Havlíčkův Brod - Barbora Škrlová, známá svými převleky v kauze týrání dětí v Kuřimi, se zřejmě dostane z vězení.
Žádala o podmínečné propuštění a za její nápravu, zajištění bydlení a poskytnutí finanční pomoci se zaručilo občanské sdružení Šalamoun. Rozsudek je nepravomocný, státní zástupce proti němu podal stížnost. O žádosti tak bude rozhodovat krajský soud.
Za týrání chlapců Škrlová dostala pětiletý trest, za mřížemi si odpykala jeho polovinu.
Pětatřicetiletá žena se v kauze týrání dvou malých sourozenců proslavila změnami identity. Nejprve se vydávala za třináctiletou Aničku a žila v rodině Kláry Mauerové. Později se pro změnu na útěku v Norsku vydávala za pubertálního chlapce Adama.
Podle obžaloby topila jednoho z chlapců v lavoru, také na ně ale donášela a záměrně se infiltrovala do jejich rodiny.
O předčasné propuštění žádala Škrlová prostřednictvím sdružení občanů Šalamoun už letos v polovině května. Havlíčkobrodský soud žádost ale zamítl.
Podle odvolacího soudu v Pardubicích však jeho rozhodnutí mělo chyby a nedostatky. Před novým rozhodnutím měl soud doplnit dokazování, zejména přibrat znalce, jenž by posoudil stupeň resocializace odsouzené.
Barbora Škrlová alias Anička alias Adam jde do vazby:
Podle názoru státního zástupce Jiřího Chaloupky však podmínky pro podmínečné propuštění Škrlové nebyly splněny a není záruka jejího budoucího řádného života.
"Stále se staví do role submisivní oběti s infantilními sklony, což je v rozporu s názorem znalců," uvedl Chaloupka v závěrečné řeči, v níž požadoval zamítnutí žádosti o propuštění.
Poskytnuté záruky jsou podle něj nedostatečné. Spolek Šalamoun prý nemá na případ správný náhled. "Škrlová je prezentována jako oběť, a ne jako agresor," uvedl Chaloupka.
Státní zástupce také poukázal na účelovost chování Škrlové ve vězení. "Ve výkonu trestu se zúčastňuje středoškolského vzdělávání, přestože má vystudovanou JAMU. Za tyto aktivity je pak odměňována, přitom dělá něco, co už umí," popisuje.
S psychologem podle něj absolvovala za tři roky ve vězení jen tři pohovory, iniciativa prý vzešla pouze ze strany psychologa. "Škrlová přitom byla zcela pasivní, o trestné činnosti nehodlala hovořit, nezajímala se ani o osud poškozených dětí," řekl Chaloupka.
Nahý a svázaný v temnotě
Týrání odhalili jihomoravští policisté náhodou na základě oznámení muže z Kuřimi, který ve svém domě zachytil na dětské chůvičce obraz ze sousedního domu - na monitoru spatřil nahého svázaného chlapce.
Během vyšetřování vyšlo najevo, že skupina lidí týrala dvojici hochů celý rok.
Brněnský krajský soud vynesl rozsudky v říjnu 2008. Svým rozhodnutím poslal na devět a deset let do vězení dvě sestry, a to za brutální týrání synů jedné z nich.
Pětiletý trest odnětí svobody dostali Jan Turek a Škrlová, která se vydávala za dívku Aničku a po svém útěku do Norska za týraného chlapce Adama. Na sedm let do vězení byli odsouzeni další pachatelé, Hana Bašová a Jan Škrla. Rozsudky později potvrdil olomoucký vrchní soud i Nejvyšší soud.
