Praha - Dosavadní dvouletý limit, omezující sjednání pracovního poměru na dobu určitou, chce ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) zcela zrušit. Koaliční smlouva přitom původně počítala jen s prodloužením limitu na pět let.
Nečekanou kompenzací pro zaměstnance však má být přísnější pravidlo pro opakované sjednávání smluv na dobu určitou. Drábek navrhuje, aby tyto smlouvy šlo sjednat maximálně dvakrát, zatímco dosud je lze "prodlužovat" třeba i každý měsíc (až do naplnění dvouletého limitu).
Nově má také platit, že písemná forma bude povinná i pro dohody o provedení práce. Stát tím chce omezit jejich zneužívání, tedy práci na černo.
Vláda, která chce razantně šetřit, však podle vlastního odhadu přijde o čtyři až osm miliard korun ročně na výběru pojistného. A to kvůli další avizované změně - zdvojnásobení limitů pro takzvané dohody ze 150 na 300 hodin ročně.
Vyplývá to z návrhu změn v zákoníku práce, který ministr předložil do připomínkového řízení. Drábek chce, aby novinky platily už od začátku roku 2011. Premiér Petr Nečas (ODS) nicméně připouští, že k tomu může dojít o pár týdnů později - mimo jiné i proto, aby se k návrhu mohly podrobněji vyjádřit i odbory.
Jak to funguje dosud
Dosud platí, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat na dobu nejvýše dvou let. V zásadě nic ale firmě nebrání, aby se zaměstnancem opakovaně uzavírala takové smlouvy třeba vždy jen na měsíc, a to až do vyčerpání dvouletého limitu.
Změny v zákoníku práce
- Pružnější pracovní trh. Firmy by se už neměly bát přijímat zaměstnance jen proto, že je později - například při nedostatku zakázek - mohou kvůli přísnému zákoníku obtížně propustit. Vláda však neplánuje "vyhazov bez udání důvodu", jak před volbami tvrdila ČSSD.
- Srozumitelnější zákoník práce. Měl by se v něm orientovat i průměrný středoškolák. Mnohem snadněji než dosud by například mohl zjistit, která ustanovení jsou závazná a která si lze dohodnout odlišně.
- Odstupňované odstupné. Nově má být vypláceno podle délky odpracovaných let u stejného zaměstnavatele. Kdo je u firmy méně než jeden rok, získá jen jednoměsíční odstupné. Kdo do dvou let, získá dvouměsíční. Teprve kdo je u stejné firmy déle než dva roky, získá tři měsíční platy jako dosud.
- Smlouvy na dobu určitou. Dosud jsou omezeny maximálně na dva roky, nově by mělo jít o neomezenou dobu. Půjde je však uzavřít jen dvakrát (dosud prakticky neomezeně v rámci dvouletého limitu).
- Dohody o provedení práce. Nově budou muset mít písemnou formu. Limit se zvýší ze 150 na 300 hodin ročně, stejně vzroste u dohod o pracovní činnosti.
- Podpora částečných úvazků. Firma, která vytvoří částečný úvazek pro rodiče s dětmi do šesti let, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované, získa slevu na pojistném 7200 korun ročně.
- Jednodušší konta pracovní doby. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby (podle momentálního stavu zakázek) má být pružnější než dosud.
- Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti.
- Kdo dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu (pokrytou odstupným) nárok na podporu v nezaměstnanosti.
- Možnost delší zkušební doby. Tříměsíční limit zůstane jen tehdy, jestliže se firma a zaměstnanec nedohodnou na delším (zřejmě až šest měsíců). První vlna změn ale tuto novinku zatím neobsahuje.Smluvní volnost má být posílena i v dalších oblastech.
- Kdo začne podnikat jako živnostník, nepřijde o podporu v nezaměstnanosti.
- Reformy sociálních dávek - tak, aby se lidem, kteří mohou pracovat, nevyplácelo žít jen ze státní podpory.
- Přísnější boj proti práci na černo. Kontroly nelegálního zaměstnávání mají být důslednější a ověřovat stav přímo v terénu.
Teprve po dvou letech pak musí firma nabídnout zaměstnanci smlouvu na dobu neurčitou, nebo se s ním rozloučit. Stačí pak ale pouhých šest měsíců "přestávky", aby se předchozí poměr na dobu určitou "vynuloval" a limit se mohl počítat nanovo.
Dodejme, že zákon připouští výjimky, typicky u časově omezené náhrady za ženu na rodičovské dovolené.
Co se má změnit
Nejdříve příjemná novinka pro zaměstnance: Od příštího roku má zákoník práce jasně stanovit, že mezi (stejnou) firmou a pracovníkem lze sjednat poměr na dobu určitou nejvýše dvakrát. Tato podmínka se "vynuluje" teprve po uplynutí tří let.
Zaměstnance naopak nepotěší úplné odstranění dosavadního limitu, podle něhož lze smlouvy na dobu určitou sjednávat v součtu nejdéle na dva roky od vzniku prvního takového poměru. Tento záměr připustil ministr Drábek už v červencovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ne všechny firmy si polepší...
Změny mají pomoci hlavně zaměstnavatelům jako těm, kdo dávají lidem práci. Firmy by se už neměly bát přijímat zaměstnance jen proto, že je později - například při nedostatku zakázek - kvůli přísnému zákoníku mohou obtížně propustit.
"Nevidím důvod, proč by firma, která třeba staví elektrárnu po dobu čtyř let, nesměla zaměstnat projektanta nebo dělníka právě jenom na ty čtyři roky," říká Drábek.
Ne všichni zaměstnavatelé si ale polepší. Hůře na tom budou firmy, které dosud častěji využívaly opakování (řetězení) kratších smluv na dobu určitou. Nové pravidlo "dvakrát a dost" jim totiž dosavadní postup zkomplikuje. Ze zákona navíc zmizí dosavadní výjimky, které firmám umožnily překročit nynější dvouletý limit.
Takovou výjimkou dosud jsou "vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce". Pokud ve firmě působí odbory, je nyní ke zrušení dvouletého limitu nutný jejich souhlas. Tam, kde odbory nejsou, ale stačí jen vnitřní předpis, tedy jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele.
"Tuto možnost teď firmy podle Drábkova návrhu ztratí, podobná výjimka z pravidla dvakrát a dost v něm totiž není," upozorňuje Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
... a ne všichni zaměstnanci si pohorší
Lépe by na tom mohli být lidé, kteří nyní měli pracovní smlouvy třeba vždy jen na dva měsíce a teprve těsně před koncem se dozvěděli, zda o ně má firma dál zájem. V praxi by od příštího roku mohli získat smlouvy na delší dobu, a to dříve než dosud.
| Čtěte také: Nižší odstupné, delší zkušební doba. Změny přijdou postupně Drábek: Snížíme dávky všem, kdo neplatí pokuty či nájem Otcovská dovolená nebude, stát podpoří částečné úvazky |
Naopak hůře na tom mohou být lidé, kteří dosud po tříměsíční zkušební době "dostali" smlouvu na dobu neurčitou. Ti se nyní dočkají třeba jen smlouvy na rok, pak například na další tři roky a teprve poté na dobu neurčitou.
Horší pozici tak mohou mít zájemci o hypotéku nebo jinou půjčku, kteří potřebují vykázat stabilní příjem.
Podle vyjádření z bank to však neznamená, že by lidé se smlouvou na dobu určitou automaticky neměli šanci na půjčku. Tak jako dosud bude záležet hlavně na délce smlouvy i předchozího zaměstnání či na perspektivě oboru, v němž firma působí. Větší šanci mají už nyní lidé, jimž už byla smlouva na dobu určitou alespoň jednou obnovena (prodloužena).
"Ani smlouva na dobu neurčitou přece neznamená jistotu zaměstnání na věčné časy," vysvětluje specialistka na hodnocení rizik z jedné tuzemské banky, která si nepřála být jmenována. "Firma ji může ukončit úplně stejně jako smlouvu na dobu určitou," dodává.
Smlouva na dobu určitou je dokonce pro zaměstnance "jistější" v tom, že s předstihem ví, kdy může přijít o práci. A může se tedy včas domluvit s firmou na prodloužení smlouvy, nebo si v klidu zkusit najít jiné zaměstnání. Oproti tomu u smlouvy na dobu neurčitou zaměstnanec mnohdy netuší, kdy přijde výpověď (nicméně může počítat s pětiměsíčním "polštářem" v podobě výpovědní doby a odstupného).
Dohody: Stát přijde až o osm miliard
Uvolnění limitů navrhuje Drábek také pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti - mají se zvýšit z dosavadních 150 na 300 hodin ročně. Připomíná, že tyto dohody mají mít jen doplňkový charakter a už nyní u nich platí větší smluvní volnost než u klasického pracovního poměru.
Větší prostor pro zmíněné dohody však kritizují odboráři. "Neposkytují totiž takovou ochranu zaměstnanců jako pracovní smlouvy, například ohledně přesčasů," upozorňuje Vít Samek z ČMKOS.
Připomíná také, že dohody o provedení práce nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění. "Je tedy možné, aby firma podle této dohody zaplatila pracovníkovi třeba tisíce korun za hodinu, a stát tím přijde o pojistné," vysvětluje Samek.
Podle Samka je paradoxní, že vláda, která chce razantně šetřit, se rozšířením prostoru pro podobné úniky připravuje o peníze. "Navíc lidem bez pojištění hrozí chudoba. Výhledově jim pak stát bude muset nějak platit, aby nemuseli žebrat nebo nás neokrádali na ulicích," varuje odborář.
Samo ministerstvo v návrhu novely připouští, že uvolněním limitů u dohod může stát přijít o čtyři až osm miliard korun ročně jen na nemocenském pojištění. Věří ale, že flexibilnější formy práce přispějí k oživení ekonomiky a tedy i vyšším příjmům.
Také u dohod chystá Drábek kromě volnějších limitů současně i zpřísnění. Nově má platit, že písemná forma bude povinná i pro dohody o provedení práce. Stát tím chce omezit jejich zneužívání, tedy práci na černo. Zvýšit se má i právní jistota firem a zejména pracovníků.
Ve hře je také zkrácení doby pro dohody o provedení práce. Namísto nynějšího jednoho kalendářního roku by je šlo uzavírat na maximálně tři měsíce (a jen jednou za kalendářní rok se stejnou firmou).
Komentář:
Buďte pružní, měňte se! Trh práce si žádá velké oběti
