Praha - Počet pracovních neschopností vloni klesl o 31 procent. Ukončených jich bylo celkem 1,5 milionu, tedy téměř o 700 tisíc méně než v roce 2008. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik České správy sociálního zabezpečení.
Celkově bylo prostonaných dnů o 15 procent méně. Průměrná doba trvání jedné neschopnosti se ale prodloužila z 39,5 dne na 48,43 dne.
Nejvíc nemocných lidí bylo v Praze (186 242) a ve středních Čechách (174 869), naopak nejméně v kraji Karlovarském (46 011) a Libereckém (68 605), což však do značné míry souvisí i s počtem obyvatel jednotlivých krajů.
Ženy v minulém roce stonaly v průměru padesát dnů, což je o čtyři déle než muži. V roce 2009 lidé nejčastěji stonali s nemocemi dýchacího ústrojí (547 tisíc pracovních neschopností) a nemocemi pohybové soustavy (289 tisíc). Chřipka si vloni vyžádala celkem 97,2 tisíce ukončených pracovních neschopností, přes 1,37 milionu prostonaných dnů a průměrně trvala 14,11 dne.
Raději dovolenou než neschopenku
Zaměstnanci od 1. ledna 2009 nedostávají za první tři dny nemoci žádné peníze. V praxi se doba bez příjmů může dokonce prodloužit o další dny. Změnu prosadila koaliční vláda vedená ODS ve snaze omezit počet simulantů. Výjimkou zůstává jen lékařem nařízená karanténa - při ní se nadále proplácejí první tři dny.
Neproplácení prvních tří dnů se podle exministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) osvědčilo. Navíc argumentuje propočty, podle nichž při týdenní nemoci dostane například zaměstnanec se mzdou kolem 20 tisíc korun řádově o stovky korun více než podle dřívějšího systému, a to i přes neproplácení prvních tří dnů. Snížení nemocenské mu totiž vykompenzují daňové změny prosazené ODS.
Kromě simulantů však statistiku "vylepšili" také lidé, kteří si místo neschopenky raději vezmou dovolenou. V lepším případě čerpají takzvané "sick days", tedy placené volno poskytované firmou na včasné vyléčení.
Kritici škrtů v nemocenské také upozorňují, že když nemocný riskuje a zkouší nemoc "přechodit", může se snaha ušetřit vrátit státu například na rychlejším šíření chřipkové epidemie nebo na mnohem vyšších výdajích na pozdější léčení závažných chorob.
Placené první tři dny nemoci - opět od roku 2011?
ČSSD nyní přichází s dalším návrhem na opětovné proplácení prvních dnů nemoci. Vláda Jana Fischera sice tento návrh nepodpořila, rozhodující slovo ale budou mít poslanci. O návrhu by mohli hlasovat už na schůzi, která dnes začala.
I kdyby zvýšení nemocenské prošlo, lidé se jej dočkají až od ledna 2011. Sama sociální demokracie totiž překvapivě nespěchá a navrhuje účinnost změn až od příštího roku. Podle místopředsedy strany Zdeňka Škromacha nelze během roku zatěžovat mzdové systémy zaměstnavatelů ani zvyšovat už beztak vysoký schodek státního rozpočtu na rok 2010.
Sociální demokraté chtějí, aby se náhrada mzdy vyplácela i za první tři dny, alespoň ve snížené míře než v dalších dnech (30 % takzvaného redukovaného průměrného výdělku oproti 60 % za 4. až 14. den nemoci).
ČSSD vadí také fakt, že vláda Mirka Topolánka se od letošního ledna jen s mírnou obměnou vrátila k systému, který zavedla už od ledna 2008, ale následně jej právě na popud ČSSD zrušil Ústavní soud. Podle soudců má každý, kdo si platí nemocenské pojištění, nárok na dávky v době nemoci.
Loňskou změnu zatím ČSSD u Ústavního soudu - alespoň podle dostupných informací - nenapadla. Možná i proto, že ODS přece jen mírně změnila pravidla: Zaměstnancům už není nemocenské pojištění strháváno z hrubé mzdy, platí je za ně "jen" zaměstnavatel, navíc méně než dříve. V praxi tak lidé zaplatí nižší pojištění. Podle Škromacha to ale přesto není důvod k tomu, aby první tři dny nemoci nedostali z tohoto pojištění vůbec nic.
| Čtěte také: Při chřipce přijdete o víc peněz než dříve Onemocní vám dítě? Od ledna dostanete méně peněz Vyšší zdanění bohatých? Letos přijdou o desetitisíce |
