Praha - Znovu se vzmáhající strana kolem Tomáše Vandase, po soudním zákazu vystupující pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti, chystá během dvou měsíců už třetí akci, při níž bude demonstrovat sílu v místech, kde žijí Romové.
V neděli budou příznivci DSSS pochodovat Brnem.
Šéf vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že jejich dvě předchozí akce - v Novém Bydžově a v Krupce - měly být rozpuštěny. Přestože se z úst neonacistů ozývala silně xenofobní hesla, policie jim dokonce "umetla cestu". Za použití síly rozehnala naopak Romy a občanské aktivisty, kteří se extremistům v pochodu snažili zabránit.
"Starostové si říkají ´Nechám to tady radši projít, bude to za mnou´. To je ale strašně nebezpečné. Přesunutí toho problému na jiného starostu znamená, že se nikdo té odpovědnosti nechopí," míní Šimáček, který na Úřad vlády přišel potírat česká ghetta ze společnosti Člověk v tísni.
Extremistické akce monitoruje coby nejvyšší vládní představitel, zastupuje na nich zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou.
Emotivně popisuje události z Krupky, kde příznivce DSSS prošli před třemi týdny romským sídlištěm - podobně jako se chystají v Brně.
"Extremistům se trochu stranou pozornosti podařilo Romy pokořit v místě, kde bydlí. A spoustě lidí je téměř jedno, že tu dochází k násilnému jednání, fyzickému či verbálnímu, vůči části obyvatel, kteří se musí cítit v obrovském ohrožení. Zejména pak děti," dodává vládní představitel.
Takto extremisté pochodovali Novým Bydžovem:
Aktuálně.cz: Příznivci DSSS chystají na 1. máj další shromáždění v Brně. V posledních týdnech se odehrály dvě akce extremistů, které pořadatelům prošly. Postupovaly při nich podle vás policie a úřady správně?
V Bydžově bylo kolem 500 extremistů. Značná část projevů na náměstí z úst organizátorů měla vést k okamžitému rozpuštění shromáždění na místě. K tomu ale nedošlo. Bydžov byl po velmi dlouhé době „příležitost" ke sjednocení extrémní pravice. Krupka byl trochu jiný případ, tam se sešlo "jen" 120 příznivců DSSS, projevy byly umírněnější. Při pochodu mezi Romy, kteří žijí na sídlišti na okraji města, měli velikou radost, že policie musí jejich nahlášený pochod chránit.
A.cz: V obou případech policie za použití síly rozehnala protiakci Romů a jejich podporovatelů. V obou případech se protiextremističtí aktivisté schovali za náboženské shromáždění. Existuje právní předpis, jak v takovém případě postupovat?
Náboženské shromáždění není nutné nahlásit předem, není pak jasné, zda má na místě přednost ohlášené shromáždění, či náboženské shromáždění. Je to mezera v zákoně. Ministerstvo vnitra se ve svém výkladu přiklonilo k tomu, že náboženské shromáždění nemůže mít přednost. Namítám, že pro takové stanovisko není opora. Byl bych velmi rád, kdyby tu existoval nějaký judikát, který by řekl, jak postupovat.
A.cz: Co v takových situacích můžete - jako vládní úřad - dělat vy?
Agentura nabízí pomoc odborníka na místě, který úředníkovi obce pomáhá situaci vyhodnocovat.
A.cz: Starostům v Novém Bydžově a v Krupce se vám ale poradit nepodařilo. Nejsou ochotní takové akce rozpouštět? Proč?
Jsou to znovu dva rozdílné případy. V Novém Bydžově starosta svým chováním vyjadřoval náklonnost mítinku DSSS, což je za hranicí toho, co si může jako starosta dovolit. Starosta v Krupce měl těžší úkol, DSSS si tam dala větší pozor. Bylo těžší se rozhodnout, zda jsou důvody k rozpuštění. I když i tam jsem v davu při pochodu zaslechl brutální hesla jako "Cikáni táhněte do práce", "Jste havěť" i "Cikáni do plynu". Za poslední projev na mítinku však byl o několik dní později podmínečně odsouzen jeden z vystupujících. To je velmi důležité.
Balanc na hraně zákona
A.cz: Proč v takových případech nezakročila ani policie ani úřady?
Mám dojem, že velitelé zásahu jsou sami tou situací zavaleni, pochopitelně se drží striktního výkladu zákona. A starostové vidí, že precedentů rozpuštění je relativně málo. Říkají si, nechám to tady radši projít, bude to za mnou, když to rozpustím, budu mít problém, náckové se mi vrátí. To je ale strašně nebezpečné. Přesunutí toho problému na jinou samosprávu znamená, že se nikdo té odpovědnosti nechopí. Trpíme tím my všichni, neonacistům jejich balancování na hraně zákona prochází, nebezpečně se roztahují ve veřejném prostoru.
A.cz: Jak hodnotíte starosty, kteří se pouštějí do protiromských výroků, jako například starosta Louda z Bydžova? Máme tady starosty rasisty?
Jeho jednání na veřejnosti by bylo podle mého názoru možné vykládat tak, že je rasista. Mám pochopení pro starostu nebo starostku, který ztratí nervy ve vypjaté situaci. Pak mu ale podáváme my nebo někdo jiný, například neziskové organizace, pomocnou ruku, a on je ochoten s tou podporou nějak pracovat. Ale starosta Louda podobně jako ex-primátorka Chomutova Ivana Řápková o podporu nestojí a na svých vyhrocených postojích staví svou kariéru, a ten důsledek na atmosféru mezi lidmi ve městech je ničivý.
A.cz: Jaká je podle vás situace v Bydžově? Tam akci DSSS přišlo na náměstí podpořit i nemálo místních, kteří extremistům tleskali. Čí je to pak selhání?
V Novém Bydžově před pěti měsíci nikdo neměl pocit, že by bylo nutné řešit situaci radikálně. Žije tam asi 300 starousedlých Romů, kteří se celkem běžně zapojují do společnosti. Potíž nastala přistěhováním asi stovky Romů. Ve městě ale funguje kvalitní sociální práce, situace se dala řešit v klidu. Mezitím se ale starosta opřel o jeden násilný trestní čin, který vyhrotil a paušalizoval. Všechny Romy označil za násilníky, svalil kolektivní vinu i na starousedlíky. Vytvořil ve městě atmosféru strachu a nacisty na náměstí de facto pozval.
Veřejné zakázky nezaměstnaným
A.cz: Hlavní náplní vaší práce je spolupráce se starosty, s nimiž se snažíte do společnosti zapojit sociálně vyloučené. Agentura pro sociální začleňování z některých lokalit musela sama odejít kvůli tomu, že s ní starostové nespolupracovali.
Odešli jsme z Holešova z důvodu naprosto segregační praxe, vedení města se před dvěma lety rozhodlo vystěhovat lidi z centra města do unimobuněk. My jsme v podstatě celý poslední rok nedělali nic jiného, než že jsme se snažili mírnit důsledky tohoto rozhodnutí.Ve finále však klíčové jednání rady města nesouhlasilo s kroky, které jsme navrhovali. To je typický příklad, když se samospráva absolutně nechce vydat na cestu prointegrační politiky. Tam my prostě nic nezměníme, nemáme žádnou páku.
A.cz: Kde se vám naopak se starosty spolupracuje dobře? Jaký je příklad dobré praxe?
Mám radost z vývoje v Chebu, Mostě, Litvínově, v některých městech na Šluknovsku. Rád zmiňuji funkční sociální firmu z Přerova specializovanou na technické služby. Úspěšný je také model otevření veřejných zakázek měst pro dlouhodobě nezaměstnané, uchazeči musí nabídnout 5-15 procent pracovních míst lidem, kteří jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce. S tímto opatřením začali na naše doporučení v Mostě, ale těch měst, kde se postupně zavádí, je už čtyři až pět. To považuji za přirozené otevřen pracovního trhu.
A.cz: Jedním z klíčů v řešení romské problematiky je vzdělávání. Jaké funkční projekty máte v této oblasti?
V Mostě se podařilo propojit základní školu z Chanova a střední školu, mladí lidé se systematicky od posledních ročníků základní školy připravuji na postup do střední. V Chanově také vzniká detašovaná třída střední školy a studenti se tak po několik prvních měsících, poté, co se aklimatizují na režim střední školy, budou postupně přesouvat mezi ostatní do hlavni budovy školy mimo vyloučenou lokalitu.
