Praha - Ceny v Česku se z pohledu běžného spotřebitele zvyšovaly o polovinu více, než ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o inflaci. Tvrdí to ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Vyšší "vnímaná inflace" podle něj může být důvodem, proč měla tuzemská ekonomika v posledních dvou letech problém s nízkou spotřebou domácností, tedy s poklesem maloobchodních tržeb.
Určitým položkám v takzvaném spotřebním koši totiž lidé podle Sobíška přisuzují větší důležitost než statistici. Citlivěji vnímají například zdražování potravin - častěji si jej všimnou a následně mají pocit, že za ně dávají stále větší část své výplaty.
"To, že ceny čteček knih klesly o desítky procent, asi zaregistroval málokdo. Protože když si někdo čtečku koupil před rokem, teď se zřejmě po její ceně už pídit nebude," vysvětluje Sobíšek.
Také analytik Jiří Skop z Komerční banky souhlasí, že domácnosti vnímají změny některých položek výrazněji. "Samozřejmě nejvíce na očích jsou potraviny či pohonné hmoty. To může ovlivňovat i jejich spotřebu a představu o celkové inflaci. Když zdraží potraviny, někteří lidé prostě budou vnímat inflaci jako vysokou, i kdyby ostatní ceny zůstaly beze změny," upřesňuje.
"Změna ceny rohlíku o pár haléřů má na chování spotřebitelů výrazně vyšší vliv než zdražení automobilu o tisíc korun," dodává analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit.
Potraviny jsou dvakrát důležitější
Při výpočtu inflace podle Českého statistického úřadu mají největší váhu výdaje za bydlení, za něž průměrná česká domácnost utratí téměř 28 procent svého příjmu. Potraviny jsou na druhém místě - Češi za ně podle statistiků dávají v průměru necelých 15 procent výplaty. Za potraviny a bydlení utratí česká domácnost dohromady podle ČSÚ 42, 1 procenta. Podrobnější přehled ukazuje tabulka.
Peněžní vydání na osobu u vybraných příjmových skupin:
| POLOŽKA | PRŮMĚR | NEJNIŽŠÍCH 10 % | DRUHÝCH 10 % | DEVÁTÝCH 10 % | NEJLEPŠÍCH 10 % |
| Potraviny a nealk. nápoje | 20 % | 24 % | 22,30 % | 17,60 % | 15,60 % |
| Bydlení voda, energie, paliva | 22,10 % | 23,80 % | 21 % | 20,90 % | 20,10 % |
| DOHROMADY | 42,10 % | 47,80 % | 43,30 % | 38,50 % | 35,70 % |
Zdroj: ČSÚ
Jak jsou vybrané potraviny zastoupené ve spotřebním koši:
| POLOŽKA | PODÍL |
| rýže (1 kg) | 0,069 % |
| jemné párky (1 kg) | 0,11 % |
| máslo (1 kg) | 0,26 % |
| vejce (10 ks) | 0,28 % |
| hovězí maso (1 kg) | 0,28 % |
| káva (100 g) | 0,313 % |
| ryby (1 kg) | 0,367 % |
| jogurt (150 g) | 0,44 % |
| mléko (1 litr) | 0,47 % |
| pečivo pšeničné bílé (1 kg) | 0,498 % |
| chléb (1 kg) | 0,56 % |
| vepřové maso (1 kg) | 0,74 % |
Zdroj: ČSÚ
Ekonom Sobíšek ale vypočítal, že jen potraviny se "očima spotřebitelů" projevují na nákupech výrazněji a utrácejí za ně přes 32 procent příjmů. Podobný přepočet provedl i u dalších položek.
Výsledkem se stal nový index sestavený UniCredit Bank - takzvaná vnímaná inflace, která je vyšší než ta oficiální. Například v prosinci 2013 činila vnímaná inflace 2,5 procenta, zatímco statistický úřad uváděl, že ceny rostly "jen" o 1,4 procenta.
Průměrná meziroční inflace za posledních devět let činila podle ČSÚ oficiálně 2,6 procenta, podle UniCredit Bank však byla vnímaná inflace 3,9 procenta, tedy o polovinu více.
Index vnímané inflace by přitom podle UniCredit Bank mohl vysvětlit, proč se Česko v posledních letech potýkalo s nízkou spotřebou domácností. "Když mají lidé pocit, že ceny rostou více než ve skutečnosti, může je to vést k většímu šetření," vysvětluje Sobíšek. Zároveň ale připouští, že se tuto hypotézu zatím nepodařilo spolehlivě ověřit.
Podle Jiřího Mrázka z ČSÚ mohlo zdražování potravin odradit nízkopříjmové domácnosti. "Skupiny s nižšími příjmy mají vyšší podíl nákladů na potraviny a bydlení, a jsou tedy citlivější na růst cen u těchto položek spotřebního koše," komentuje Ľuboš Mokráš z České spořitelny.
Bankéři jako spotřebitelé
Index UniCredit Bank má ale jednu slabinu - nové váhy potravin a dalšího zboží či služeb nevyplývají z žádného výzkumu. "Na téma, které položky nechat a které vyhodit, jsme tu měli brainstorming a snažili jsme se vcítit do veřejnosti," popisuje Sobíšek, jak došli k závěru, že za potraviny utratí průměrná domácnost právě 32 procent peněz.
"Některé položky, u kterých si myslíme, že na ně spotřebitelé nejsou tak citliví, jsme vyloučili," upřesňuje ekonom. Spotřební koš pro "vnímanou inflaci" tak obsahuje jen 46,1 procenta položek, s nimiž při výpočtu pracují statistici - zmizely například ubytovací služby.
Sobíšek zdůrazňuje, že UniCredit Bank se při svém výpočtu inspirovala německým vzorem. Zde se index vnímané inflace objevil po zavedení eura.
Kolik utratíte za potraviny?
"Po zavedení eura vnímaná inflace v Německu silně vzrostla, zatímco skutečná inflace měřená Eurostatem zůstala stabilní a nízká," popisuje Václav Franče z Raiffeisenbank. Od toho vzniklo hanlivé označení Teuro, což je kombinace slov euro a teuer, což znamená v němčině drahý. Důvodem, proč si tehdy Němci mysleli, že ceny rostou, bylo mírné zaokrouhlování cen nahoru v některých menších lokálních obchodech. Rozdíl mezi skutečnou a vnímanou inflací lze porovnat na páté straně tohoto dokumentu.
Ekonomové oslovení Aktuálně.cz se shodují, že skutečné výdaje za potraviny představují u českých domácností přesně těch patnáct procent, které jim přisuzuje statistický úřad.
"Index vnímané inflace je něco podobného jako inflační očekávání firem či domácností, akorát se měří ex post a váhy jsou stanoveny patrně subjektivně," dodává Jiří Skop z Komerční banky.
Přímo Český statistický úřad s indexem vnímané inflace nijak nepracuje. "Váhy měníme ob rok, od roku 2014 budou nové, z nejnovějších dat, tedy z roku 2012," řekl v prosinci online deníku Aktuálně.cz Jiří Mrázek z ČSÚ. V novém spotřebním koši by potraviny podle něj měly mít mírně větší význam, konkrétní číslo ale zatím nesdělil.
