Praha - Kontaminované pozemky pod továrnou Jihostroj ve Velešíně, které ohrožují nádrž pitné vody pro statisíce obyvatel Jihočeského kraje, se po letech odkladů dočkají sanace. S pracemi se začne už za tři týdny.
Půda zamořená ropou a sloučeninami chloru se měla sanovat už před lety – jde o jednu z lokalit, které chtěla vláda Petra Nečase v roce 2008 vyřešit v rámci takzvaného ekologického supertendru za téměř 57 miliard korun. Kabinet ale nakonec tendr kvůli kritice, že je předražený, raději zrušil.
Když plán na řešení ekologických zátěží padl, velká část sanací, jako je třeba Jihostroj, se zasekla.
Osm let ve skluzu
"Ministerstvo je osm let ve skluzu. Nové tendry se prakticky nevypisovaly, a když už, tak pouze v uzavřeném řízení. Otevřené soutěže jsme začali vypisovat až letos,“ uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.
Podle exministra financí Miroslava Kalouska, za kterého se ekotendr plánoval i rušil, za to mohla finanční krize. "Nebyly prostředky na přijímání nových závazků, takže se pravděpodobně vypisovaly jen soutěže na havarijní práce," řekl Aktuálně.cz Kalousek.
Ministerstvo financí letos zavedlo nová pravidla – soutěže vypisuje na každou lokalitu zvlášť a navíc v otevřených výběrových řízeních. Podle Andreje Babiše je ministerstvo schopné ušetřit na ekologických zakázkách zhruba polovinu dříve předpokládaných výdajů, tedy 25 až 30 miliard.
Obří ekotendr
Plán na vypsání velkého společného tendru na odstranění předrevolučních ekologických škod vznikl v roce 2008. Vyřešit měl zhruba 150 lokalit, kde se český stát zaručil za škody ve výši 113 miliard. Nejnižší nabídku 57 miliard korun v soutěži podala společnost Marius Pedersen Engineering. Tendr byl kritizován kvůli příliš vysoké ceně a v roce 2011 ho ministr financí Miroslav Kalousek bez výběru vítěze nechal zrušit.
Právě Jihostroj je podle ministerstva jeden z ukázkových příkladů, že nový přístup funguje – pokud by ekotendr běžel podle plánu, stála by jeho sanace 36 milionů korun. V samostatné soutěži ale ministerstvo stlačilo cenu na necelých 10 milionů.
"V ekotendru se nesoutěžily jen ceny práce, ale také financování. Ale přesto se nám ta nabídka zdála příliš vysoká, takže jsme ji nepřijali. Je nesmyslné nás kritizovat za ceny, které jsme odmítli," uvedl Kalousek.
Stovky milionů korun kvůli průtahům
Kvůli průtahům musel stát utratit stovky milionů korun za záchranné práce v areálech, kde je kontaminace v kritickém množství a ohrožovala například okolní vody.
V případě Jihostroje, který leží hned vedle Římovské nádrže s pitnou vodou, muselo ministerstvo za posledních šest let zaplatit krizové práce za 5,5 milionu korun. Jsou ale i areály, které kvůli havarijnímu stavu spolykají jen na udržovacích pracích stovky milionů – v koksovně Jan Šverma v Mariánských horách se podle Závodského utratilo kolem 140 milionů.
Práce pro jednoho úředníka na dva dny
A záchranné práce se navíc podle ministerských statistik pořizovaly dvakrát dráž, než kdyby se otevřeně soutěžily. Stát podle náměstka Závodského mohl ušetřit na odstraňování starých ekologických škod sedm až osm miliard korun, pokud by se i dříve zadávaly zakázky ve veřejném výběrovém řízení.
"Kromě toho jsme našli třináct projektů, které by v rámci ekotendru přišly na více než miliardu. Přitom práce už byly hotové a bylo potřeba dokončit prakticky jen papírování. Dořešili jsme to na ministerstvu za několik desítek tisíc,“ dodal Závodský.
To je případ továrny na kabely v Kladně, kde mělo podle ekotendru dokončení sanací vyjít na více než 160 milionů korun. Jenže ministerstvo zjistilo, že reálné práce skončily už v roce 2009. Administrativně projekt dokončit netrvalo obyčejnému referentovi ani dva dny a ministerstvo to přišlo na necelé čtyři tisíce korun.
Celková výše státních garancí na odstranění starých ekologických škod činila ke konci loňského roku 186,8 miliardy korun. Stát se ve smlouvách zavázal, že uhradí vyčistění území, která jsou zamořená ještě z předlistopadové éry. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění státu mohou hrozit žaloby nebo arbitráže.
