Jedním z vašich cílů ve funkci je popularizace podnikání u mladých středoškoláků a vysokoškoláků. Proč zrovna toto?
Je to téma, které je důležité pro rozvoj naší agentury i celého regionu. Z celé řady průzkumů vyplývá, že lidé podnikání neberou jako jednu z možných variant své seberealizace. Radši se chtějí nechat zaměstnat. Středoškoláků a vysokoškoláků, kteří o podnikání uvažují, je hrozně málo. To chceme změnit.
Proč to tak je?
Vysvětlení se nabízí několik. Může to být jisté dědictví 90. let, kdy podnikání nemělo dobré renomé. Lidé brali podnikatele jako nedůvěryhodné osoby, jejichž poznávacím znamením byly špičaté boty. A v době komunismu se u nás 40 let nepodnikalo vůbec a tyto zkušenosti jsou hluboko v nás. Změnit myšlení je ohromně složité.
Chtěli bychom, aby si lidé podnikání zkusili - ať už budou úspěšní, nebo ne. I když zjistíte, že podnikání není pro vás to pravé, a necháte se zaměstnat, budete mít úplně jinou úctu ke svému šéfovi, majiteli.
Co konkrétně udělat pro to, aby absolvent, který má nápad a neví, jak jej uskutečnit, začal podnikat?
Jak pomáhá Jihomoravské inovační centrum (JIC)?
JIC, které v Brně funguje od roku 2003, nabízí podnikatelům několik možností pomoci. Pro lidi uvažující o zřízení inovativní firmy nebo start-upu poskytuje semináře nebo mentoring od lektorů, kteří je seznámí se základy a orientací v problematice, a to v programech JIC Enter a JIC StarCube. Experti radí, jak nápad správně uchopit a uvést ho do praxe. Již existujícím firmám organizace radí v programu JIC Master a pomáhá společnosti úspěšně nastartovat. Program JIC Platinn nabízí péči malým a středním podnikům. Díky JIC bylo v regionu vytvořeno již okolo 2000 pracovních míst.
Už nyní diskutujeme s vysokými školami, ve spolupráci s nimiž naši lidé povedou předměty zabývající se podnikáním, zejména v IT, ale i v jiných oborech. Chceme, aby se studenti v rámci daného předmětu střetávali i s ostatními z jiných fakult a nejlépe také z více škol. Jedině tak se mohou vytvářet zajímavé přesahy a kombinace. Také chceme využít naši unikátní pozici, máme 100 expertů, kteří pomáhají v rozvoji firem. Ty budeme využívat, aby motivovali mladé, aby šli příkladem. A tím myslím i podnikatele, kteří jsou už velmi úspěšní jako třeba Oliver Dlouhý z Kiwi.com nebo Václav Muchna, zakladatel firmy Y Soft.
Špatné školství bude brzdou pro společnost
Je v Česku jednoduché začít podnikat, překonat překážky, které třeba klade stát?
Ve srovnání se severskými státy je naše byrokracie ohromná. Ale na druhou stranu to není nepřekonatelné. Začít podnikat jde. Když má někdo dobrý nápad, kapitálu je hodně a sežene ho. To před pár lety vůbec běžné nebylo.
Jak jsou na tom z vaší zkušenosti absolventi? Jsou české vysoké školy dostatečně propojené s praxí?
Vždycky by to mohlo být lepší. Drtivá většina podnikatelů vám řekne, že absolvent není dostatečně připravený, ale firmy by často mladého vysokoškoláka chtěly mít tak dovzdělaného, aby ho vůbec nemusely trénovat, a to je špatně. Absolventi musí mít širší rozhled než jen k potřebám jedné konkrétní firmy. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že drtivá většina mladých lidí není připravena na dnešní měnící se svět.
Kdo je Petr Chládek?
Sedmatřicetiletý Petr Chládek vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy biologii a geografii se specializací na regionální inovační politiku. V JIC pracuje od roku 2009, jeho ředitelem se stal od července letošního roku, kdy nahradil Jiřího Hudečka. Předtím působil jako manažer Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje.
Takže žebříčky vysokých škol, které pro nás vyznívají dost nelichotivě, nelžou?
Je potřeba si říci, že české vysoké školství není kvalitní, s výjimkou některých oborů. Žebříčky rozhodně nelžou, bohužel. Celý vzdělávací systém v Česku je do budoucna největší brzdou rozvoje této společnosti, včetně podnikání. Největším důkazem, že školství není v pořádku, je fakt, že tady rostou soukromé základní školy jako houby po dešti. Je to reakce rodičů, kteří nejsou spokojení s kvalitou, což může být za několik let velký problém. Začnou se rozevírat nůžky mezi těmi, kdo si může dobré vzdělání dovolit, a kdo ne.
Nedostatek pracovníků je příznakem úspěchu
Podporuje Česko v obecné rovině začínající byznys a start-upy dostatečně? Věnuje se inovační politice tak, jak by mělo?
V této oblasti je velký potenciál. Myslím, že by se národní úroveň měla výrazně inspirovat podobně velkými zeměmi. Měla by se opírat o regiony, které už zázemí mají. Centrální úroveň má fungovat jen jako poradce nebo kultivátor prostředí, neměla by se snažit dělat věci sama. Rozdělení kompetencí mezi centrem a regiony probíhá po celé Evropě. Z národní úrovně nemá smysl dělat například intenzivní práce v terénu. Regiony mají vazby a těch se musí využívat.
Ze statistického pohledu to ale vypadá jednoznačně: Jižní Morava je, co se inovací týče, lídrem Česka. V kraji se do inovací nalilo desetkrát víc peněz, než investovaly všechny zbývající regiony dohromady.
Celá řada regionů začala s podporou inovací později, nedělaly to tak velkoryse jako v Jihomoravském kraji. Tady jsou navíc vynikající podmínky pro inovační politiku. Kdyby se nedělala zde, byl by to hřích. Kolem Brna je vysoká koncentrace vysokých škol, studentů, žije tu dost lidí.
Co jsou bariéry, které musí Brno a okolí překonat, aby na tom bylo ještě lépe?
Kdybychom se podívali na věci, které může udělat kraj o své vlastní vůli a nepotřebuje k tomu centrální vládu, jednoznačně musí zlepšit dostupnost a infrastrukturu. Mám tím na mysli i navýšení kapacit letiště, zřizování dalších přímých linek a podobně. V tom je velká rezerva. Brno musí také urychleně projednat územní plán tak, aby se mohly stavět byty pro lidi, kteří sem přicházejí. Kraj spolu s městem musí pracovat co nejvíc na zlepšení kvality základních a středních škol. V tom je potřeba být výrazně aktivnější.
Je jednou z bariér také nedostatek zaměstnanců?
Nedostatek lidí je enormní a je to jedna z bariér růstu. Na druhou stranu je to starost, kterou jsme vždycky chtěli - toužili jsme po tom, aby náš region vyrostl tak, aby lidské zdroje chyběly. Je potřeba si ovšem říct, že zaměstnanci chybí všude po Evropě tam, kde ekonomika roste. Nedostatek pracovní síly je jeden z příznaků úspěchu.
Zároveň musíme tento stav řešit - JIC spolu s krajem a městem bude na podzim spouštět kampaň s názvem Velvet Innovation na lákání zahraničních pracovníků. Principem kampaně je, že její kanály budou řízené konkrétními firmami, které cizince potřebují, a budou využívat sdílený obsah. Naší cílovou skupinou jsou také mladí maturanti. Hlásáme, že jít studovat do Brna je skvělá volba.
Zanedlouho to bude 15 let od založení JIC. Vyplatila se kraji a městu investice do inovačního centra?
Jsem bytostně přesvědčen, že se zřízení JIC vyplatilo. Jen daňové výnosy z mezd zaměstnanců firem, které JIC podpořil, investované peníze vrátily. Jsou i nefinanční benefity - dnes už nikdo nepochybuje o tom, že soustředit se na inovace a snažit se z Brna udělat inovačního a technologického lídra střední Evropy byla dobrá strategie. K tomu je výrazně nakročeno, nebo jsme toho částečně již dosáhli.
