Ještě před rokem nemohli Pražané, kteří se ocitli v těch nejobtížnějších životních situacích, o městský byt vůbec zažádat. Kvůli svým nízkým příjmům totiž jednoduše nesplňovali podmínky. Například matka se třemi dětmi musela podle tehdejších pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby si mohla o sociální byt požádat. To však pochopitelně splňovalo jen minimum z matek samoživitelek.
Loni město pravidla změnilo a pro získání bytu je teď důležitější, jak vážnou bytovou nouzi člověk prožívá, než jaké má příjmy. "Tím se ale také čtyřikrát zrychlilo tempo žádostí, které nám každý týden chodí. Nápor na bytový fond je tak obrovský a my bohužel nemůžeme všem lidem pomoci," říká radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti).
Přednost mají v přidělování těchto bytů rodiny s dětmi, protože se magistrát loni zavázal, že chce docílit toho, aby žádné dítě v Praze nemuselo bydlet na ubytovně nebo v azylovém domě. Jen letos chce proto Praha v sociálních bytech ubytovat 80 rodin z ubytoven.
Město má však aktuálně jen asi čtyři stovky sociálních bytů. Mimo to pronajímá další stovky bytů za výhodných podmínek lidem vybraných povolání, jako jsou učitelé, zdravotníci či policisté. Problém je ale v tom, že poptávka je v obou těchto oblastech o poznání vyšší než nabídka. "Máme málo bytů. Lidí v nouzi je tolik, že městské byty nestačí, tím spíš když chceme pronajímat byty i nízkopříjmovým profesím, které město nutně potřebuje," potvrzuje Zábranský.
A magistrátu docházejí způsoby, jak si další byty opatřit. Loni sice začal s opravou téměř 500 prázdných bytů, které jsou dlouhodobě neužívané právě kvůli špatnému stavu, ale i to je pouze chabá záplata na problém, který hlavní město v oblasti bydlení tíží. Nicméně polovina těchto poničených bytů už je zrekonstruovaná. "Zbylých 220 dlouhodobě prázdných bytů opravíme do konce letošního roku," říká Zábranský.
Nové byty se hned tak stavět nezačnou
Další nové byty jsou však v nedohlednu. Nové vedení sice zdědilo dokumentaci na dva bytové projekty na Černém Mostě a v Dolních Počernicích, ale s oběma jsou problémy. Projekt v Dolních Počernicích, kde mělo vzniknout asi 350 bytů, rada zřejmě úplně zastaví. Minulá koalice totiž podle té nové připravila nesmyslný záměr, ve kterém by byty stály ještě víc, než je dnes v Praze běžné.
"Nevycházelo to ekonomicky ani urbanisticky," říká Zábranský. Na Černém Mostě sice několik desítek bytů vznikne, ale i tam bude třeba velkou část projektu ještě změnit.
Jinak už Praha žádné projekty připravené nemá. Takzvaný městský developer, který loni vznikl, sice právě teď vybírá pozemky, kde by se mohlo stavět, ale to je zatím hudba budoucnosti. Že by na těchto parcelách mohly byty vzniknout ještě během současného volebního období, nikdo nečeká.
I proto chce město letos spustit také program podpory lidí v bytové nouzi, který by měl nedostatek sociálních bytů částečně vyrovnat. V podstatě půjde o zřízení kontaktních center, která lidem pomohou vyřešit bytovou krizi. Například tím, že jim pomohou se žádostí o příspěvek na bydlení, který řada lidí nepobírá, ač na něj má nárok.
Součástí projektu bude i krizový fond, ze kterého bude město lidem dávat půjčku na kauci. "Řada lidí v nouzi si ze svého omezeného příjmu sice dokáže uhradit nájemné, ale už ne vysokou kauci, kterou po nich nájemci chtějí," vysvětluje radní.
Počítá se také s jakousi sociální realitní agenturou. Ta by měla sdružovat majitele ochotné za určitých podmínek pronajímat byty lidem, kteří si bydlení jinak hledají jen velmi obtížně. "Mohou to být Romové, početnější rodiny či třeba matky s malými dětmi. Těm všem dnes velká část pronajímatelů nechce poskytnout bydlení, ač třeba mají dostatečné příjmy na to, aby mohli platit nájem," dodává Zábranský.
Jste v krizi? Na tři měsíce dostanete byt
Město také zavedlo takzvané krizové byty. Ty jsou určené pro ty, kteří se ocitnou v náhlých a závažných problémech, které nemají jak sami řešit. Typicky jde o případy domácího násilí, havárie v bytě nebo hrozby vyklizení bytu, kdy člověk nemá kam jít. Tyto byty jsou však jen dočasné. Lidé v krizi je mohou využít na tři měsíce s možností prodloužení až na půl roku, ale jen jedinkrát.
"Snažíme se tak předcházet bezdomovectví. První měsíc až dva jsou kritické. Během nich se prudce zvyšuje šance, že už člověk na ulici zůstane," říká Zábranský. Město tak podle něj dává lidem šanci v klidu se nadechnout a náhlé potíže vyřešit.
Naproti tomu má ale magistrát v plánu ve svých bytech zdražovat nájemné. To je totiž dnes velmi nízké, často kolem 65 korun za metr čtvereční. "Za to se bytový fond nedá udržovat. Proto budeme zvyšovat nájem. I tak tam ale bude nájem poloviční, než je v Praze běžné," říká radní.
Nedávný dotazník, který pro magistrát vyplnily městské části, ukázal, že dohromady je v Praze 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent celkového bytového fondu na území metropole. Z toho asi 7700 bytů je magistrátních, zbytek mají ve správě jednotlivé radnice.
Tato zásoba se ale dlouhodobě tenčí tím, jak se radnice snaží dotovat svůj rozpočet prodáváním bytů nájemníkům. Jen pro srovnání, ještě v roce 1991 metropole vlastnila 194 tisíc pražských bytů a byla tak majitelem téměř poloviny všech bytových jednotek v metropoli. I proto magistrát loni privatizaci svých bytů zastavil a dokončí jen odprodej těch jednotek, kde už výkup ze strany nájemců dospěl do pokročilé fáze.
Zmírnění bytové krize si část vládnoucí koalice slibuje i od podpory družstevního bydlení, kdy by město družstvům za výhodných podmínek poskytlo pozemek výměnou za část bytů, které by v takovém bytovém domě vznikly.
Radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) nedávno uvedla, že první takové družstevní projekty by měly vznikat už letos. Ročně by mělo jít asi o 500 bytů. O podobu projektu se ale na konci roku koalice pohádala, a není tak jisté, kdy s ním Marvanová pokročí dál.
