Jakými zásadními změnami musela firma Best od svého založení projít a co změnami získala?
V pár řádcích to nelze popsat. Existují o tom tisíce učebnic, dokonce vysokoškolská studia. Prošli jsme vším: euforickým vznikem a nadšením, postupnou profesionalizací, stabilizací procesů, krizemi vnějšími, krizemi vnitřními, klesáním, opětovným vzestupem. Stále jsme přitom byli lídry trhu. Vždy rozhoduje člověk. Přesněji: rozhoduje a směr udává lídr, bez skvělých lidí okolo sebe je však nula.
Naprosto klíčovými jsou tři faktory, jakmile je porušíte, tak dříve či později se vše vymstí. Samozřejmě hovořím o firmách našeho typu, tedy působících na konkurenčním trhu, nikoliv o státních institucích nebo firmách typu energetického gigantu, které mají jiný genofond i účel…Tedy:
1. Jasné vlastnické uspořádání, umožňující za každých okolností dynamické rozhodování.
2. Pozitivní a férové vnímání vlastnictví společnosti, a to jak ze strany vlastníků, tak ze strany zaměstnanců.
3. Připravenost managementu provádět kontinuálně a trvale změny.
Očekáváte nějaké zásadní změny, které ovlivní chod firmy v příštích letech?
V uplynulých pěti letech, v době zuřící tzv. krize, jsme usilovně pracovali na našem dalším vzestupu. Máme připraveny projekty i prostředky na další rozsáhlý růst, mimo jiné i do dalších segmentů. Bojíme se jen vnějších vlivů, které fakticky nemůžeme, nebo naprosto minimálně, sami ovlivnit. Z vnějších vlivů fatálních změn geopolitické situace, z "českých" vlivů pokračující tendence zničit podnikatelské prostředí v ČR.
Jak hodnotíte vývoj podnikatelského prostředí během doby, po kterou v něm aktivně působíte?
Katastroficky. Problém je, že zoufalý stav málokdo tuší, většinu to vůbec nezajímá. Je to obrovská chyba. Celočeskou zoufale největší chybou je naprostá ekonomicko-sociální nevzdělanost společnosti. Nikdo netuší, kde se berou peníze na jeho život, ani to nechce vědět. Přesněji, ví to cca pět procent populace, to je těch půl milionu lidí, kteří se živí skutečně sami. Ostatní žijí ve společnosti nároků. Na vše, stále a čím dál více.
V roce 1991 nám trvalo získání stavebního povolení na stavbu první tovární haly šest týdnů. Dnes více než tři roky. Tehdy vládla naprosto pozitivní atmosféra, všichni chápali, že budujeme něco z nuly, že budujeme budoucnost svou i svých dětí. V současnosti máme denně až absurdní kontroly ze státních institucí, které sledují dodržování ještě absurdnějších předpisů. Většinou netečně, v horších případech s neskrývanou radostí, že nám mohou škodit… Nezmění-li se tato atmosféra a praxe, dopadne ČR nesmírně špatně.
Čím by mohl podle vás stát v současné době nejvíce prospět dalšímu rozvoji podnikatelského prostředí a zlepšení ekonomické bilance?
Zmizet, tj. totálně zeštíhlet a vyměnit svoje "elity". Jedním dechem dodávám, že nevím, jak to v demokracii všeobecného volebního práva zařídit. Bojím se, že nás čeká apokalypsa.
Jsem přesvědčen, že většina lidí si stát představuje hmotně. Jako velký barák, kde je ve sklepě nevyčerpatelná spousta peněz, které se v pohodě rozdělují všem potřebným, a který nám dává ten kýžený klid na práci a tu kýženou jistotu. Nikdo zjevně netuší, že stát je fakticky obrovský soubor úředníků, které nelze reálně uživit a kteří nechápou, co je reálný život. A kteří, když (nedej bože) pracují, tj. vymýšlejí další byrokracii, dál ničí naši ekonomiku a naše životy.
Co pro vás znamená kvalita a jak těžké je ji v rámci odvětví, ve kterém působíte, v rámci podnikatelského prostředí ČR dosáhnout? Mám na mysli především tlak na cenu, rychlost realizace apod.
Kvalita je axiom. Na jejím plnění, preferenci, dodržování jsme vystavěni. Plníme veškeré normativní ukazatele pravidel v ČR, EU i Německu. Máme vlastní laboratoř, kde trvale naše výrobky testujeme.
V roce 2007 jsem se stal Podnikatelem roku ČR, pak jsem absolvoval spoustu přednášek. Jednu z nich i na konferenci evropské společnosti kvality. Tehdy jsem tam říkal, že kvalita je nezpochybnitelně nutná, ale že vyžaduje svoje náklady, prostě že často nelze dostát cenovým tlakům a přitom mít tu absolutní kvalitu. Po přednášce za mnou přišel jeden posluchač, že jsem byl skvělý, ale že mi v jednom musí oponovat. Říkal: Byl jsem na stáži v Toyotě. Jejich základní heslo zní "být nejkvalitnější… a nejlevnější". Navždy si to budu pamatovat.
Nedávno jste oznámili, že budete dodávat štěrbinové žlaby, speciální výrobky pro dopravní infrastrukturu, kde hodláte nabízet výrobky zhruba za poloviční ceny oproti cenám doposud na trhu obvyklým, při zachování nejvyšších standardů kvality. Jak je možné dosáhnout takového snížení cen? Chyběla na trhu konkurence, nebo jsou za tím technologické inovace?
Platí klasická definice "cena je informace, která vyjadřuje relativní vzácnost statku". Tím je řečeno vše. Neoznamovali jsme, že budeme dodávat… ale rovnou jsme vstoupili na trh, na kterém do té doby velmi dominantně působil jen jeden dodavatel. Kromě toho jsou naše výrobky skutečně lepší, s lepšími vlastnostmi. Mají samozřejmě nejvyšší kvalitu a veškeré potřebné atesty.
Jak hodnotíte úroveň našeho školství?
Nejsem odborník. Vše mohu hodnotit pouze na základě vlastních zkušeností z komunistického školství a na příkladu studií mých tří dětí, kdy jsem strávil 22 let na třídních schůzkách a v poradních sborech rodičů v jejich školách. Studovaly české školy, studovaly zahraniční prestižní školy v ČR i v zahraničí.
Rozdíl je jasný: biflování a vymáhaná pravidla proti komunikaci, úvahám, esejím, sebevědomí. Je ale velkou otázkou jestli mazat rozdíly naše společnost vůbec chce, jestli všem, tj. rodičům, školám, politikům atd., nevyhovují více české parametry. Moje děti pracují na špičkových pozicích v zahraničí.
Jak se vám daří nacházet či vychovávat kvalitní zaměstnance? Jak se vaše firma vypořádává s nedostatkem kvalifikovaných lidí?
Přes všechna školení a doporučení všech možných HR firem a agentur, které si nešťastné firmy najímají, platí dva zásadní argumenty: lidé chtějí dobré platy a chtějí být zaměstnáni v dobré firmě. Dejte jim to, buďte dobrá firma a oni přijdou. Dáte-li jim to vrchovatě, budou dokonce stát i frontu. A to v jakékoliv době.
V každém případě však měly být již dávno otevřeny hranice pro zahraniční zájemce o práci v ČR. Co vlády a odbory předvádějí s (ne)vpouštěním např. ukrajinských zájemců o práci v ČR, je absurdní.
Jaké plány máte do budoucna?
Přežít. Co nejdéle.?
Ing. Tomáš Březina (61)
je statutárním ředitelem, předsedou správní rady a jediným vlastníkem akciové společnosti Best. Absolvoval Fakultu stavební, pracoval jako projektant, mistr, stavbyvedoucí a referent v několika pražských podnicích. V roce 1990 založil společnost Best, která je dnes největším tuzemským výrobcem betonových stavebních prvků pro venkovní architekturu. V roce 2007 se stal Podnikatelem roku a následně reprezentoval Českou republiku v mezinárodním kole této soutěže v Monte Carlu.
V červnu 2014 byla společnost Best vyhlášena na Pražském hradě společností Czech Top 100 "Firmou čtvrtstoletí".
Text/ Michael Málek
