Praha, Ostrava - Oheň odstraní všechny stopy, myslí si někdy zločinci. A mýlí se, jak dobře vědí experti, kteří požáry vyšetřují.
Jejich práce se stala pro veřejnost aktuální právě nyní, kdy pomáhají objasnit žhářský útok na romské obyvatele domku ve Vítkově na Opavsku.
Popelka hledá hořlavinu
Nikolaj Hrib přednáší o vyšetřování požárů na katedře kriminalistiky Policejní akademie v Praze.
"Ve Vítkově není nutné úplně od začátku zjišťovat, jak vlastně oheň vznikl, protože o žhářství vypovídali svědkové a jejich výpovědi potvrzují i dosavadní výsledky ohledání požářiště a následné technické expertizy," konstatuje s tím, že nechce dále komentovat konkrétní aspekty případu, jehož vyšetřování sleduje pouze z dálky.
Dodává však, že obecně u případů žhářství vyšetřovatelé hledají stopy po hořlavinách. Pomáhají jim při tom speciálně vycvičení psi, jimž se říká "popelky". "Ti rozpoznají pach hořlaviny a upozorní na místo, kde ji ucítili. Odebrané vzorky dostává laboratoř k rozboru," říká doktor Hrib.
Pak je na kriminalistech, jestli jim určení látky, která sloužila k zapálení, pomůže při vyhledání a usvědčení pachatele. "Ten mnohdy zakládá požár, aby zakryl ještě závažnější trestný čin, jako je vražda, chce tak spáchat pojistný podvod a podobně," doplňuje.
I detaily vypovídají
Policisté se do hry dostávají v okamžiku, kdy vznikne podezření na spáchání trestného činu. "Ve Vítkově to tedy bylo bezprostředně po požáru," říká mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela..
"Máme specialisty vyškolené na zjišťování příčin požáru," popisuje Petr Kopáček, mluvčí republikového Hasičského záchranného sboru. "Ti vyjíždějí na místo ohně a z trosek se snaží určit příčiny, ptají se také svědků. Někdy už z detailu poznají, že požár nevznikl přirozeně, a zavolají policisty, aby vyšetřovali společně. Tady bych ale nechtěl naše vodítka popisovat, protože nechci dávat žhářům návod, na co si mají dávat pozor," zarazí se.
Tři ohniska pro vyšetřovatele
Obezřetný je i Nikolaj Hrib z Policejní akademie: "V podstatě se vyšetřovatelé nejdříve soustřeďují na dvě místa. Jednomu říkáme svědecké ohnisko, a to je prostor, kde svědkové vypověděli, že viděli oheň nejdříve. Druhým je pak místo nazývané požárnické ohnisko. Určí je hasiči podle toho, kde byl požár nejintenzivnější, kde hořelo nejvíc."
Zhodnocením ohořelých materiálů na těchto místech a v jejich okolí pak vyšetřovatelé určí třetí, takzvané kriminalistické ohnisko. To je místo, kde požár skutečně začal (samozřejmě se může krýt s jinými ohnisky).
"Při vyhodnocování nám pomáhá třeba i poznání, jak vysoká byla ve které části ohně teplota. To se pozná podle míry ohoření různých materiálů ze spáleniště," doplňuje hasič Kopáček.
"V případu požáru ve Vítkově jsme určili hned tři ohniska (kriminalistická - pozn. red.), kde požár vypukl," konstatuje mluvčí Kůdela. "To potvrzuje verzi o vhozených zápalných lahvích. Ale nechceme teď prozrazovat víc."
Plynovému chromatografu stačí malý vzorek
Z kriminalistického ohniska se pak odebírají vzorky pro laboratorní rozbory.
"Používají se jednorázové rukavice i odběrné nářadí na jedno použití, abychom vzorek nekontaminovali," popisuje Vlasta Charvátová, která vede oddělení pro zjišťování příčin požáru v Technickém ústavu požární ochrany v Praze.
"Máme u nás chemiky, elektrikáře, prostě profese, které jsou pro takové rozbory potřebné.
Například hořlavina, použitá pro úmyslné zapálení požáru, se ve vzorku hledá pomocí plynového chromatografu. To je přístroj, který analyzuje zkoumanou látku podle jejích par.
"Jde o velmi citlivou techniku, a rozpoznáme její pomocí ve spáleninách i malé zbytky hodně těkavých látek, jako je třeba benzín," hodnotí inženýrka Charvátová.
Někdy jen pravděpodobnost
V některých případech experti sami napodobují požár, který vyšetřují, aby si ověřili své hypotézy o jeho vzniku a šíření.
"Je to docela detektivka," směje se Vlasta Charvátová. "Někdy se nám však nepodaří úplně vyjasnit příčiny požáru, jindy v našich závěrech uvádíme, že jsou jen pravděpodobné. Ale celkově si myslím, že dokážeme ze vzorků odebraných na spáleništi vyčíst opravdu hodně."
Stopy na oblečení
Právě závěry z laboratoře pak patří mezi důkazy, které pachatele usvědčují.
"Požár a jeho zplodiny někdy zanechají usvědčující stopy na pachatelově oblečení. Laboratorní rozbory je pak prokážou," vypráví doktor Hrib z Policejní akademie. "Ale to musíte mít štěstí a zadržet podezřelého brzy po požáru."
V případě žhářů z Vítkova tohle štěstí vyšetřovatelé mít nemusí.
Osm procent pro žháře
V loňském roce zapsali hasiči v České republice do svých statistik celkem 20 946 požárů. Zahynulo při nich 142 lidí. Úmyslné zapálení prokázali u 1597 ohňů, tedy asi u osmi procent požárů. Žhářství zabilo dvanáct lidí.
"Motivy pro úmyslné založení požárů bývají různé, často to však bývá pomsta, řádění opilce, anebo pojistné podvody," vypočítává Petr Kopáček z republikového hasičského sboru. A ještě dodává: "Dost často právě z těchto důvodů hoří auta..."
