Brno - Brněnští zastupitelé chtějí nové vlakové nádraží v odsunuté poloze. Hlasovalo pro něj 31 zastupitelů z 42 přítomných. Proti byli čtyři zastupitelé, zdrželo se jich sedm. Ve schváleném usnesení požadují po státu, aby se současně začala stavět převážně podzemní dvojkolejná železnice spojující sever a jih města přes nové nádraží.
Z usnesení vyplývá, že město nepočítá se stavbou Nové městské třídy, s níž pracovala studie proveditelnosti. Konečné rozhodnutí o brněnském nádraží a komplexní modernizaci železničního uzlu má v květnu učinit vláda.
Vedení města argumentuje ve svém rozhodnutí tím, že odsunuté nádraží je připravené ke stavbě více než varianta v centru. V usnesení se však mluví o tom, že i pro variantu odsunu je částečně třeba změnit územní plán.
Pokud se začne stavět do roku 2023, měl by stát získat na stavbu nádraží alespoň částečně evropské peníze. Pravděpodobně bude také jednodušší zapojit do odsunutého nádraží vysokorychlostní tratě, o nichž však stát zatím pouze uvažuje a připravuje se zadat studie. Nové nádraží by mělo stát téměř 50 miliard korun.
Vedení města si je vědomo toho, že odsun nádraží způsobí dopravní komplikace, proto je součástí usnesení i věta, že "město Brno proto doporučuje k realizaci variantu Ac (odsunuté nádraží) s podmínkou, že v časově blízkém období bude realizována smysluplná funkční etapa severojižního kolejového diametru".
Jde o stavbu, která může stát deset až 20 miliard korun. Vlaky by zde měly jezdit v krátkých intervalech a měly by plnit de facto funkci jako metro v Praze. Koleje se odpojí od tišnovské tratě v Řečkovicích či Králově Poli a povedou tunelem směrem k historickému centru, současnému nádraží, odsunutému nádraží a za ním se stočí k Chrlicím již po povrchu a vlaky by dále jezdily směrem na Slavkov.
Vokřál: Jedinečná příležitost jednat s vládou
Brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) míní, že zastupitelé vyslali vládě jednoznačný signál, kde má stát nové brněnské nádraží. Podle Vokřála je jedinečná příležitost jednat s vládou o podpoře a uvedl také, že obsluha odsunutého nádraží bez podzemní dráhy je velmi problematická.
"Dřív nebo později musí Brno diametr postavit. I nádraží v centru by v budoucnu potřebovalo lepší obsluhu MHD, protože počet lidí v dopravním uzlu poroste a tramvají jezdí kolem nádraží tolik, že nelze přidávat další," uvedl Vokřál.
Stavba diametru je podle něj žádoucí i proto, že pro obsluhu nového nádraží nepřichází již v úvahu Nová městská třída. "Napříč politickým spektrem se podle mě shodneme, že jde o překonanou variantu," dodal.
Vokřál s náměstkem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) začnou s vedením Jihomoravského kraje jednat s vládou. Výsledkem má být memorandum a následně studie, která určí cenu a technické řešení. "Studie by mohla být hotová za dva roky a celá příprava by mohla trvat pět až šest let," řekl Vokřál. Potřeba je také změna územního plánu.
Zelení: Mlha kolem rozhodování
Svázání nového nádraží s diametrem se stalo důvodem sporu mezi opozicí a koalicí. Opoziční ČSSD, ODS a KSČM požadovaly vyjmout podmínku diametru. Jelikož na to koalice nepřistoupila, nikdo z opozice pro usnesení nehlasoval. Proti byli zelení, kteří chtějí nádraží v centru a podmínku diametru považují za zamlžování nevýhod odsunutého nádraží.
"Slibovat lidem, že odsun nebude tak špatný a že bude diametr, není fér. Tyto investice se nepotkávají, rozdíl může být 20 až 30 let. Obávám se, že vláda to bude ignorovat a že je to hra pro brněnské publikum. Může z toho být odsun bez čehokoliv, přestože fungování tohoto nádraží stojí a padá s doprovodnou městskou infrastrukturou. Její stavba je extrémně náročná a bude náročné požadavkům ze strany města dostát," uvedl náměstek primátora Martin Ander.
Uvedl také, že na definitivu nevěří, protože odsun už schválila vláda v roce 2002. Jaké další kroky zelení podniknou, aby nádraží zůstalo v centru, zveřejní ve středu. "Nálady brněnské veřejnosti, které jsou nakloněné nádraží v centru, musí vnímat i politici na celostátní úrovni," řekl Ander.
Pro odsun nádraží se již vyjádřili zastupitelé Jihomoravského kraje, vyjádří se ještě Správa železniční dopravní cesty, ministerstvo dopravy a nakonec vláda v květnu. Ani poté však nebude zřejmé, kdy se začne stavět, protože jihočeský krajský úřad jako odvolací orgán několik let nerozhodl o odvolání proti vydání územního rozhodnutí.
Za nádraží v centru původně bojovali i piráti a Žít Brno, nakonec přistoupili na odsun s požadavkem diametru. "Zároveň je v usnesení, že je akceptovatelná i varianta v centru a je možné se k ní kdykoli vrátit. Podmínka diametru v případě odsunu, který by na začátku vozil cestující z jihu alespoň na Moravské náměstí, je pro nás ale nepřekročitelná, aby nedošlo k dopravní katastrofě. Přišlo nám rozumnější toto, než aby vyšla čistá varianta odsunu," řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno).
Na zastupitelstvu v úterý vystoupilo několik desítek podporovatelů obou variant, ve výrazné převaze byli příznivci nádraží v centru.
