu ovšem podala i zhruba desítka amerických měst a také řada zájmových skupin, například Sdružení starostů amerických měst.
Více bílých, méně menšin
Demokraté v Kongresu už předložili návrh zákona, kterým by chtěli rozhodnutí vlády odvolat. "Bavíme se zde o dopadech v řádu deseti let. O negativních dopadech," uvedl demokratický senátor Robert Menendez z New Jersey, jeden z předkladatelů zákona..
Podle sociologa Williama Freye z think-tanku Brookings Institution může ale otázka ohledně občanství ve sčítání lidu obraz skutečného stavu populace zkreslit ještě více, než si lidé uvědomují.
Třicet procent dospělých Hispánců a 32 procent dospělých Asijců žijících v USA nemá občanství. U "bílé" dospělé populace jsou to tři procenta. Frey upozorňuje, že pokud se sčítání vyhnou dospělí bez dokumentů, tak průzkum nepostihne ani jejich případné děti, které samy už mohou být občany USA.
Ve výsledku tak budou podle Freye některé skupiny obyvatel zkresleně zastoupeny silněji než ostatní, neboť sčítání může podhodnotit menšiny.
Jak se zcela konkrétně obávají v kalifornském městě San José, kde se bezmála 40 procent populace narodilo mimo USA. Podle tamní radnice je možné, že sčítání by podhodnotilo populaci města až o 70 tisíc lidí, čímž by San José ročně přišlo o 22 milionů dolarů z federálních dotací.
"Rozhodnutí (vlády) zásadně ohrožuje možnost věrohodně zachytit, kolik lidí skutečně žije v místech, jako je San José, a to v rámci celé země," vysvětluje právní zástupkyně města Kristen Clarkeová pro stanici NPR. Právě San José se ve středu stalo zatím posledním americkým městem, které kvůli sčítání lidu zažalovalo federální vládu.
