Praha - Vláda by měla postupně, ale výrazně zvýšit majetkové daně, mezi které patří typicky daň z nemovitostí. Doporučili jí to experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Zároveň by měl skončit výpočet daně ze superhrubé mzdy. Sazba daně z příjmů fyzických osob by následně vzrostla tak, aby se na jednu stranu odstranila nynější degrese, ale současně aby se nezvýšila daňová zátěž většiny lidí.
NERV mimo jiné navrhuje i zrušení takzvaných stropů pro odvody sociálního a zdravotního pojistného. Naopak lidem s nejnižšími příjmy by mohlo pomoci zavedení "podlahy", tedy nezdanitelného minimálního základu pro odvody.
Závěrečná zpráva NERV je pouze doporučením vládě. Ministr financí Miroslav Kalousek chce svůj oficiální návrh daňových změn představit během března jako celek, jednotlivé podrobnosti zatím nesdělil.
Podle neoficiálních informací však zřejmě "projde" zrušení superhrubé mzdy i určité zvýšení majetkových daní, naopak dolní a horní hranice odvodů pojistného se měnit nebude.
Nejnižší v Evropě
Experti zdůrazňují, že majetkové daně jsou v Česku - spolu se Slovenskem - nejnižší ze všech členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 34 ekonomicky vyspělých zemí světa.
"Podíl majetkových daní na HDP v Česku činí 0,4 procenta, zatímco průměr OECD je někde kolem 1,8 procenta," říká ekonom Miroslav Zámečník, koordinátor NERV pro daňové otázky.
Podle Zámečníka přitom jde typ daní, které nejméně brání ekonomickému růst. Kromě toho se relativně snadno vyměřují a jsou administrativně méně náročné. Navíc u nich lze těžko provádět optimalizaci, například přesunutím nemovitosti do zahraničí.
Ministerstvo financí se zatím k návrhům nevyjádřilo. Nicméně podle dřívějších informací chce u daně z nemovitosti více rozlišit atraktivnost lokality, v níž budova stojí - lidé bydlící na "dobré adrese" by tedy platili víc než ostatní. Rozhodující slovo mají jednotlivé radnice.
Konec superhrubé mzdy
Experti NERV navrhují také zrušit takzvanou supehrubou mzdu, protože vede k daňové degresi. Lidé s nadprůměrnými příjmy totiž ve skutečnosti platí nižší sazbu daně než ostatní, ačkoliv papírově je 15% sazba pro všechny stejná (podrobněji jsme o konstrukci superhrubé mzdy psali zde).
NERV kromě toho souhlasí s Kalouskovým záměrem omezit rozsah výjimek a odečitatelných položek u daně z příjmů fyzických osob. Z nich totiž mnohdy profitují příjmově nadprůměrné vrstvy, takže omezení by opět pomohlo zmírnit nynější degresi.
Místo stropů podlaha
Zámečník odkazuje také na doporučení OECD, podle něhož by se měly zrušit i dosavadní stropy na sociální a zdravotní pojištění. Jednak vedou ke zmíněné degresi a vzhledem k rovné sazbě daně jsou nesystémové, jednak se týkají pouze asi jednoho procenta ekonomicky aktivních osob.
Na druhou stranu NERV navrhuje úlevu pro zaměstnance s nejnižšími příjmy, a to zavedením takzvané podlahy, tedy nezdanitelného minimálního základu při výpočtu odvodu pojistného. "Cílem je udržení pracovních míst pro marginální pracovní sílu," vysvětluje Zámečník s tím, že podobný systém funguje i v zahraničí.
Vláda by podle expertů měla zvážit i přesun odvodové zátěže ze zaměstnavatele na zaměstnance, což by mohlo vést k růstu poptávky po pracovní síle. Čistý příjem zaměstnanců by však měl zůstat stejný, pokud firmy zahrnou ušetřenou část pojistného právě do hrubého příjmu zaměstnanců.
Ke změnám, které by z povinného pojištění udělaly prakticky "sociální a zdravotní daň", je však ministerstvo financí podle svého náměstka Ladislava Minčiče skeptické.
Zatímco nyní se například důchod zvyšuje úměrně předchozímu příjmu, tedy podle výše placeného pojistného, změna na daň by podle něj mohla vést k rovnému důchodu, tedy státem garantovanému minimu pro všechny nezávisle na předchozím příjmu.
Samotné zrušení stropů by pak podle Minčiče bylo v rozporu s loňským nálezem Ústavního soudu, protože by ještě prohloubilo dosavadní rozdíly mezi výší pojistného a výší následné penze, což by postihlo lidi s nadprůměrnými příjmy.
