Praha - Účelové omezení státní podpory ke stavebnímu spoření přijde s velkou pravděpodobností až o rok později, než jej ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) původně plánoval.
V návrhu, který ministerstvo nakonec posílá do vlády, totiž posunulo účinnost této změny z roku 2013 na rok 2014.
Znamená to, že takzvané účelové vázání jen na bydlení by se týkalo státní podpory, na kterou vznikne nárok nejdříve v roce 2014, tedy vyplácené v prvních měsících roku 2015.
Na původním plánu, že by se toto omezení týkalo nejen nových, ale i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření, se však nic nemění.
Účelovost tedy bude zkoumána i u smluv uzavřených před rokem 2014, ale případná omezení se dotknou jen těch podpor, na něž vznikl nárok počínaje rokem 2014 - nikoliv záloh za předchozí roky.
Ministerstvo v návrhu vysvětluje, že tentokrát chce dát všem zúčastněným subjektům dostatečnou dobu se na změnu připravit a do budoucna s ní počítat.
Samotná výše státní podpory ani způsob jejího výpočtu se podle návrhu nezmění.
Na bydlení, důchody i školné
Odklad souvisí i se startem důchodové reformy a s plánovaným zavedením školného.
Podpora má totiž nově směřovat nejen na účely bydlení, ale také na spoření na stáří (převod do penzijního připojištění - takzvaného třetího pilíře) nebo na studium.
Vláda už dříve uvedla, že touto formou plánuje podpořit i spoření na placení školného na vysokých školách, zřejmě také od roku 2014.
Legislativa ohledně školného z dílny ministerstva školství ale ještě nebyla schválena, s podporou školného zatím nepočítá ani současný návrh ministerstva financí týkající se změn ve stavebním spoření.
I na starší smlouvy
Takzvané účelové vázání by se týkalo státní podpory (přesněji řečeno její zálohy), na kterou vznikne nárok po plánovaném nabytí účinnosti zákona, tedy od roku 2014.
Materiál přitom výslovně odmítá, že by se účelové omezení dotklo i podpory za rok 2013, přestože k jejímu připsání dojde až po začátku účinnosti zákona, tedy v prvních měsících roku 2014.
Účelovost se má vztahovat pouze na užití státní podpory, nikoliv celé naspořené částky.
Změna by se však týkala nejen nových, ale i dříve uzavřených smluv o stavebním spoření. Dosud připsanou podporu už lidem sice nikdo nesebere.
Odvážnější než původní plán
Předloňské programové prohlášení vlády přitom výslovně uvádí, že státní podporu výhradně na účely bydlení omezí jen u nových smluv, tedy u smluv o stavebním spoření uzavřených po účinnosti nové právní úpravy.
Připomeňte si, co už se v podpoře změnilo:
Ministerstvo financí se nakonec přesto rozhodlo pro razantnější řešení. Chce tím - podobně jako u předchozího omezení výše podpory - předejít tomu, aby si lidé na poslední chvíli uzavírali nové smlouvy "do zásoby" ještě podle starých pravidel.
Návrh s největší pravděpodobností není v rozporu ani s názorem Ústavního soudu. Ten totiž v loňském nálezu konstatoval, že stát může měnit výši a pravidla státní podpory i během trvání smlouvy - za podmínky, že to dá lidem vědět s dostatečným předstihem a že se změny netýkají už probíhajícího roku.
Žádná "osoba blízká"
Fakt, že státní podporu použil či použije skutečně na bytové potřeby (vedle nákupu či stavby nemovitosti jde například také o rekonstrukce), bude muset člověk prokazovat při vyplacení naspořených peněz, tedy až při ukončení smlouvy.
Podle ministerstva půjde účel prokázat například fakturou, dokladem o zaplacení materiálu nebo provedení práce, nebo čestným prohlášením. Kontrolovat to mají stavební spořitelny.
Peníze půjde použít i na bytové potřeby jiných osob než samotného účastníka smlouvy o spoření. Zákon je však výslovně vyjmenovává, ruší tedy dosavadní obecnější označení "osoby blízké". Nově má jít jen o osoby příbuzné v řadě přímé (dětí, vnuků a vnuček, rodičů či prarodičů), sourozence, manžela nebo registrovaného partnera.
Nejen stavební spořitelny
Ministerstvo také chce umožnit vstup na trh stavebního spoření i univerzálním bankám, a to od roku 2015.
"Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření," uvedlo ministerstvo v návrhu.
"Systém je totiž v současnosti kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah do její výše může vést k problémům spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému," dodává úřad.
V případě poskytování stavebního spoření univerzální bankou přitom banka nebude podle návrhu limitována ve způsobu využití těchto peněz. Banky s nimi budou moci nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.
Stavební spořitelny mají v současnosti nakládání se vklady klientů omezeno zákonem a mohou je využít například jen na poskytnutí úvěru dalšímu účastníkovi systému stavebního spoření.
"Univerzální banky však budou stejně jako stavební spořitelny vázány smlouvami ze stavebního spoření, ze kterých plyne účastníkům právo na získání úvěru ze stavebního spoření za splnění určitých podmínek," uvádí materiál.
