Bezpečné ordinace dostanou "štempl" kvality. Drahé a zbytečné, míní komora

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
4. 11. 2015 17:45
Vedení resortu zdravotnictví plánuje zásadní změnu: chce, aby měly "štepl" kvality i samostatné lékařské ambulance. Doposud si drahé certifikáty platily hlavně nemocnice. Podle ministerstva je ale čas na změnu - do ambulancí se totiž přesouvá řada specializovaných zákroků, dělá se v nich třeba jednodenní chirurgie. Aby ambulance na certifikáty nalákalo, slibuje ministerstvo akreditovaným zařízením lepší platby od pojišťoven. Lékařům se ale změna nelíbí. Jediné, co akreditace přinese, je větší administrativní zátěž zdravotníků a vyšší náklady na provoz každé ambulance, tvrdí Česká lékařská komora.
Foto: Thinkstock

Praha - Měla prodělat jen banální vyšetření na těhotenskou cukrovku, přesto dopadla návštěva v ambulanci fatálně. Dvaatřicetiletá pacientka zemřela poté, co jí zdravotní sestra podala místo glukózy jedovatou dezinfekci. Sestra si spletla dvě velmi podobné lahvičky.

Loňský případ z Orlové spolu s podobnými kauzami nyní mění českou legislativu. Ministerstvo zdravotnictví se totiž rozhodlo, že pro ambulance zavede akreditace – všechny ordinace budou muset splnit přísná pravidla kvality a bezpečnosti. Platit to bude hlavně pro nakládání s léky či zdravotnickými přístroji. Doposud se akreditovaly jen nemocnice.

„Ambulance se podrobí podobnému hodnocení kvality a bezpečí při péči o pacienta, jaké dnes musí absolvovat nemocnice,“ přibližuje Akční plán ministerstva zdravotnictví, pod nímž je podepsaná náměstkyně Lenka Melicharová Ptáčková.

Akreditovaná ambulance si přijde na víc peněz

Certifikáty budou udělovat na státu nezávislé instituce. Pokud ambulance „štempl“ získají, dostanou za odměnu větší peníze od pojišťoven. Podle akčního plánu se jim platby od pojišťoven navýší o půl procenta.

„V košaté síti ambulancí se tak konečně udělá pořádek. Zamezí se také rizikovým událostem, které mohou dopadnout fatálně,“ chválí změnu šéf Spojené akreditační komise David Marx.

Počet ambulancí totiž rok od roku stoupá, jen za posledních pět let jich přibylo víc než 1500. „Nejsou to už přitom jen jednoduchá zdravotnická zařízení, ve kterých je jeden doktor, sestřička a stůl. Jsou to často specializovaná pracoviště, ve kterých se dělá jednodenní chirurgie nebo endoskopie,“ upozorňuje David Marx. K žádné kontrole kvality je přitom podle něj nikdo nemotivuje.

Zařízení přitom prý často chybují. Nejvíc prohřešků se děje při skladování léků nebo obsluze zdravotnických prostředků. Na štíru ambulance bývají i s metrologickým zákonem – nemají správně kalibrované váhy. „Což je problém, protože řada léků se dávkuje podle váhy,“ řekl Marx.

Jde jen o byznys pro firmy

Jenomže lékařům se nápad nelíbí. Akreditace podle nich kvalitu péče nezlepší. „Jediné, co to přinese, je větší administrativní zátěž zdravotníků a vyšší náklady na provoz každé ambulance. Za akreditace se totiž samozřejmě platí,“ říká třeba předseda Vědecké rady České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Větší zařízení typu poliklinika zaplatí za akreditaci desetitisíce, obyčejná ordinace s lékařem a sestrou vydá kolem dvanácti tisíc korun. Certifikát trvá celkem tři roky. „Většinou ho přitom udělují soukromé firmy, pro které je to výhodný byznys,“ dodává Mrozek. Kontrolu kvality podle něj zvládne zajistit sama komora.

„Navíc bez zbytečností. Některá opatření, která zavedla akreditace v nemocnicích, jsou totiž spíš na překážku. Třeba zatímco dřív byly opiáty zamčeny ve skříňce přímo na oddělení, dnes je musí mít akreditovaná nemocnice na speciálním místě s ochranným přístupem. Problém je ale v tom, že s nimi tak běhá sestra tam a zpět přes půlku nemocnice, což je nakonec daleko rizikovější,“ popisuje Mrozek.

Akreditovaných ambulancí je málo

Podle Davida Marxe je ale nezávislost na státu a na komoře klíčová. „Nestane se tak, že se z certifikátu stane jen nastavení nejnižších možných kritérií. Předejde se také tomu, že se do udělení certifikátu promítne politická zvůle,“ vysvětlil.

Akreditace se českým zdravotnickým zařízením udělují od roku 1998, kdy v tuzemsku vznikla Spojená akreditační komise. Jde o nezávislou instituci, která vznikla z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Doposud udělovala certifikáty hlavně nemocnicím, majitelé ambulancí měli podle Marxe o akreditaci zájem jen zřídka. "Dali by se spočítat na prstech," tvrdí Marx.

Kromě Spojené akreditační komise uděluje v Česku různé druhy certifikátů kvality dalších pět soukromých společností.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Jednání mezi EU a Británií stále váznou, budou pokračovat v neděli

Přes pokrok v řadě oblastí přetrvávají v jednáních mezi Evropskou unií a Británií neshody, které brání uzavření dohody o pobrexitových vztazích. Ve společném prohlášení po dnešním podvečerním telefonátu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Šéfové vyjednávacích týmů po jednodenní přestávce opět zasednou k intenzivním rozhovorům v neděli v Bruselu.

Británie z Evropské unie odešla letos 31. ledna a na Silvestra skončí přechodné období určené k vyjednání dohody. Obě strany mají již větší část textu hotovou, uzavření smlouvy však stále brání spor o pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách.

před 54 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy