Onemocní vám dítě? Od ledna dostanete méně peněz

Petr Kučera Petr Kučera
5. 1. 2010 10:15
Přehled: Kdo má nárok na ošetřovné a v jaké výši
Foto: Jaroslav Jiřička

Praha - Lidé, kteří zůstanou doma s nemocným dítětem, získají od státu ještě méně peněz než dosud. Například matka s měsíční mzdou 18 tisíc korun dostane v příštím roce na ošetřovném o téměř tisícikorunu méně než letos.

Od ledna se totiž přestanou proplácet první tři dny ošetřování. Podobné pravidlo platí už od ledna 2009 pro klasické nemocenské dávky.

V praxi to znamená, že při třídenní nemoci dítěte (či jiného nemocného či zraněného člena domácnosti) nedostanete vůbec nic. Při devítidenní nemoci dostanete ošetřovné jen za čtvrtý až devátý den, tedy pouze za šest dnů místo dosavadních devíti.

Tak jako dosud má i nadále platit, že počínaje desátým dnem nemoci (u osamělých zaměstnanců počínaje sedmnáctým dnem) nemáte na ošetřovné nárok.

Pro znalce dodejme, že první tři dny u ošetřovného se v roce 2010 mají počítat přece jen trochu jinak než při klasické nemocenské (pracovní neschopnosti). Zákon u ošetřovného výslovně hovoří o kalendářních dnech, nikoliv o dnech, které by jinak pro zaměstnance byly pracovními. Změna tedy není tak "drastická" jako u nemocenské.

Jen pro rok 2010. Nebo jen do dubna?

Snížení ošetřovného přijali poslanci v rámci úsporného balíčku jako dočasné opatření jen pro rok 2010. Krátce po kompromisním schválení škrtů ale sociální demokraté a lidovci otočili a co nejdříve chtějí prosadit zrušení škrtů.

Prosincové hlasování ve sněmovně ukázalo, že šance na předčasné vrácení ošetřovného na původní úroveň je velká. I kdyby jej ale poslanci schválili už nejbližší schůzi koncem ledna, projeví se změna v praxi pravděpodobně nejdříve od května.

Kdo má nárok na ošetřovné

Ostatní pravidla pro vyplácení ošetřovného se nemění. I nadále tedy existují tři skupiny důvodů, kdy zaměstnanci vzniká nárok na tuto dávku:

Především jde o ošetřování nemocného nebo zraněného člena domácnosti. U dětí do 10 let je takový nárok automatický, zatímco u starších členů domácnosti vám lékař musí výslovně potvrdit, že jejich zdravotní stav "nezbytně vyžaduje ošetřování jinou osobou". Druhý případ se vztahuje také na matky bezprostředně po porodu (typicky pokud třeba rodily doma).

Na ošetřovné máte nárok i při péči o zdravé dítě mladší 10 let, pokud je škola (nebo obdobné zařízení, v jehož denní péči jinak dítě je) uzavřena kvůli havárii, epidemii či jiné nepředvídané události. Do stejné skupiny řadí zákon také situaci, kdy dítě nemůže do školy (nebo podobného zařízení) chodit kvůli nařízené karanténě.

A do třetice máte nárok na ošetřovné, pokud nahrazujete osobu, která jinak (obvykle) o dítě pečuje. Tedy pokud například nemůže o dítě pečovat matka, protože sama onemocněla, utrpěla úraz, porodila, má nařízenou karanténu a podobně.

Kromě toho však musíte splnit ještě dvě podmínky. Tou první je, že kvůli péči (ošetřování) nemůžete vykonávat své zaměstnání. Nárok tedy nemáte v situaci, kdy například váš starší příbuzný vyžaduje nějakou speciální pomoc jen na pár minut každý večer, v době kdy stejně běžně nechodíte do práce.

Druhá podmínka je zásadnější: S ošetřovanou osobou musíte žít ve společné domácnosti. Nárok vám tedy nevznikne, pokud například váš nemocný rodič dlouhodobě žije v jiném bytě než vy. Výjimkou jsou děti mladší deseti let - jestliže jste jejich rodič, nemusíte splnit podmínku společné domácnosti (pokud vám soud svěřil dítě do společné nebo střídavé výchovy).

Zaměstnavatel od vás bude požadovat příslušný formulář. Podle důvodu vaší absence v práci jej vystaví buď lékař (případně hygienik), nebo škola (případně úřad, který o jejím uzavření rozhodl).

Kdo nedostane nic

Nárok na ošetřovné nemají osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé), a to ani když si platí nemocenské pojištění.

Dále na něj nemají nárok lidé pracující na základě dohody o pracovní činnosti, lidé trvale pracující z domova (takzvaní domáčtí zaměstnanci) či zahraniční zaměstnanci. Kromě toho zákon stanoví další, méně obvyklé výjimky.

Do devátého nebo šestnáctého dne

Ošetřovné je propláceno maximálně do devátého nebo šestnáctého kalendářního dne nemoci (včetně), což při vyloučení prvních tří dnů znamená šest nebo třináct dnů.

Devítidenní limit se vztahuje na všechny zaměstnance s výjimkou takzvaných osamělých. Pro osamělé zaměstnance platí šestnáctidenní limit, navíc ale musí splnit další podmínku - trvale pečovat o alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Za osamělého se považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený. Patří sem i manžel(ka) osoby, která je ve vězení nejméně na jeden rok, nebo která je oficiálně nezvěstná. Všichni ale zároveň nesmějí žít v domácnosti s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

Tyto hračky k Vánocům nekupujte, varovala ČOI:

Při delší nemoci má sice zaměstnanec nárok na volno v zaměstnání, nedostává už ale žádné dávky ošetřovného. Případná kompenzace za výpadek příjmu je tak pouze na dohodě se zaměstnavatelem, ve vhodných případech například formou částečné práce z domova.

Novinka: Střídání rodičů

Od ledna 2009 se rodiče mohou při ošetřování dětí vystřídat - na rozdíl od mateřské ale jen jednou. Manžel tedy v péči o dítě může vystřídat manželku, která onemocněla, ale ta už po svém uzdravení nemůže znovu převést dávky na sebe.

Lhůta pro čerpání dávky se počítá jen jednou. Devět (nebo šestnáct) dnů tedy běží od počátku nemoci dítěte. Nezačíná se znovu počítat, pokud matka onemocní a vystřídá jí otec. Jestliže tedy žena onemocní sedmý den a manžel jí vystřídá, má nárok (ohledně ošetřování dítěte) už jen na proplacení sedmého až devátého dne. Pak si ale může "vyřídit" ještě ošetřování nemocné manželky - nutné je však potvrzení lékaře, že je taková péče nutná.

Pokud osoba pečující o dítě sama onemocní a dostane neschopenku, ztrácí nárok na ošetřovné a pobírá běžnou nemocenskou (má-li na ni nárok).

Časté otázky kolem počítání lhůt

Devíti- nebo šestnáctidenní lhůta se počítá od prvního dne potřeby ošetřování nebo péče. Jestliže tato potřeba vznikla až po skončení vaší pracovní doby (směny), počítá se až od následujícího kalendářního dne.

Jestliže byla ošetřovaná osoba převzata do nemocnice (ústavní péče), pak se běh této lhůty přerušuje.

Přesto není vyloučeno, že během jednoho kalendářního měsíce budete pobírat ošetřovné i déle než devět nebo šestnáct dnů. Zákon totiž nijak neomezuje, kolikrát do měsíce můžete ošetřovné znovu uplatnit. Musí jít ale vždy o nový případ, tedy nový důvod - byť si vaši péči znovu vyžaduje stejná osoba. Ukažme si to na čtyřech příkladech:

První příklad: Žena (nesplňující definici osamělé zaměstnankyně) čerpá devět dnů ošetřovného s nemocným dítětem. Krátce před skončením tohoto termínu lékař změnil diagnózu a prodloužil původně odhadovanou délku léčení.
Takový případ se nepovažuje za vznik nového důvodu. Nárok na finanční dávky proto zaniká po původních devíti dnech.

Druhý příklad: Žena byla doma devět dnů s nemocným dítětem. Lékař jej pak prohlásil za zdravé, ale po jediném dni ve škole dítě znovu onemocnělo.
V tomto případě má žena nárok na dávky ošetřovného za dalších devět (šest) dnů. Mezi dvěma různými onemocněními by dokonce nemusel být ani den přestávky. Nestačí však pouhá změna diagnózy.

Třetí příklad: Žena pečovala devět dnů o jedno nemocné dítě. Hned jak se jedno dítě uzdravilo, onemocnělo druhé - také na devět dnů. Totéž se pak opakovalo i s třetím dítětem.
Žena má samozřejmě nárok na 3x9 (přesněji 3x6) proplacených dnů.

Čtvrtý příklad: Žena pečuje devět dnů o jedno nemocné dítě. Sedmý den jí onemocní také druhé dítě, také na devět dnů.
Při souběhu nemocí obou dětí se proplácí jen jediná dávka, tedy ne dvojnásobek. Poté ženě náleží dávka za druhé dítě, avšak začátek této lhůty se počítá od skutečného začátku nemoci (důvodu ošetřování), tedy nikoliv až od skončení předchozí nemoci.
Žena má tedy nárok za ošetřovné za prvních devět dnů (bez prvních tří dnů dostane proplaceno jen šest). Desátý den nedostane nic, protože jde o třetí (neplacený) den nemoci druhého dítěte. Od jedenáctého dne pak dostává dávky za druhé dítě až do dovršení devátého dne jeho nemoci.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte více o letošních novinkách:
Změny od Nového roku: Ne všechny jsou k horšímu
Zákon od ledna přitvrdil tresty za neplacení alimentů
 

Právě se děje

před 33 minutami

Ústecký kraj pošle Vejprtům milion, zaměstnanci vybrali 70 tisíc korun

Radní Ústeckého kraje schválili na pomoc Vejprtům po tragickém požáru milion korun. Částku budou schvalovat v pondělí zastupitelé. Zaměstnanci krajského úřadu mezi sebou vybrali 70 tisíc korun, dnes je předají městu, ve kterém v neděli při požáru domu pro zdravotně postižené zemřelo osm mužů, 30 lidí záchranáři ošetřili. 

Milion korun z fondu pro mimořádné události má pomoci s likvidací následků požáru v domově Kavkaz. Objekt je podle statika nyní neobyvatelný, musí se vyměnit ohořelé části, vymalovat, uklidit. Lidé začnou s úklidem poté, co si dům prohlédne zástupce pojišťovny.

Ústecký kraj zajistil občanům města Vejprty, včetně klientů domova a jeho zaměstnanců psychosociální pomoc. Zástupci města mohou kontaktovat humanitární organizace, jejichž součástí jsou centra krizové intervence.

Další zprávy