Vyšší zdanění bohatých? Letos přijdou o desetitisíce

Petr Kučera Petr Kučera
6. 1. 2010 9:20
Zvyšují se stropy na zdravotní a sociální pojištění. A v dohledu je i vyšší sazba daně
Foto: Aktuálně.cz

Praha - O desítky tisíc korun více než dosud zaplatí letos státu lidé s měsíční hrubou mzdou přes 94,2 tisíce korun. Přijatý úsporný balíček totiž zvýšil takzvaný strop na sociální a zdravotní pojištění. Zatím jen dočasně pro rok 2010.

Strop pro placení pojištění se od ledna zvyšuje ze 48násobku průměrné české roční mzdy na 72násobek (měsíčně ze čtyř- na šestinásobek). V praxi se zvýší z dosavadních 1,13 milionu korun ročně na zhruba 1,7 milionu korun ročně. Nově na strop dosáhnou až lidé s měsíčním příjmem přes 143 tisíc hrubého.

Až o sedm procent méně

Zatímco lidé s měsíční hrubou mzdou 100 tisíc korun přijdou za celý rok "jen" přibližně o 11 tisíc (což je méně, než o kolik přijde většina žen na mateřské), při mzdě 120 tisíc korun už ztratí za rok téměř 50 tisíc.

Nejvíce - přes 92 tisíc ročně - pak musí kvůli úspornému balíčku oželet lidé s měsíčními příjmy nad zhruba 143 tisíc korun. Ti sice nakonec dosáhnou i na zvýšený strop, mezitím však odevzdají státu právě zmíněných 92 tisíc navíc oproti roku 2009.

Podíváme-li se na ztrátu jako na podíl dosavadních příjmů, pak nejvíce - sedm procent - ztratí lidé s měsíční mzdou kolem 143 tisíc.

Nejen vyšší pojistné, ale i daň

Málo známým důsledkem je, že kvůli vyššímu stropu zaplatí lidé nejen vyšší pojistné, ale také vyšší daň z příjmu. Vzroste jim totiž vyměřovací základ (superhrubá mzda), z něhož se poté 15% daň vypočítá. Superhrubá mzda vznikne součtem hrubé mzdy a odvodů zaplacených zaměstnavatelem.

Příklad: Bezdětný manažer s měsíční mzdou 113 000 korun hrubého nyní dosáhne pojistného stropu na začátku listopadu. Za listopad a prosinec tedy už nemusí ze své mzdy platit sociální a zdravotní pojištění.  Za oba měsíce tak na odvodech v součtu ušetří asi 25 tisíc, o tuto částku se mu zvýší čistá mzda.
Kromě toho za něj v listopadu a prosinci nemusí pojistné platit ani zaměstnavatel - ten by jinak zaplatil 77 tisíc korun. O tuto částku by se jinak navýšila superhrubá mzda (hrubá mzda + pojistné zaplacené zaměstnavatelem), z níž se počítá 15% daň z příjmu - za listopad a prosinec tak zaměstnanec zaplatí v průměru nižší daň než v předchozích měsících.
Manažer tak na odvodech a dani ušetří celkem přes 36 tisíc ročně.
Po zvýšení stropu v roce 2010 budou muset on i jeho zaměstnavatel zaplatit pojistné za listopad a prosinec. Tím se zároveň zvýší základ pro výpočet daně z příjmů. A protože na nový strop už manažer nedosáhne, přijde o celých 36 tisíc korun.

Jak funguje strop

  • Každý zaměstnanec platí 6,5 % ze své hrubé mzdy na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Kromě toho za něj zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění.
  • Strop pro odvody na zdravotní a sociální pojištění funguje od ledna 2008. Zavedl jej "zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů", prosazený vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Důvodem bylo, aby lidé s vyššími příjmy neplatili nepřiměřené částky za služby, které nevyužívají častěji ani ve vyšší kvalitě než ostatní. Podobné stropy fungují v řadě dalších vyspělých zemí.
  • Přesáhne-li výše odvodů v kalendářním roce určený strop (pro rok 2009 jde o 1 130 640 korun), ve zbytku roku se už odvody neplatí. Zaměstnanci tak dostanou mnohem vyšší čistou mzdu.

Padnou stropy úplně?

Komunistům ale zvýšení stropů nestačí. Poslanci by ještě před volbami měli v závěrečném třetím čtení rozhodnout o návrhu na úplné zrušení stropů. Pro zamítnutí návrhu hlasovali v prvním čtení jen poslanci ODS.

Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) připomněl, že zdravotní pojišťovny ani Česká správa sociálního zabezpečení zatím neposkytly přesné informace o skutečném finančním dopadu stropů v roce 2008, kdy fungovaly poprvé.

"Jsou-li odhady ministerstva zdravotnictví relevantní, že stropy v roce 2008 snížily pojistné na zdravotní pojištění o 2,5 miliardy korun, pak na sociálním pojištění přišel stát o 5,1 miliardy," říká Opálka. Podle jiných odhadů prý stát přichází ročně dokonce o 18 miliard korun.

"Tyto propočty vycházejí z toho, že měsíční hrubý příjem v rozmezí 85 až 100 tisíc korun mělo v roce 2008 zhruba šest procent pracujících. Dvě procenta lidí mají příjem od 100 do 150 tisíc a jedno procento nad 150 tisíc," upřesňuje Opálka.

Poslankyně Soňa Marková (KSČM) považuje stropy za nespravedlivé. "Například pokladní v supermarketu poctivě platí na pojistné plných 13,5 procenta své hrubé mzdy, zatímco ti velmi dobře placení lidé jen 11,6 procenta a méně, přičemž nárok na kvalitu a rozsah zdravotní péče mají všichni stejný," připomíná. Odpůrci zrušení stropů, zejména z řad ODS, však připomínají, že i přesto platí lidé s vyššími příjmy výrazně vyšší odvody než ostatní.

Zrušení stropu by podle komunistů vedlo "jen" k návratu stejných podmínek pro všechny, ne ke znevýhodnění nejbohatších. "Tito lidé se můžou lehce zřeknout svého nadstandardu, nepotřebují státní pomoc na úkor veřejných financí," domnívá se Opálka.

Podle poslance Františka Laudáta z TOP 09 však hrozí, že manažeři velkých firem začnou své příjmy zdaňovat v zahraničí. "Je lepší mít v Česku zdaněné alespoň něco z jejich příjmu než nulu," říká.

Jozef Kochan z ODS navíc upozorňuje, že zrušení stropů by státu zdaleka nepřineslo očekávaných 8,5 až 9 miliard korun. Kvůli krizi mají totiž také zdravotní pojišťovny nižší příjmy z odvodů a ani pro rok 2010 nelze čekat, že by lidem výrazně rostly mzdy, a tedy i odvody.

Vyšší sazba daně až od roku 2011

Původní vládní návrh z úsporného balíčku, aby lidé vydělávající měsíčně přes 145 tisíc korun hrubého platili také vyšší sazbu daně z příjmu, ve sněmovně nakonec kvůli odporu ODS neprošel.

Sociální demokraté však vzápětí přišli s vlastním návrhem. Chtějí, aby lidé s platy nad 100 tisíc korun měsíčně platili ze své superhrubé mzdy 30% daň z příjmu. Nyní platí rovná sazba daně 15 % bez ohledu na výši příjmu.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Překvapení v balíčku: Podnikatelé zaplatí nižší daně
Obrana vůči berňáku bude snadnější. Ale pozor na dopisy
Rodinný rozpočet v roce 2010: Připravte se na úspory

V přepočtu na hrubou mzdu, tedy bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění, by lidé vydělávající přes 100 tisíc platili přibližně 38% daň, zatímco nyní platí přibližně 23 %.

Navržená novela zákona o daních z příjmů má být účinná od ledna 2011, vyšší daně by se tedy platily až za rok 2011. Nezávisle na tom, zda se levicovým stranám za podpory lidovců podaří změnu prosadit ještě před volbami, tak bude rozhodující až nové složení sněmovny.

Podle navrhovatelů z řad ČSSD by státní rozpočet získal zvýšením daní kolem pěti miliard korun, aniž by to skupinu poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy výrazněji zatížilo. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka navíc připomíná, že díky stropům na pojistné platí lidé s vyššími příjmy v praxi nižší sazbu daně než ostatní.

Zastánci rovné daně naopak argumentují tím, že i při jednotné sazbě zaplatí lidé s vyššími příjmy vždy výrazně více peněz na daních i odvodech než ostatní.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Purdue Pharma zaplatí kvůli opiátové krizi v USA 8 miliard dolarů

Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma, výrobce návykového analgetika OxyContin, ve středu přiznala u federálního soudu vinu ve třech obviněních souvisejících s opiátovou krizí. Podnik zaplatí přes osm miliard dolarů (183,4 miliardy Kč) a musí ukončit činnost. Urovnání sporu je dosud největším úspěchem federální vlády dovést farmaceutickou společnost k odpovědnosti za závislost na opiátech, která prostupuje americkou společností. Kvůli předávkování opiáty ve Spojených státech od roku 2000 zemřelo přes 470 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy