Při chřipce letos přijdete o víc peněz než vloni

Petr Kučera Petr Kučera
6. 12. 2009 7:00
Pokud vám lékař nenařídí karanténu, zůstanete první dny nemoci bez peněz
Foto: Jaroslav Jiřička

Praha - Při letošní chřipce můžete přijít o více peněz než v předchozích letech. Zaměstnanci totiž od 1. ledna 2009 nedostávají za první tři dny nemoci žádné peníze. V praxi se doba bez příjmů může dokonce prodloužit o další dny. Změnu prosadila koaliční vláda vedená ODS ve snaze omezit počet simulantů.

ČSSD nyní přišla s dalším návrhem na opětovné proplácení prvních dnů nemoci. Vláda Jana Fischera sice tento návrh nepodpořila, rozhodující slovo ale budou mít poslanci. I když změna projde, začne platit až od ledna 2011.

Neproplácení prvních tří dnů se podle exministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) osvědčilo. Počet vydaných pracovních neschopenek klesl meziročně o třetinu. Podle Nečase navíc při týdenní nemoci dostane například zaměstnanec se mzdou kolem 20 tisíc korun řádově o stovky korun více, než podle dřívějšího systému, a to i přes neproplácení prvních tří dnů.

Kromě simulantů však statistiku "vylepšili" také lidé, kteří si místo neschopenky raději vezmou dovolenou. V lepším případě čerpají takzvané "sick days", tedy placené volno poskytované firmou na včasné vyléčení.

Jestliže ale nemocný riskuje a zkouší nemoc "přechodit", může se teď snaha ušetřit vrátit státu na rychlejším šíření chřipkové epidemie. Kvůli viru takzvané prasečí chřipky přitom může mít letos závažnější důsledky než obvykle.

Výjimkou zůstává jen lékařem nařízená karanténa - při ní se nadále proplácejí první tři dny.

V některých krajích lze získat neschopenku zpětně

V krajích, kde hlavní hygienik ČR vyhlásí mimořádná opatření kvůli epidemii chřipky, může letos lékař vystavit neschopenku až pět dnů zpětně. Nyní to se týká především Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje.

"Při respiračních obtížích není potřeba kvůli neschopence okamžitě navštěvovat ošetřujícího lékaře, ale pouze ho v tomto případě kontaktovat telefonicky," říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Neschopenku si tak může zaměstnanec vyzvednout až po odeznění nejhorších příznaků takového onemocnění, nejpozději do pěti kalendářních dnů.

Lékař může zároveň podle platné právní úpravy ukončit pracovní neschopnost až tři kalendářní dny dopředu. "Při obvyklém průběhu onemocnění proto bude možné obdržet při jedné návštěvě u lékaře rozhodnutí o vzniku i ukončení pracovní neschopnosti současně," připomíná Vařeka.

Začátek nemoci bez peněz

Prvních čtrnáct dnů nemoci letos nově proplácí zaměstnavatel místo státu. Děje se tak formou náhrady mzdy, nikoliv klasické nemocenské (tupak vyplácí stát až od 15. kalendářního dne nemoci).

Jenže zákon zároveň stanoví, že náhrada mzdy nepřísluší za první tři dny, které by jinak pro zaměstnance byly pracovními (pokud by neonemocněl). V "lepším" případě tak lidé zůstanou bez peněz jen tři dny, v horším případě ale mohou bez jakékoliv kompenzace zůstat i týden.

Do třídenního limitu se totiž nepočítají všechny kalendářní dny, ale jen dny, které by jinak pro konkrétního zaměstnance byly pracovními.

Když zaměstnanec s klasickou pracovní dobou (pondělí až pátek) onemocní v úterý, zůstane bez peněz ještě ve středu a čtvrtek, ale od pátku už dostane náhradu mzdy. Když ale onemocní ve čtvrtek, dostane peníze až od úterý (protože v sobotu a neděli by stejně nešel do práce).

Nejhorší dopad má nový systém na zaměstnance pracující na směny. Ti v některých případech mohou zůstat bez peněz třeba i týden. Podrobněji jsme o tomto problému a jeho schváleném řešení psali v samostatném článku.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte více o problémech při směnách:
Kvůli nemoci už tolik neproděláte, mění se zákon

Letošní změny přinesly zlepšení jen pro zaměstnance s příjmy nad 24 tisíc korun měsíčně. Díky zvýšení stropu pro výplatu dávek získají více peněz než dosud. Zatímco v roce 2008 dostal člověk s platem 40 tisíc korun za měsíc nemoci 10 848 korun, nově má nárok na 15 204 korun.

ČSSD chce změnu, ale až od roku 2011

Ani po několika neúspěšných pokusech o změnu se sociální demokraté nevzdávají. V nejnovějším návrhu novely zákoníku práce chtějí, aby se náhrada mzdy vyplácela i za první tři dny nemoci, alespoň ve snížené míře než v dalších dnech (30 % takzvaného redukovaného průměrného výdělku oproti 60 % za 4. až 14. den nemoci).

ČSSD vadí také fakt, že vláda Mirka Topolánka se od letošního ledna jen s mírnou obměnou vrátila k systému, který zavedla už od ledna 2008, ale následně jej právě na popud ČSSD zrušil Ústavní soud. Podle soudců má každý, kdo si platí nemocenské pojištění, nárok na dávky v době nemoci.

Letošní systém zatím ČSSD u Ústavního soudu - alespoň podle dostupných informací - nenapadla. Možná i proto, že ODS přece jen mírně změnila pravidla: Zaměstnancům už není nemocenské pojištění strháváno z hrubé mzdy, platí je za ně "jen" zaměstnavatel, navíc méně než dříve. V praxi tak lidé zaplatí nižší pojištění. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha to ale přesto není důvod k tomu, aby první tři dny nemoci nedostali z tohoto pojištění vůbec nic.

Rozhodující slovo budou mít poslanci. Mají přitom dost času. Sama ČSSD totiž překvapivě nespěchá a navrhuje účinnost změn až od ledna 2011. Podle Škromacha totiž nechce na poslední chvíli zatěžovat mzdové systémy zaměstnavatelů ani zvyšovat už beztak vysoký schodek státního rozpočtu na rok 2010.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Spočítejte si, kolik letos dostanete během nemoci
Zákaz práce při neschopence? Omyl, můžete si přivydělat

Ošetřovné klesne až od ledna

Snížení nemocenských dávek v prvních třech dnech nemoci se letos netýkalo ošetřovného - tedy dávky, které dostává například matka, když zůstane doma s nemocným dítětem. Výjimka ale netrvala dlouho.

Podle schváleného úsporného balíčku by se také ošetřovné od 1. ledna 2010 mělo vyplácet až od čtvrtého dne nemoci. Oproti klasické nemocenské mají pravidla zůstat mírnější v tom, že do tří dnů by se počítaly všechny kalendářní dny.

Matka s měsíční mzdou 20 tisíc korun tak v roce 2010 dostala při devítidenní nemoci dítěte o tisícikorunu méně než dosud.

Také tento škrt chce ČSSD zastavit, zřejmě se jí to už ale nepodaří prosadit ještě v prosinci tak, aby novoroční změnu zablokovala.

Snížením ošetřovného má státní rozpočet ušetřit v příštím roce zhruba 400 milionů korun.

Foto: Jaroslav Jiřička
Čtěte více o změnách v ošetřovném:
Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte
 

Právě se děje

před 56 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy