Hypotéky v novém. Předčasné splacení je snadnější, mění se i další pravidla

Ekonomika Jiří Hovorka Ekonomika, Jiří Hovorka
Aktualizováno 1. 12. 2016 21:08
Projděte si přehled změn v oblasti hypoték, řada z nich začala platit od 1. prosince 2016.

ČNB omezuje dostupnost hypoték

Foto: Martin Svozílek

Velké změny pro banky a klienty přinášejí opatření ČNB, která postupně zpřísní limity pro poskytování hypoték, a omezí tak dostupnost hypoték. Od října jsou hypotéky maximálně na 95 procent hodnoty zástavy (ukazatel LTV). Banky by tak již neměly prodávat takzvané stoprocentní hypotéky, kdy lidem na nákup nové nemovitosti půjčí celou potřebnou částku. Banky se ale shodují, že stoprocentní hypotéky téměř neprodávali už před zavedením opatření.

Daleko výraznější změna přijde od dubna roku 2017, odkdy budou hypotéky na 80 až 90 procent dosahovat maximálně 15 procent nových úvěrů, hypotéky nad 90 procent zástavy by banky od dubna neměly půjčovat vůbec. V praxi to znamená, že kdo bude žádat o hypotéku, bude muset mít většinou vlastní úspory. Například u bytu s hodnotou dva miliony korun bude při LTV ve výši 80 procent nutné mít 400 tisíc naspořeno a banka půjčí 1,6 milionu korun.

"Letošní dopad do nových hypoték bude nulový, příští rok to pocítíme. Pět z deseti klientů si dosud bralo hypotéku nad 80 procent zástavy," komentuje nové doporučení ČNB Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance.

ČNB sice může za nedodržování svých doporučení bankám znepříjemnit život nebo jim zvýšit kapitálový polštář, ale přímou sankci za neplnění požadavků ohledně hypoték nemá. Proto chce poskytování hypoték bankám omezit i v zákoně. Změnou zákona, s jehož sepsáním počítá ministerstvo financí, chce bankám nově určovat třeba to, kolik budou smět půjčit klientovi ve vztahu k jeho příjmům.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy