Obrazem: Boj proti nacistům. Během povstání padlo na české straně tři tisíce lidí

1/57 Přehled fotografií
V noci z 5. na 6. května postavili obyvatelé Prahy v ulicích přes 1 600 barikád.
Stavění barikády na Trojském mostu.
Velitelství Velké Prahy Bartoš. Vlevo pplk. gšt. František Bürger, uprostřed generál Karel Kutlvašr a vpravo npor. Nechanský.
Momentka z bojů o boční vchod do budovy rozhlasu v Balbínově ulici.
7. květen byl nejtěžším dnem povstání. Okolo 9.00 začal ve směrech Kobylisy - Trojský most, Vysočany - Karlín, Hrdlořezy - Žižkov a Pankrác - Michle útok německých mimopražských sil, které brutálně využívaly rukojmí z řad českého civilního obyvatelstva jako živých štítů před postupujícími obrněnými vozidly. Povstalečtí bojovníci v centru Prahy.
Barikádník Kosina z Pankráce. květen 1945
Pancéřový vlak Sokol na nádraží v Roztokách u Prahy.
Německá posádka Prahy a bojové skupiny, které se v předchozích dnech pokusily neúspěšně prorazit ustupující skupině armád Mitte cestu přes Prahu, kapitulovaly před Pražskými povstalci 8. května, složily zbraně a odcházely po kapitulaci z města po Plzeňské silnici.
Německé jednotky, které dosáhly americké demarkační čáry, skládají zbraně na Ptáčkovně u Písku.
Po vypuknutí českého povstání však začaly německé frontové jednotky ustupovat k americkým liniím. Sovětské velení tedy urychlilo Pražskou operaci o jeden den a rychlé skupiny frontů začaly namísto průniku do prolomené fronty, ke kterému byly určeny, pronásledovat ustupujícího nepřítele. Samohybné dělo SU-100 jedné ze sovětských rychlých skupin, postupujících na Prahu.
Vrak tanku, ve které v jednom z posledních střetnutí dtuhé světové války v Evropě ráno 9. května 1945 na Klárově padl gardový poručík Gončarenka.
Vítání Rudoarmějců v Praze na Václavském náměstí.
Únava sovětských vojáků po vítězné válce.
Za sovětskou armádou postupovaly oddíly SMEŠ a NKVD, které nejen zatýkaly nycistické agenty, ale odvlékaly do Sovětského svazu meziválečné ruské emigranty. na snímku jeden z mnoha takto odvlečených občanů ČSR, generál Sergej Vojcechovský, v roce 1938 velitel československé 1. armády. Zemřel v sovětském koncentračním táboře Ozerlag v roce 1951.