Ve zdražování bytů se Česko dál drží na špici EU. Růst nájmů už však začíná zmírňovat

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
19. 1. 2020 6:31
Meziroční tempo růstu nájemného v největších městech Česka loni většinou zpomalilo. Například v Praze u nejžádanější dispozice 2+KK kleslo z deseti na 3,1 procenta. Nájem v těchto bytech byl v průměru 16 500 korun měsíčně. Ve třetím čtvrtletí loňského roku také zpomalil meziroční růst cen domů a bytů, stále však dosahuje vysokých 8,6 procenta.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Matej Slávik

Z údajů portálu Ideální nájemce.cz vyplývá, že v Brně byl nájem o zhruba pětinu nižší než v Praze, v Liberci a Ostravě o dvě pětiny. 

"Trh s nájemním bydlením kopíruje do jisté míry ekonomickou situaci Česka. Bytů je nedostatek, zároveň rostou platy a lidé si tak mohou dražší bydlení dovolit. Svou roli také hrají hypotéky, které jsou pro řadu potenciálních zájemců v současné době hůře dostupné," uvedl spoluzakladatel služby Ideální nájemce.cz Martin Březina k tomu, proč nájmy v Česku rostou dál, i když pomaleji.

U bytů 1+KK loni kleslo v Praze tempo růstu nájemného ze 17 procent na 1,7 procenta. U kategorie 3+KK loni stagnovalo, zatímco v roce 2018 vzrostlo o pět procent.

V Brně tempo růstu nájemného neklesalo tak výrazně jako v hlavním městě. U bytů 1+KK se snížilo z 12 procent na 5,2 procenta, v případě 2+KK ze čtyř procent na 3,8 procenta, u bytů 3+KK tempo dokonce vzrostlo ze tří procent na 5,9 procenta.

"Brno je za Prahou nejdražším místem k bydlení. Zájem o nájemní byty roste v souvislosti s počtem významných firem, které ve městě podnikají. Svou roli hrají i studenti vysokých škol, kteří často nechtějí bydlet na kolejích nebo tam nesehnali volný pokoj," doplnil Březina.

V Ostravě se loni tempo růstu nájemného u bytů 2+KK snížilo z 19 na 4,7 procenta. U třípokojových bytů nájmy dokonce klesly, a to o 7,7 procenta. V Plzni předloni vzrostlo nájemné u dvoupokojových bytů téměř o pětinu. Loni růst klesl na 4,8 procenta.

Průměrná měsíční cena nájmu v roce 2019 (v %):

Město/Kategorie 1+KK Změna 2+KK Změna 3+KK Změna
Praha 12 200 1,7 16 500 3,1 24 000 0
Brno 9990 5,2 13 500 3,8 18 000 5,9
Ostrava 6000 1,7 9950 4,7 12 000 -7,7
Plzeň 7900 5,3 11 000 4,8 14 000 0
Liberec 7000 1,4 9900 10,0 14 000 16,7
Olomouc 8500 6,3 11 900 8,2 15 000 3,4

Ceny nemovitostí jako sociální problém

Co se týče cen bytů a domů v Česku, patřil loni jejich růst v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stejně jako předloni k těm nejvyšším. V třetím čtvrtletí růst cen sice zpomalil, stále byl ale šestým nejvyšším v unijním svazku. 

Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že v EU se ceny ve třetím čtvrtletí zvýšily v průměru o 4,1 procenta.

"České nemovitosti zdražovaly proti průměru Evropské unie více než dvojnásobně. Takto citelný růst představuje rostoucí sociální problém s dopadem na porodnost a také samotnou udržitelnost českých veřejných financí v budoucnu. Klíčovým důvodem neutěšeného stavu je zdlouhavý proces získání stavebního povolení," domnívá se analytik Czech Fundu Lukáš Kovanda.

V porovnání s druhým čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 1,9 procenta.

Vláda slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb v připravovaném stavebním zákoně, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní.

Řada odborníků poukazuje také na příliš rychlé tempo projednávání. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že v připomínkovém řízení je ochotná dělat kompromisy, ovšem nesmí být porušen cíl zákona.

Ceny bytů a domů vzrostly nejvíce v Lotyšsku

V Česku rostly ceny nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi unie nejrychleji nepřetržitě od posledního čtvrtletí 2016 do konce třetího čtvrtletí 2017. Nejvyšší byl růst ve druhém čtvrtletí 2017, kdy domy a byty v ČR meziročně zdražily o 13,3 procenta. V porovnání s průměrem EU byl tehdy růst více než třikrát vyšší.

V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit, očekává analytik BH Securities Štěpán Křeček. "Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty," doplnil.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň jako další příčinu nadprůměrného růstu cen v Česku zmínil to, že ekonomiky mimo eurozónu obecně rostou rychleji. S růstem HDP rostou i reálné platy a tím i poptávka. "Ceny bytů zejména ve střední Evropě zvyšuje i poptávka zahraničních subjektů. Pracujících, kteří přicházejí za lepšími vyhlídkami v rostoucích ekonomikách, i investorů, kteří vidí rostoucí konvergenci těchto zemí se zbytkem jednotného trhu," dodal Bartoň.

Ve třetím čtvrtletí vzrostly ceny domů a bytů nejvíce v Lotyšsku, o 13,5 procenta. Následovaly Slovensko (o 11,5 procenta), Lucembursko (o 11,3 procenta), Portugalsko (o 10,4 procenta) a Polsko (o devět procent). Ceny rostly ve všech zemích, nejméně v Itálii (o 0,4 procenta), Velké Británii (o 1,1 procenta) a Finsku (o 1,2 procenta).

Meziroční změna cen bytů a domů ve 3. čtvrtletí 2019:

Země Změna (v procentech)
Lotyšsko 13,5
Slovensko 11,5
Lucembursko 11,3
Portugalsko 10,4
Polsko 9,0
Česko 8,6
Slovinsko 8,5
Estonsko 8,1
Chorvatsko 8,0
Maďarsko 7,8
Litva 6,4
Nizozemsko 6,3
Rakousko 6,2
Malta 5,8
Bulharsko 5,4
Německo 4,9
Španělsko 4,8
Belgie 3,9
Rumunsko 3,9
Francie 3,3
Švédsko 3,0
Kypr 2,3
Irsko 1,7
Dánsko 1,6
Finsko 1,2
Velká Británie 1,1
Itálie 0,4
Řecko údaje nejsou k dispozici

Meziroční změna cen bytů a domů v ČR a EU:

Období Česko Průměr EU
2. čtvrtletí 2015 3,7 2,3
3. čtvrtletí 2015 4,2 2,9
4. čtvrtletí 2015 4,5 3,5
1. čtvrtletí 2016 4,6 4,1
2. čtvrtletí 2016 5,7 4,0
3. čtvrtletí 2016 7,1 4,2
4. čtvrtletí 2016 10,9 4,6
1. čtvrtletí 2017 12,8 4,2
2. čtvrtletí 2017 13,3 4,3
3. čtvrtletí 2017 12,5 4,4
4. čtvrtletí 2017 8,4 4,4
1. čtvrtletí 2018 7,6 4,6
2. čtvrtletí 2018 8,1 4,6
3. čtvrtletí 2018 8,8 4,7
4. čtvrtletí 2018 9,9 4,6
1. čtvrtletí 2019 9,8 4,2
2. čtvrtletí 2019 9,2 4,2
3. čtvrtletí 2019 8,6 4,1

Video: Domy za cenu bytu. Jednoduché stavby na okraji Liberce jsou jako stavebnice

Exkluzivní rezidence: Domy za cenu bytu. Jednoduché stavby na okraji Liberce jsou jako stavebnice | Video: Jan A. Jindrák
 

Právě se děje

před 35 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy