Při chřipce letos přijdete o víc peněz než vloni

Petr Kučera Petr Kučera
6. 12. 2009 7:00
Pokud vám lékař nenařídí karanténu, zůstanete první dny nemoci bez peněz
Foto: Jaroslav Jiřička

Praha - Při letošní chřipce můžete přijít o více peněz než v předchozích letech. Zaměstnanci totiž od 1. ledna 2009 nedostávají za první tři dny nemoci žádné peníze. V praxi se doba bez příjmů může dokonce prodloužit o další dny. Změnu prosadila koaliční vláda vedená ODS ve snaze omezit počet simulantů.

ČSSD nyní přišla s dalším návrhem na opětovné proplácení prvních dnů nemoci. Vláda Jana Fischera sice tento návrh nepodpořila, rozhodující slovo ale budou mít poslanci. I když změna projde, začne platit až od ledna 2011.

Neproplácení prvních tří dnů se podle exministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS) osvědčilo. Počet vydaných pracovních neschopenek klesl meziročně o třetinu. Podle Nečase navíc při týdenní nemoci dostane například zaměstnanec se mzdou kolem 20 tisíc korun řádově o stovky korun více, než podle dřívějšího systému, a to i přes neproplácení prvních tří dnů.

Kromě simulantů však statistiku "vylepšili" také lidé, kteří si místo neschopenky raději vezmou dovolenou. V lepším případě čerpají takzvané "sick days", tedy placené volno poskytované firmou na včasné vyléčení.

Jestliže ale nemocný riskuje a zkouší nemoc "přechodit", může se teď snaha ušetřit vrátit státu na rychlejším šíření chřipkové epidemie. Kvůli viru takzvané prasečí chřipky přitom může mít letos závažnější důsledky než obvykle.

Výjimkou zůstává jen lékařem nařízená karanténa - při ní se nadále proplácejí první tři dny.

V některých krajích lze získat neschopenku zpětně

V krajích, kde hlavní hygienik ČR vyhlásí mimořádná opatření kvůli epidemii chřipky, může letos lékař vystavit neschopenku až pět dnů zpětně. Nyní to se týká především Moravskoslezského, Zlínského a Olomouckého kraje.

"Při respiračních obtížích není potřeba kvůli neschopence okamžitě navštěvovat ošetřujícího lékaře, ale pouze ho v tomto případě kontaktovat telefonicky," říká mluvčí České správy sociálního zabezpečení Kamil Vařeka. Neschopenku si tak může zaměstnanec vyzvednout až po odeznění nejhorších příznaků takového onemocnění, nejpozději do pěti kalendářních dnů.

Lékař může zároveň podle platné právní úpravy ukončit pracovní neschopnost až tři kalendářní dny dopředu. "Při obvyklém průběhu onemocnění proto bude možné obdržet při jedné návštěvě u lékaře rozhodnutí o vzniku i ukončení pracovní neschopnosti současně," připomíná Vařeka.

Začátek nemoci bez peněz

Prvních čtrnáct dnů nemoci letos nově proplácí zaměstnavatel místo státu. Děje se tak formou náhrady mzdy, nikoliv klasické nemocenské (tupak vyplácí stát až od 15. kalendářního dne nemoci).

Jenže zákon zároveň stanoví, že náhrada mzdy nepřísluší za první tři dny, které by jinak pro zaměstnance byly pracovními (pokud by neonemocněl). V "lepším" případě tak lidé zůstanou bez peněz jen tři dny, v horším případě ale mohou bez jakékoliv kompenzace zůstat i týden.

Do třídenního limitu se totiž nepočítají všechny kalendářní dny, ale jen dny, které by jinak pro konkrétního zaměstnance byly pracovními.

Když zaměstnanec s klasickou pracovní dobou (pondělí až pátek) onemocní v úterý, zůstane bez peněz ještě ve středu a čtvrtek, ale od pátku už dostane náhradu mzdy. Když ale onemocní ve čtvrtek, dostane peníze až od úterý (protože v sobotu a neděli by stejně nešel do práce).

Nejhorší dopad má nový systém na zaměstnance pracující na směny. Ti v některých případech mohou zůstat bez peněz třeba i týden. Podrobněji jsme o tomto problému a jeho schváleném řešení psali v samostatném článku.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte více o problémech při směnách:
Kvůli nemoci už tolik neproděláte, mění se zákon

Letošní změny přinesly zlepšení jen pro zaměstnance s příjmy nad 24 tisíc korun měsíčně. Díky zvýšení stropu pro výplatu dávek získají více peněz než dosud. Zatímco v roce 2008 dostal člověk s platem 40 tisíc korun za měsíc nemoci 10 848 korun, nově má nárok na 15 204 korun.

ČSSD chce změnu, ale až od roku 2011

Ani po několika neúspěšných pokusech o změnu se sociální demokraté nevzdávají. V nejnovějším návrhu novely zákoníku práce chtějí, aby se náhrada mzdy vyplácela i za první tři dny nemoci, alespoň ve snížené míře než v dalších dnech (30 % takzvaného redukovaného průměrného výdělku oproti 60 % za 4. až 14. den nemoci).

ČSSD vadí také fakt, že vláda Mirka Topolánka se od letošního ledna jen s mírnou obměnou vrátila k systému, který zavedla už od ledna 2008, ale následně jej právě na popud ČSSD zrušil Ústavní soud. Podle soudců má každý, kdo si platí nemocenské pojištění, nárok na dávky v době nemoci.

Letošní systém zatím ČSSD u Ústavního soudu - alespoň podle dostupných informací - nenapadla. Možná i proto, že ODS přece jen mírně změnila pravidla: Zaměstnancům už není nemocenské pojištění strháváno z hrubé mzdy, platí je za ně "jen" zaměstnavatel, navíc méně než dříve. V praxi tak lidé zaplatí nižší pojištění. Podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha to ale přesto není důvod k tomu, aby první tři dny nemoci nedostali z tohoto pojištění vůbec nic.

Rozhodující slovo budou mít poslanci. Mají přitom dost času. Sama ČSSD totiž překvapivě nespěchá a navrhuje účinnost změn až od ledna 2011. Podle Škromacha totiž nechce na poslední chvíli zatěžovat mzdové systémy zaměstnavatelů ani zvyšovat už beztak vysoký schodek státního rozpočtu na rok 2010.

Foto: Reuters
Čtěte také:
Spočítejte si, kolik letos dostanete během nemoci
Zákaz práce při neschopence? Omyl, můžete si přivydělat

Ošetřovné klesne až od ledna

Snížení nemocenských dávek v prvních třech dnech nemoci se letos netýkalo ošetřovného - tedy dávky, které dostává například matka, když zůstane doma s nemocným dítětem. Výjimka ale netrvala dlouho.

Podle schváleného úsporného balíčku by se také ošetřovné od 1. ledna 2010 mělo vyplácet až od čtvrtého dne nemoci. Oproti klasické nemocenské mají pravidla zůstat mírnější v tom, že do tří dnů by se počítaly všechny kalendářní dny.

Matka s měsíční mzdou 20 tisíc korun tak v roce 2010 dostala při devítidenní nemoci dítěte o tisícikorunu méně než dosud.

Také tento škrt chce ČSSD zastavit, zřejmě se jí to už ale nepodaří prosadit ještě v prosinci tak, aby novoroční změnu zablokovala.

Snížením ošetřovného má státní rozpočet ušetřit v příštím roce zhruba 400 milionů korun.

Foto: Jaroslav Jiřička
Čtěte více o změnách v ošetřovném:
Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte
 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Mönchengladbach podlehl Schalke a může přijít o druhé místo

Na úvod jarní části německé fotbalové ligy zvítězilo Schalke 04 nad Mönchengladbachem 2:0. Poražená Borussia promarnila šanci na posun do čela tabulky a může přijít o druhé místo, pokud Bayern Mnichov porazí v neděli v Berlíně Herthu.

Schalke vyhrálo díky brankám z úvodu druhého poločasu. V 48. minutě se posedmé v sezoně trefil německý reprezentant Suat Serdar, který je nejlepším střelcem týmu. O deset minut později zvýšil Michael Gregoritsch, který přišel v zimě na hostování z Augsburgu. Svěřenci trenéra Davida Wagnera se dostali na čtvrté místo před rivaly z Dortmundu.

Německá fotbalová liga - 18. kolo:

Schalke - Mönchengladbach 2:0 (48. Serdar, 58. Gregoritsch).

Španělská fotbalová liga - 20. kolo:

Leganés - Getafe 0:3 (12. Cabrera, 21. Nyom, 33. Mata).

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Johnson & Johnson má vyplatit 6,8 milionu dolarů muži, jemuž po léku vyrostla prsa

Muži, který tvrdí, že nebyl varován, že používání antipsychotického léku Risperdal může způsobit růst prsou, zaplatí americká farmaceutická a kosmetická společnost Johnson & Johnson (J&J) 6,8 milionu dolarů (přes 154 milionů Kč), a ne osm miliard dolarů. O dnešním rozhodnutí odvolacího soudu ve Filadelfii informovala agentura Reuters. Důvod snížení náhrady škody soud ve zveřejněných dokumentech neuvádí.

O odškodnění ve výši osm miliard dolarů soud rozhodl loni 8. října. Agentura Reuters tehdy napsala, že výsledná suma bude po odvolání výrazně nižší a první soudní rozhodnutí je varovným signálem pro firmu.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Slovinští házenkáři na ME porazili i Island a mají čtvrtou výhru

Překvapivě úspěšné tažení slovinských házenkářů evropským šampionátem nepřerušil ani Island, který jim na úvod druhé čtvrtfinálové skupiny podlehl 27:30. Osmý tým předloňského mistrovství Evropy vyhrál i čtvrtý zápas na turnaji a míří za postupem do semifinále. V něm byli Slovinci na Euru zatím jen jednou, když v roce 2004 na domácí půdě vybojovali stříbrné medaile.

Stoprocentní bilanci si drží také jeden z favoritů Norsko. Vicemistři světa porazili Maďarsko 36:29 a vedou tabulky před Slovinskem. Norové vedli po 18 minutách už 15:5. Sedmi góly se podílela na jasné výhře jejich hvězda Sander Sagosen.

Kromě Slovinců překvapují dál také portugalští házenkáři, kteří hrají na mistrovství Evropy po 14 letech. Spolupořadatele turnaje Švédy deklasovali 35:25 a obhájci stříbrných medailí jsou na pokraji vyřazení. Portugalci jsou v tabulce třetí.

Slovinské reprezentanty vede od úspěchu k úspěchu švédský trenér Ljubomir Vranjes, který mužstvo převzal teprve před měsícem. Šestačtyřicetiletý rodák z Göteborgu jako hráč získal tři evropské tituly a jedno světové zlato. V minulosti už trénoval srbskou a maďarskou reprezentaci. Nyní vede souběžně se slovinským výběrem švédský IFK Kristianstad. V základní skupině se svými svěřenci vyzrál i na národní tým své rodné země.

Mistrovství Evropy házenkářů:

Čtvrtfinálová skupina II (Malmö):

Slovinsko - Island 30:27 (15:14), Norsko - Maďarsko 36:29 (20:12), Portugalsko - Švédsko 35:25 (15:12).

Tabulka:

1. Norsko 2 2 0 0 70:57 4
2. Slovinsko 2 2 0 0 51:46 4
3. Portugalsko 2 1 0 1 63:59 2
4. Maďarsko 2 1 0 1 53:54 2
5. Island 2 0 0 2 45:54 0
6. Švédsko 2 0 0 2 44:56 0
Zdroj: ČTK
Další zprávy