reklama
 
 

Neúspěšné IT projekty: Dohlížela na ně stejná firma

3. 12. 2012 19:07
Řada IT systémů na pražském magistrátu má problémy, u všech figuruje firma Padcom

Praha - Co mají společného magistrátní IT projekty, jako je Opencard, Proxio, Ginis nebo datové centrum? Všechny byly drahé a nefungují tak, jak by magistrát potřeboval.

A na všech spolupracovala firma Padcom, a to v rolích jako dozorce investora, vedoucí projektu nebo odborný konzultant. Z veřejných peněz si vydělala přes 98 milionů korun.

Vyplývá to z kontroly, kterou udělal nový ředitel odboru informatiky Jan Teska. Dva audity, které si magistrát již dříve nechal udělat v souvislosti s Opencard, odhalily, že dozor externích firem včetně Padcomu byl nedostatečný.

Kvůli opožděné práci na projektu datového centra chce magistrát po firmě pokutu 50 milionů korun. Objednané služby Padcom dodal s velkým zpožděním.

Datové centrum magistrát přišlo už na půl miliardy, stále ale téměř nefunguje. "Proč nefunguje datové centrum, nevím. Za jeho spuštění jsme nikdy nebyli odpovědní," říká k tomu nynější majitel společnosti Luděk Kryšpín.

Pokutu zaplatit nechce, její výše mu přijde absurdní vzhledem k tomu, že smlouva je uzavřena na pouhých sedm milionů. "Proti pokutě byl podán rozklad," uvedl Kryšpín.

Podle magistrátu je ale pokuta několikanásobně převyšující hodnotu kontraktu v pořádku. Firma sama totiž podepsala smlouvu, ve které je neobvykle vysoká pokuta - 79 tisíc korun za každý den prodlení.

Z jakého důvodu by firma dobrovolně podepsala takovou pokutu? Napovědět mohou podmínky zadávacího řízení - cena tvořila 70 % hodnocení, zbytek byla právě výše smluvní pokuty. "Zřejmě se o to budeme muset soudit," uvedla radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09).

Projekt Opencard nebyl nikdy řízen

V případě Opencard vystupoval Padcom jako dozor investora a byl pověřen řízením kanceláře projektu. Jeden z auditů zpochybnil už způsob, jakým Padcom zakázku dostal.

"Došlo k situaci, kdy Odbor informatiky porušil zákon o zadávání veřejných zakázek a jednoznačně podlimitní zakázku nelegitimním způsobem rozdělil do 3 zakázek malého rozsahu evidentně s cílem, aby dodavatelem byla právě firma Padcom," píše se v auditu konsorcia Nexia a A. T. Kearney.

Auditoři dodávají, že "projekt byl od počátku ve všech oblastech neprofesionálně plánován, řízen a kontrolován (fakticky nikdy řádně řízen nebyl)." Druhý audit zase upozornil na to, že nepřiměřené náklady vznikly právě přenesením projektového řízení na externí firmy bez pravidelné kontroly.

Služby Padcomu přitom nebyly právě levné - za dozor a řízení kanceláře projektu si účtoval 24 tisíc korun za takzvaný člověkoden (zpravidla 8 hodin práce jednoho pracovníka), konzultoval za 16 tisíc. Dohromady si u projektu Opencard společnost přišla na 4,5 milionu. Tehdejší majitel společnosti Jiří Korejza výsledky auditu odmítl komentovat.

Firma se podílela i na řízení v rámci projektů Ginis a Proxio. Prvně jmenovaný přišel na 901 milionů, druhý stál 771 milionů. Ani jeden z nich podle současného vedení radnice nefunguje tak, jak by magistrát potřeboval.

Padcom, který měl vést program Proxio a poskytovat k němu magistrátu odborné konzultace, je zároveň obchodním partnerem firmy Marbes, která systém na pražský magistrát dodává. "Je nestandardní, aby projekt pro zadavatele vedla firma, která spolupracuje s dodavatelem," říká k tomu Martin Novák z Transparency International.

Na otázky ohledně těchto projektů Kryšpín opakuje, že jeho firma řídila vždy pouze dílčí projekty a nemohla nijak ovlivnit úspěšnost programu jako celku. Práce, kterou odvedli, byla podle něj v pořádku.

"Použití formulací, které by naznačovaly podíl společnosti PADCOM na údajném neúspěchu jednotlivých programů, budu považovat za poškozování dobrého jména společnosti se všemi důsledky, které z toho vyplývají," uzavírá odpovědi Kryšpín.

6 zakázek během čtvrt roku

Padcom, s. r. o., byla založena v roce 2006 společností Golden River, která vytváří firmy takzvaně na klíč, a poté je přeprodává. Jejím majitelem tehdy byla kyperská společnost Natland a americká Company Express. Kdo tyto společnosti vlastní, nelze zjistit, v případě Natlandu se dlouhodobě spekuluje o pražských kmotrech Tomáši Hrdličkovi a Romanu Janouškovi. Natland jakékoli spojení odmítá.

Na konci července 2008 společnost koupil Korejza. "Vůbec nevím, že to mělo něco společného s Natlandem. Chtěl jsem rychle vyřídit založení firmy a jejich cena byla dobrá," říká k tomu bývalý majitel.

Během tří měsíců od převodu pak zbrusu nová firma dostala 6 zakázek na pražském magistrátu. V roce 2009 jich bylo dokonce 24. Rozkrýt hospodaření firmy nelze, protože v obchodním rejstříku neuveřejnila ani jednu účetní uzávěrku, přestože jí to ukládá zákon.

autor: Lucie Stuchlíková | 3. 12. 2012 19:07

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama

    Praha

    reklama
    reklama
    reklama