Brno - Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) nesvolá mimořádné zastupitelstvo, které by mohlo rozhodnout o vyhlášení referenda k poloze brněnského nádraží.
Aktivistům ze sdružení Referendum 2014 se podle brněnského magistrátu nepodařilo sesbírat dostatek platných podpisů pro vyhlášení referenda. I druhá vlna podpisů podle úředníků obsahovala chyby, stovky jmen proto ze seznamu vyškrtli. Uvedla to Česká televize. Aktivisté zvažují podání žaloby.
"Už v této fázi prověřování podpisů nebyla naplněna zákonná podmínka - počet hlasů pro vyhlášení referenda. S ohledem na tuto skutečnost nesvolám mimořádné zasedání zastupitelstva," napsal Onderka. Magistrát ale v pondělí v tiskové zprávě uvedl, že podpisové archy ještě prověřuje.
"Magistrát města Brna v této chvíli velice pečlivě a se vší zodpovědností prověřuje totožnost osob na podpisových arších. I přesto, že je to značně časově náročná práce, tak předpokládám, že ji ukončíme dříve, než nám stanovuje zákon," uvedl tajemník magistrátu Pavel Loutocký.
Osm tisíc nečitelných podpisů
Aktivisté o prázdninách odevzdali na radnici petici s více než 20 tisíci podpisy. Potřeba je souhlas kolem 18 500 Brňanů. Úředníci zhruba 8000 podpisů vyškrtli kvůli nečitelnosti a jiným důvodům, proto aktivisté podali v srpnu první žalobu.
Zároveň doplnili seznam podpisů a minulé pondělí odevzdali magistrátu téměř 6000 podpisů. Vedle toho podali i dvě žaloby ke Krajskému soudu v Brně, který může referendum nařídit. Pokud soud do poloviny září nerozhodne v jejich prospěch, zvažují, že podají další žalobu. Výsledek sčítání podpisů od magistrátu zatím ale nemají, řekl jeden z iniciátorů referenda Miroslav Patrik.
Odsun vlakového nádraží v Brně je dlouho diskutovaným tématem. Podle mnohých je současné nádraží ostudou města. Jeho modernizace by měla stát kolem dvaceti miliard korun.
Referendum o nádraží se v Brně konalo před deseti lety. Většina lidí byla pro jeho zachování ve stávající poloze, k urnám ale přišlo jen pětadvacet procent voličů. Stanovisko lidí proto nebylo pro město závazné.
Proto aktivisté usilují o to, aby se referendum konalo ve stejný termín jako komunální volby, kdy chodí k urnám více lidí. Zákon vyžaduje pro referendum účast pětatřiceti procent voličů.
