Krize v peněžence. Jak složité je dostat se rychle k úsporám na stavebku či penzijku

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 4. 2021 9:24
Roste počet lidí, kteří kvůli krizi počítají každou korunu. Během koronavirových omezení přišli o část pravidelných příjmů a peníze jim nestačí pokrýt veškeré náklady domácnosti. Mají ale dlouhodobé finanční produkty typu stavebního či penzijního spoření. Zmapovali jsme, za jakých podmínek lze peníze z těchto účtů vybrat předčasně a zda vůbec mohou zachránit domácí rozpočet.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Investiční peníze jsou rychle na účtu, můžou se ale danit

Pokud jste ukládali peníze do investičních fondů, máte celkem vyhráno. Jde totiž o velmi likvidní investiční nástroje a peníze dostanete do pár dnů.

"Naprostá většina fondů je obchodována denně a nemá žádná omezení na prodej, žádné výstupní poplatky. Pokud si tak investor chce vybrat peníze, může kdykoliv bez sankcí prodat část či veškeré své podílové listy a vybrat si peníze, které z tohoto prodeje získá. Většinou má peněžní prostředky zhruba do týdne od okamžiku, kdy o výběr požádá," říká Richard Siuda, člen představenstva Conseq Investment Management.

Praxe je většinou taková, že klient dá pokyn k vyplacení prostředků a  obchodník s cennými papíry či investiční společnost je zpracují tentýž nebo následující pracovní den. Poté zhruba tři až čtyři pracovní dny trvá takzvané vypořádání, tedy odepsání podílových listů a připsání peněžních prostředků na uvedený účet klienta.

Pozor na daňovou povinnost
Výjimky tvoří fondy, které jsou oceňovány a obchodovány méně často - typicky fondy alternativních investic, například realitní fondy bývají obchodovány jen jednou za měsíc.

"Pokud se fond oceňuje a obchoduje vždy ke konci měsíce, může mezi pokynem k prodeji podaným na začátku měsíce a výplatou peněz investorovi uplynout třeba i 1,5 měsíce. Ještě delší lhůty obchodování, případně další překážky pro výběr - například výstupní poplatky - mají fondy kvalifikovaných investorů, pokud se zaměřují na investice, které jsou méně likvidní a pro řádné fungování fondu je potřeba, aby po určitý čas nedocházelo k odlivu prostředků z fondu," doplňuje Siuda. 

U investičních fondů vzniká ovšem v určitých případech daňová povinnost. "Výnos z prodeje není potřeba danit v případě, že za kalendářní rok prodám fondy za méně než 100 tisíc korun. Když tuto částku překročím, zjišťuje se časový test, tedy jak dlouho jsem podílové listy držel - pokud doba držení přesáhla tři roky, potom je opět výnos osvobozen od daně. Zdanit výnosy z prodeje fondů tak musím pouze v případě, že jsem realizoval zisk na investicích, které jsem držel méně než tři roky a zároveň jsem z prodeje fondů získal více než 100 tisíc v kalendářním roce," dodává Richard Siuda.

 

Právě se děje

Další zprávy