Praha - Internetová mBank zruší od listopadu poplatek za odchozí platby u podnikatelských účtů - jediný, který u této skupiny klientů za základní služby dosud účtovala. Sjednotí tak podmínky pro "běžné občany" a pro podnikatele.
Shodné podmínky základních služeb pro nepodnikatele i podnikatele uplatňuje už delší dobu i Fio banka. Obě skupiny tedy nemusí za nejčastější služby zaplatit ani korunu.
Na tuzemském bankovním trhu však jde o výjimky. Většina konkurentů totiž chce po podnikatelích vyšší poplatky než u nepodnikajících klientů - a to i v případě, když oběma skupinám přichází na účet shodný měsíční příjem a využívají zcela stejné bankovní služby co do množství i kvality.
Například u České spořitelny nebo UniCredit Bank musí drobný živnostník nebo jiná osoba samostatně výdělečně činná zaplatit téměř dvojnásobek částky než srovnatelný zaměstnanec. U Raiffeisenbank je to dokonce osminásobek.
Většina bank přitom nedokáže vysvětlit, proč drobné podnikatele takto znevýhodňuje. Občas dokonce lidem tvrdí, že vedení podnikatelského účtu je nutností vyplývající ze zákona.
Jak si ale online deník Aktuálně.cz ověřil, žádný zákon takovou povinnost neobsahuje. Fakt, že si drobní podnikatelé nemusí vést speciální a často mnohem dražší účet, potvrzují také ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství, Česká národní banka jako regulátor finančního trhu nebo ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož kompetence spadají živnostenské předpisy.
Pokud tedy banky tvrdí, že si osoby samostatně výdělečně činné musí povinně vést podnikatelský účet, jde pouze o rozhodnutí konkrétní banky. Takovou "diskriminaci" jim žádný zákon nepřikazuje, nicméně ani nezakazuje.
Stejné služby, ale dvakrát dražší
Porovnali jsme měsíční poplatky za vedení účtu se shodnými službami. Klient s čistým výdělkem 25 tisíc korun ovládá účet přes internet, stačí mu elektronické výpisy. Průměrně mu na účtu zůstává alespoň 10 tisíc korun. Každý měsíc si třikrát vybere z "vlastního" bankomatu, u obchodníků zaplatí kartou alespoň 4000 korun měsíčně. Odesílá sedm tuzemských plateb a pět inkas či trvalých příkazů (2x ročně je změní). Nenechává si posílat SMS po každém pohybu na účtu ani nevyužívá kontokorent.
Pokud si tento klient vybere běžný (nepodnikatelský) účet u České spořitelny, zaplatí za zmíněné služby kolem 150 korun měsíčně. Jestliže se však "přizná" k podnikání, chce po něm banka zhruba 285 korun měsíčně. Podobně je tomu u GE Money Bank - kolem 130 korun za nepodnikatelský, ale 220 korun za podnikatelský účet.
Ještě výraznější je rozdíl u UniCredit Bank. Výše uvedené služby lze získat za necelých 100 korun měsíčně, od podnikatelů ale banka chce 205 až 210 korun.
Rekordmanem je pak Raiffeisenbank, kde by podnikatelé měli za shodné služby platit osminásobek (nejméně 380 korun) toho, co nepodnikající klienti (48 korun).
U zbylých velkých bank je rozdíl relativně nejnižší: ČSOB chce po "běžném občanovi" kolem 92 korun, po drobném živnostníkovi 120 korun. Komerční banka u nepodnikatelů zhruba 120 korun, u podnikatelů kolem 180 korun (s výjimkou začínajících, kteří platí jen 110 korun).
Pro přesnost dodejme, že pro účely tohoto porovnání jsme podnikatele dokonce zvýhodnili. Mají sice v průměru shodný čistý výdělek (25 tisíc korun) jako zaměstnanci, na účet jim ale měsíčně přichází vyšší částka (40 tisíc korun), protože si z ní sami musí platit daně, povinné pojistné či další náklady.
Zákonná povinnost neexistuje
Banky přitom klientům obvykle tvrdí, že jim nic jiného nezbývá. Založit si speciální (podnikatelský) účet a platit vyšší poplatky za stejné služby je prý povinností.
V mnoha případech se banky (nebo přinejmenším jejich pracovníci na pobočkách, jak potvrzují zkušenosti čtenářů Aktuálně.cz) odkazují na daňové, účetní nebo živnostenské zákony.
Například GE Money Bank v první oficiální odpovědi pro Aktuálně.cz uvedla, že "povinnost odděleného vedení podnikatelských a nepodnikatelských účtů vyplývá z regulatorních a zákonných požadavků na identifikaci klientů. Konkrétně jde o zákon o bankách a zákon proti praní špinavých peněz."
Ve skutečnosti ale ze zmíněných zákonů nevyplývá, že by si podnikající fyzické osoby musely povinně zakládat speciální účet a platit vyšší poplatky.
"Podle zákona o praní špinavých peněz je pouze nezbytné, aby klient informoval banku o úmyslu využívat účet k podnikatelské činnosti, z čehož pak pro banku plynou další povinnosti v souvislosti s identifikací," potvrzuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Zjednodušeně řečeno tedy banky musí při založení účtu požadovat od podnikatelů více informací než od nepodnikatelů. To ale neznamená, že by jim musely automaticky nabízet jiný typ účtu. Takový výklad nakonec uznala i GE Money Bank.
"Současná legislativa nepředepisuje povinnost pro OSVČ založit si speciální podnikatelský účet," říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Shodná odpověď přišla i z Generálního finančního ředitelství, České národní banky (regulátor bankovního trhu) a z ministerstva průmyslu a obchodu (regulátor živnostenského podnikání).
Platíte i za služby, které nevyužijete
Přestože online deník Aktuálně.cz dal bankám prostor, aby uvedly konkrétní věcné argumenty k vybírání vyšších poplatků za stejné služby, dočkal se převážně jen obecnějších frází a v některých případech až absurdních vyjádření.
"Obecně účty a služby pro podnikatele přinášejí bance vyšší náklady, neboť bývají přizpůsobeny specifickým požadavkům podnikatelů. Například internetové bankovnictví pro podnikatele obsahuje ve srovnání s internetovým bankovnictvím pro soukromé osoby více funkčností," říká Petr Podzimek z tiskového oddělení České spořitelny.
Také podle Komerční banky se vyšší cena odvíjí od vyššího počtu služeb, které podnikatelé využívají. "Vyžadují také vyšší míru spolupráce a poradenství. Právě proto se jim věnují speciálně vyškolení bankovní poradci, kteří dokážou řešit i mnohem složitější záležitosti," vysvětluje mluvčí Monika Klucová.
Zástupci Raiffeisenbank připomínají, že několikanásobně vyšší poplatky za vedení podnikatelského účtu jsou daňově uznatelným výdajem. "Výhodou je také jasné oddělení firemních a osobních plateb nebo přehlednější evidence," říká mluvčí Tomáš Kofroň.
"Příprava a design jednotlivých produktů, včetně odpovídající cenotvorby, vychází z odlišných potřeb klientů z různých segmentů a odráží také jejich obchodní potenciál," obhajuje vyšší poplatky mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek.
Většina bank argumentuje také tím, že pouze majiteli podnikatelského účtu mohou v případě potřeby poskytnout podnikatelský úvěr.
"Pro klienty je také výhodné, když banka ví, zda jsou podnikatelé, protože jim můžeme nabídnout ty správné produkty pro podnikatelské potřeby," tvrdí například mluvčí Komerční banky.
Modelový případ ze začátku textu i ohlasy čtenářů Aktuálně.cz přitom ukazují, že u mnoha drobných podnikatelů se jejich bankovní potřeby (co do množství a kvality) neliší od běžných občanů s průměrnými či mírně nadprůměrnými příjmy.
"Připomínalo mi to restauraci, kam chci zajít jen na rychlý oběd kolem 100 korun. Automaticky mi k němu naúčtují i polévku, dezert, kávu a víno, přestože jsem si je neobjednal ani nezkonzumoval," píše například programátor Martin Novotný. Právě kvůli tomuto přístupu banky se nedávno rozhodl odejít ke konkurenci, která podnikatele nediskriminuje.
| Čtěte také: Nejlevnější účty pro podnikatele. Za rok ušetří tisíce Daně zaplatí i ten, kdo je ve ztrátě, plánuje opět ČSSD Kde hrozí berňák? Známe české daňové ráje i pekla |
Pozor na skutečná omezení
Drobný podnikatel, který se rozhodne využívat soukromý (osobní) účet i k podnikání, by si přesto měl dát pozor na několik praktických omezení.
O prvním už byla řeč: Pokud podnikatel požaduje širší rozsah služeb, kontokorent či jiné úvěry, osobní odborné poradenství nebo rozsáhlou síť poboček, neměl by hledět jen na cenu. Například bezpoplatková mBank nemá prakticky žádné pobočky, což mimo jiné znamená, že do ní někteří živnostníci nemohou nosit tržbu v hotovosti.
Také další argument bank pro oddělené účty má svou váhu, zejména u podnikatelů s vyšším množstvím transakcí či nepoužívající takzvané výdajové paušály. Jde o jednoduché odlišení soukromých a podnikatelských příjmů i výdajů.
Neznamená to však, že by všechny odchozí platby z podnikatelského účtu byly automaticky uznatelné jako „výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů". Jak upozorňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová, z tohoto pohledu není mezi podnikatelským a osobním účtem rozdíl - daňovou uznatelnost je vždy potřeba konkrétně prokázat. Jedinou výjimkou jsou samotné poplatky za vedení účtu, ty jsou uznatelné jen u podnikatelských kont.
| Nejlepší účet s nejnižšími poplatky najdete rychle a jednoduše. Zkuste online kalkulačku na webu Finparáda.cz a spočítejte si, kolik za vybrané služby zaplatíte! |
Odlišnosti jsou také ve zdanění úroků. „Úroky ze soukromých účtů zdaňuje přímo banka srážkovou daní, úroky z podnikatelských účtů banka nezdaňuje a majitel účtu je povinen je uvést v daňovém přiznání jako příjem z kapitálového majetku a zdanit je," připomíná Homolová.
V tomto bodě tedy mají banky paradoxně „více práce" se soukromými účty, z jejichž úroků musí odvádět daň. Nicméně v praxi nabízejí na těchto účtech (až na ojedinělé výjimky) téměř nebo doslova nulové úroky, takže banka (ani podnikatel využívající soukromý účet) nemají prakticky co danit.
Kontrola je možná, sankce výjimečné
Ministerstvo financí i Česká národní banka nicméně připouštějí, že banky si mohou samy stanovit povinné odlišení soukromých a podnikatelských účtů, stejně jako vyšší poplatky.
Záleží pak jen na klientech, zda podpisem smlouvy a obchodních podmínek budou s takovým postupem souhlasit. Teoreticky jde o rovnocenný smluvní vztah dvou podnikatelských subjektů, v němž nelze využít ustanovení zákonů chránících běžné spotřebitele.
Dodržování obchodních podmínek přitom většina zmíněných velkých bank kontroluje, i když se soustředí hlavně na případy, kdy množství transakcí několikanásobně přesahuje standard u soukromých účtů. Například Česká spořitelna řeší desítky takových situací ročně.
Pouze mluvčí Raiffeisenbank výslovně ujišťuje, že případné využívání soukromých účtů k podnikatelským účelům banka neřeší.
Klientům, kteří podmínky pro vedení soukromého účtu poruší, však v praxi nehrozí výraznější sankce ve smyslu pokuty. Banka jim obvykle nabídne přechod na podnikatelský účet - zvláště pokud jde o klienta s vyššími příjmy, nechce jej úplně ztratit. V horším případě lidem hrozí zrušení soukromého účtu kvůli porušení smluvních podmínek.
