Praha - Praha letos investuje do rozvoje IT systémů pouze 150 milionů. To je nejméně od roku 2006, kdy na radnici podruhé nastoupil exprimátor Pavel Bém (ODS). Původně se přitom plánovalo utratit 433 milionů.
Vedení hlavního města zdědilo po svých předchůdcích řadu velkých IT projektů v různém stadiu rozpracovanosti. Do systémů jako Proxio, Ginis, Obis nebo datového centra Praha se v průběhu let investovaly miliardy.
Ani přes obrovské náklady ale systémy nejsou kompletní. Nové vedení se rozhodlo osekat investice a šetřit. Zrušena byla řada velkých zakázek na další rozvoj, zastavily se také projekty, které nejsou nezbytně nutné.
Náklady na investice odboru informatiky rostly nejvíce mezi lety 2006 a 2010. V roce 2006 se investovalo 185 milionů, v roce 2009 už kapitálové výdaje tvořily 619 milionů. Poté částky mírně klesaly, v roce 2011 za Karla Březiny šlo o 521 milionů. Další stamiliony spolykají provozní náklady. Ty se každý rok pohybují kolem půl miliardy.
Bém: Miliardové investice jsou v pořádku
Podle tehdejšího primátora Béma jsou miliardové investice v pořádku. "Vynakládané prostředky na tyto, většinou unikátní, projekty byly jasně určeny transparentními výběrovými řízeními. Výběrová řízení vyhrály firmy, které nabídly nejlepší podmínky a nejnižší ceny," uvedl Bém.
Pražský magistrát ještě za Béma vypsal několik zakázek na další rozvoj IT přesahujících 800 milionů. Téměř všechny byly na začátku tohoto roku buď zcela zrušeny, nebo byly vyjednány lepší podmínky. Podaří se tak ušetřit kolem 700 milionů.
Například na rozvoj webu magistrátu mělo jít až 130 milionů korun, nyní je v plánu 14. Za multilicenci k systému Proxio měla Praha zaplatit sto milionů, nakonec ji koupila za 39. Ušetřit se podařilo i na službách podpory - například u systému Ginis o 30 %.
Hledají se úspory
Nyní se jedná o dalších možných úsporách - prostor je například při využívání sítě Mepnet. Magistrát za užívání sítě ročně platí společnosti T Systems desítky milionů - loni šlo o 61 milionů, letos se odhad pohybuje kolem necelých 50.
V současné době byla uzavřena rámcová smlouva, která umožní, aby magistrát mohl datové služby v rámci metropolitní sítě nakupovat od více subjektů. "Myslím, že bychom se postupně mohli dostat na roční náklady 30 až 35 milionů," uvedl ředitel odboru informatiky Jan Teska.
Rozpočet hlavního města podle něj stále zatěžují zastaralé informační systémy, které mohly být dávno nahrazeny nově pořizovanými. Magistrát dosud používá informační systém OBIS, který slouží k evidenci smluv, pohledávek a zpracování podkladů pro jednání rady.
Podle nového vedení magistrátu jde o zastaralý systém, který vytváří duplicitní datové zdroje a díky požadavkům dodavatele vyžaduje stále vyšší náklady na provoz a údržbu. Ačkoliv vytvoření a provozování tohoto systému stálo téměř 80 milionů, Praha nemá zajištěna práva užití.
Magistrát také ukončil spolupráci s řadou konzultantů, kteří zčásti suplovali činnost odboru informatiky nebo vedli neúspěšné projekty. Měsíčně vyšli téměř na 3 miliony, přitom podle nového vedení nebylo zcela jisté, jakou práci odvádějí.
"Potřebné externí kapacity se najímají výhradně na konkrétně zadané práce tak, aby bylo možné kontrolovat jejich výsledky," dodává Teska. Náklady se tak podařilo výrazně snížit.
Řadu projektů nyní zkoumají audity. Jde například o využití řešení Proxio, informační systém krizového řízení nebo projekt Bezdrátová Praha.
Kromě rozvoje systémů vydá Praha stamiliony i na jejich údržbu a provoz. Přestože se podařilo část nevýhodných smluv na provoz změnit, výdaje stále představují značnou sumu. Letos se náklady vyšplhají na 560 milionů.
"Na začátku roku nebyly pro řadu systémů uzavřeny smlouvy na podporu a údržbu, které bylo nutné velmi rychle uzavřít, aby nedošlo k přerušení provozu," dodává Teska.
