Brno - Krajský soud v Brně chyboval v kauze Libyjce, jenž požádal v Česku o azyl, avšak podle práva má být předán na Maltu, kde poprvé vstoupil na půdu Evropské unie.
Soud se dostatečně nevypořádal s jeho obavami z podmínek pro azylanty na Maltě. Pokud správní soud nepřizná žalobě v řízení o udělení azylu odkladný účinek, musí to řádně odůvodnit, zdůraznil ve středečním nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Princip, že cizinec musí žádat o azyl v první členské zemi, do které vstoupí, není podle Rychetského absolutní. Podle jednoho z evropských nařízení lze zásadu prolomit v případě, že situace v dané zemi nezajišťuje dodržení všech práv.
Malta zahlcená uprchlíky
Malta je podle Rychetského zahlcena uprchlíky ze severní Afriky. "V případě Malty se už objevilo několik rozhodnutí evropských soudů, které konstatovaly, že není nepochybné, že jsou garantována všechna práva takového uprchlíka, dokonce je to i stanovisko vysokého komisaře OSN pro uprchlíky," uvedl Rychetský.
Ústavní soud se ale podle svého předsedy nezabýval tím, zda jsou v konkrétním případě naplněny podmínky k deportaci na Maltu nebo k udělení azylu v Česku.
"Ústavní soud řekl, že v každém případě je třeba přiznat jeho (Libyjcově) žalobě odkladný účinek, aby se tím mohl soud řádně zabývat," uvedl Rychetský. Libyjec ani jeho právní zástupce se středečního vyhlášení nezúčastnili.
Libyjec opustil vlast koncem letošního března, jako důvod uvedl potíže s libyjskou policií, které trvaly od tamního převratu v roce 2011. Policisté jej údajně obviňovali z toho, že byl stoupencem někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Z Tripolisu cestoval letecky do Vídně s přestupem na Maltě, kde dostal krátkodobé schengenské vízum. Z Vídně pak přijel autobusem do Brna, kde podal žádost o azyl.
Malta má nejvíc žadatelů o azyl na jednoho obyvatele
Ministerstvo vnitra v květnu rozhodlo, že žádost je nepřípustná, a určilo, že státem příslušným k jejímu posouzení je Malta. Libyjec podal žalobu a požádal, aby jí krajský soud přiznal odkladný účinek. Zdůraznil své obavy ze zacházení na Maltě a upozornil na údajné nedostatky v tamním azylovém řízení.
Krajský soud odkladný účinek nepřiznal, což vysvětlil tím, že Malta je členskou zemí EU, a tak musí řešit žádost o azyl objektivně a nestranně, v souladu se základními zárukami a zásadami azylového práva.
Podle ústavních soudců je rozhodnutí Krajského soudu v Brně nedostatečně odůvodněné. Soud se musí důkladněji vypořádat s Libyjcovými námitkami a rozhodnout znovu.
Maltská republika je členskou zemí Evropské unie od roku 2004, stejně jako Česko. Vzhledem ke své poloze ve Středozemním moři intenzivně pociťuje sílící proud migrantů ze severní Afriky do jižní Evropy.
Loni podle statistik riskovalo téměř 45 tisíc přistěhovalců život, aby se přes moře dostali buď do Itálie, zejména na ostrov Lampedusa a sicilské pobřeží, nebo právě na Maltu. Mnozí po ztroskotání přeplněných plavidel zahynuli.
Loni maltští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že uprchlická vlna začíná být pro malý ostrov neúnosná, a žádali proto Unii o pomoc a vypracování nových imigračních pravidel. Malta měla loni podle agentur nejvíce žadatelů o azyl v poměru k počtu obyvatel ze všech zemí EU.
