Překvapení: Nejvíc zdražují panelákové byty, za dva roky stouply ceny o pětinu

Martina Marečková
15. 10. 2016 11:43
Ceny bytů v panelových domech rostou rychlejším tempem než v cihlových domech i novostavbách. Za poslední dva roky zdražily v průměru o 21 procent, zatímco ceny nových bytů o 14,3 procenta, ukazuje portál Cenovamapa.org. V přepočtu na metr čtvereční jsou ale paneláky stále levnější než cihlové domy i novostavby. To je také jeden z důvodů, proč je lidé kupují.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Svaz českých a moravských bytových družstev

Praha - Majitel zlínské realitní kanceláře Century 21 Pavel Dočkal nedávno ve Zlíně zprostředkoval prodej dvoupokojového panelákového bytu po rekonstrukci za 2,9 milionu korun. To je na tamní poměry neobvykle vysoká částka. Trh s byty v krajském městě podle něj oživil na podzim loňského roku. "Lidé vykoupili všechno včetně ležáků a teď není co prodávat," říká Dočkal.

Ceny bytů v panelácích rostou v celé republice, a to rychleji než v cihlových domech i novostavbách. Za poslední dva roky zdražily paneláky v průměru o 21 procent, zatímco nové byty jen 14,3 procenta.

Foto: Economia

"Ceny bytů v panelácích stouply ve všech krajských městech i v celé Praze," potvrzuje Milan Roček, zakladatel portálu Cenovamapa.org. Ten ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte zpracovává informace o skutečných prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.

"Ve všech lokalitách se ceny od svého propadu pomalu šplhají k původním hodnotám," komentuje situaci v Praze mluvčí Hypoteční banky Marie Mocková. Pokud se nestane něco dramatického, v průběhu dvou až čtyř let by se podle ní ceny mohly dostat na předkrizovou úroveň z druhé poloviny roku 2008.

"Ceny panelových bytů jdou nahoru zejména kvůli nedostatku jakýchkoliv bytů na trhu. Tím se stírá rozdíl, který by měl být na trhu standardní − tedy nejlevnější panelové byty, pak cihlové a pak novostavby. Nedostatečná nabídka tyto rozdíly stírá, protože lidé jsou ochotni koupit takřka cokoliv," říká Dominik Ženatý, ředitel brněnské realitní kanceláře Century 21 Doma.

Oživení v krajských městech

Za poslední dva roky nejvíce zdražily byty na sídlištích v Olomouci a již zmíněném Zlíně. "Prodávají se za rekordní částky, jejich ceny stále rostou. Když už se nějaký objeví, je za jeden den prodaný," říká Tomáš Maliňák z olomoucké realitky M&M reality. Zatímco loni se běžný třípokojový byt v paneláku prodával za cenu kolem 1,5 milionu korun, dnes je to podle něj téměř o milion více.

Nejslabší růst cen z krajských měst je podle portálu Cenovamapa.org vidět v Karlových Varech. V některých jiných městech Karlovarského kraje ale jdou ceny dolů, jak ukazuje HB Index, jenž sleduje vývoj jinou metodikou − na základě odhadů tržních cen nemovitostí, které si lidé prostřednictvím hypotečního úvěru pořídili u Hypoteční banky. Index na rozdíl od portálu Cenovamapa.org dlouhodobě vyhodnocuje i ceny nemovitostí plošně po celé republice a nejen v krajských městech a vybraných regionech Středočeského kraje.

Prodejům bytů v panelové zástavbě nahrává kromě padajících úrokových sazeb u hypoték a pozitivních ekonomických vyhlídek ještě jedna věc. "Fakt, že velká část domů prošla v průběhu let dílčí či kompletní revitalizací," říká Jan Zachystal, makléř realitní kanceláře RE/Max Alfa. V nabídce realitních kanceláří se ale dlouho neohřejí ani byty v domech před rekonstrukcí. "Když se takový byt objeví, hned zmizí," říká Ženatý. Kupují je lidé, kterým banky velké hypotéky kvůli nízkým doložitelným příjmům neposkytnou.

Byty v původním stavu (s umakartovým jádrem) se zase vyplatí investorům. "Jejich pořizovací cena je nízká a nájem prakticky stejný jako v bytě po rekonstrukci," podotýká Ženatý. Zachystal prodávající odrazuje od nákladných rekonstrukcí. Nemusí se trefit do vkusu kupců a náklady na rekonstrukci se pak nezaplatí. "Spíš bych doporučil jen dílčí věci, například vymalovat," říká Zachystal.

Paneláky vedou na počet

Panelové byty tvoří největší část transakcí na českém rezidenčním trhu. Podle Ročka jejich podíl činí dlouhodobě 40 procent, na novostavby a cihlové byty pak shodně připadá po 30 procentech. V Praze se mnohem více než jinde prodávají nové byty.

Průměrná cena metru čtverečního v panelovém bytu v Česku za poslední dva roky vzrostla o necelých šest tisíc korun na téměř 34 tisíc korun.

V jednotlivých regionech se ale ceny mohou značně lišit. Zatímco za metr čtvereční v paneláku v Ústí nad Labem platí zájemce v průměru 10,5 tisíce korun, v některých částech Prahy cena převyšuje 50 tisíc korun nebo je této hranici na dosah. Podle Mockové jsou v Praze nejdražší panelové byty na Petřinách, jejichž ceny ovlivnila i výstavba nového metra.

V přepočtu na metr čtvereční jsou ale paneláky stále levnější než cihlové domy i novostavby. To je také jeden z důvodů, proč je lidé kupují. "Jsou vyhledávané pro svou nižší cenu a dostatečnou nabídku občanské a dopravní vybavenosti," vysvětluje Mocková. V Praze jde o sídliště na Chodově, ve Stodůlkách, v Hájích či Záběhlicích.

"Panelové byty byly, jsou a budou stále významnou součástí rezidenčního trhu v Praze. V žádné lokalitě nedochází k takzvané ghettizaci, naopak jednotlivé městské části se snaží sídliště revitalizovat," konstatuje Mocková a jako příklad uvádí projekt Letňanské lentilky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy