"Já se nestačím divit, antikomunistická Praha volí pana Pavla," řekl ironicky na své tiskové konferenci po prvním kole prezidentských voleb Andrej Babiš s odkazem na minulost svého konkurenta. Reagoval tak na výsledky z hlavního města, ve kterém předseda hnutí ANO, rovněž člen KSČ, získal jen dvacet procent hlasů.
Bývalému šéfovi vojenského výboru NATO Pavlovi se oproti tomu podařilo dostat na svou stranu 51 procent všech voličů v Praze. Zvítězil v každé městské části, nejvýrazněji na Praze 1, kde získal 56,3 procenta hlasů. V některých okrscích se jeho zisk dokonce blížil dvěma třetinám voličů. Například obyvatelé nábřežní části Sedlce na severu Prahy mu přiřkli téměř 65 procent.
Navzdory Babišovým slovům není úspěch Petra Pavla v hlavním městem ničím překvapivým, potvrzuje politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity. U převážně prozápadních, liberálně konzervativních Pražanů nebývá šéf populistického hnutí ANO v posledních letech příliš populární. A v minulých přímých volbách prezidenta se zase obyvatelé metropole pokaždé přiklonili na stranu protivníků Miloše Zemana, letos Babišova podporovatele.
Petru Pavlovi tak k úspěchu pomohlo, že se vyprofiloval jako pravý opak Andreje Babiše, který zase na svou stranu dostal především menší česká města a venkov. "Pražský volič je dlouhodobě postavený na vyšším stupni individuální odpovědnosti, fiskálně konzervativním přístupu, prozápadní orientaci. Když přejdeme do periferie, najdeme u voličů vyšší požadavek na přerozdělování ve společnosti. A západní hodnoty zde nejsou tak blízké ve chvíli, když je třeba, aby někdo zaplatil plyn a elektřinu," doplňuje Pink.
Pro většinu pražských voličů tak byl Pavel jasnou volbou i přesto, že byl v minulosti členem Komunistické strany Československa a armády totalitního státu. Dokázal voliče přesvědčit, že je s ní lépe vyrovnaný než Babiš, který je na Slovensku vedený jako agent komunistické tajné policie - Státní bezpečnosti.
"Petr Pavel byl kdysi dávno součástí složek nedemokratického systému, ale je z toho vyléčený a ví, jak se k tomu postavit. Na rozdíl od Andreje Babiše, který tvrdí, že s StB nikdy nespolupracoval, a ve skutečnosti jsou jeho know-how, styl chování a vystupování zakořeněny v procesu socializace nedemokratického Československa," míní politolog Pink.
Přes třicet procent hlasů získal Andrej Babiš v Praze jen v Královicích, kde ovšem voliči odevzdali pouze 232 platných lístků. Slušně si vedl tradičně v oblastech, kde se rozprostírají panelová sídliště, například na Praze 11, kde zaznamenal přes 27 procent hlasů, nebo na Praze 12, 17 a 18. V těchto částech jej volilo kolem 25 procent lidí.
Porazit Pavla se mu ovšem podařilo jen ve čtyřech z celkem 1124 okrsků. S nejvýraznějším rozdílem expremiér vyhrál ve volebním místě, které náleží domovu pro seniory v Ďáblicích. Ze stovky platných hlasů dostal šéf ANO 48, Petr Pavel jen 36. Podobně dobře si vedl Babiš i v dalším velkém domově pro seniory v Malešicích na Praze 10. Svůj hlas mu zde dalo téměř 47 procent voličů.
Kromě toho Babiš o dva procentní body překonal Pavla v okrsku 4020, který z velké části náleží Vazební věznici Pankrác. Z devíti stovek voličů ho preferovala třetina. Nejtěsnější vítězství zaznamenal Babiš ve volebním místě na sídlišti na Chodově. Obdržel zde 37,5 procenta hlasů, o jeden procentní bod více než Pavel.
Celkově jen 14,5 procenta získala v Praze ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, další kandidátka, která se ve své kampani vymezovala proti Andreji Babišovi. "Nerudová jen velmi těžko dokázala přesvědčit názorově ustáleného, vyprofilovaného voliče středního věku, kterého je těžké ze dne na den obrátit vzhůru nohama. A toto věděl Petr Pavel. Žádné velké změny, útoky, jen klid, pohoda, jedeme do cíle," vysvětluje brněnský politolog Michal Pink, proč více Pražanů nevolilo Nerudovou.
Druhé místo se Danuši Nerudové podařilo obsadit na Praze 1, Praze 2 a zejména v Praze 7, kde zaznamenala se 17 procenty hlasů svůj nejlepší výsledek v metropoli. Z jednotlivých okrsků slavila největší úspěch v oblasti Holešovické tržnice, kde ji volilo téměř 24 procent lidí.
