reklama
 
 

Zpřísnění pro firmy i úřady. Faktury už plaťte včas

26. 7. 2012 5:00
Vláda schválila novelu obchodního zákoníku, přináší i novou pokutu

Praha - Maximální doba splatnosti faktur mezi podnikateli má činit 60 dnů. Novinka by se vztahovala i na vztahy podnikatelů a veřejné správy - tedy pro situace, kdy stát nebo samospráva zneužívají silnějšího postavení a "nutí" vítěze veřejné zakázky k delší splatnosti.

Úrok z prodlení má nově činit minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky. Kromě toho bude muset dlužník zaplatit věřiteli i speciální pokutu "na pokrytí základních administrativních nákladů".

Vyplývá to z návrhu novely obchodního zákoníku, který ve středu schválila vláda a nyní jej projedná sněmovna. Zpřísnění dosavadních pravidel pro splatnost závazků v obchodních vztazích má začít platit od 1. března 2013.

Kromě toho, že se vládní koalice opírá o většinu poslanců, je tu ještě jedna jistota, že sněmovna návrh schválí. Novela totiž do českého právního řádu zavádí novou směrnici Evropského parlamentu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích z února 2011, kterou musí členské státy EU přijmout do poloviny března 2013.

Přísněji stanovená maximální doba splatnosti má zlepšit platební morálku, zejména v době ekonomické krize, a lépe ochránit zejména malé a střední společnosti.

"Dosavadní praxe ukázala, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo dojednáno, což má negativní dopad na podnikatelské subjekty, které nejsou schopny dostát svým závazkům vůči věřitelům," říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek k návrhu, který vznikl už za jeho předchůdce Jiřího Pospíšila.

Vztahů podle občanského zákoníku, tedy typicky mezi spotřebiteli a obchodníky nebo mezi nepodnikajícími občany navzájem, se nová úprava nedotkne.

Bez výjimky jen pro veřejné zadavatele

Základní lhůtu splatnosti v obchodních vztazích stanoví novela na 30 dnů, nedohodnou-li se ovšem smluvní strany jinak. V praxi tak lze splatnost zkrátit i prodloužit, nově ale jen na maximálně 60 dnů.

Pokud podnikatelé dodávají zboží nebo službu takzvanému veřejnému zadavateli (státu, samosprávě a podobně), lze tuto lhůtu po vzájemné dohodě prodloužit na maximálně 60 dnů jen tehdy, "pokud je to odůvodněno povahou závazku". Delší než šedesátidenní lhůtu však už nelze dohodnout.

U vztahů mezi podnikateli navzájem není pro prodloužení třicetidenní lhůty na dvojnásobek stanovena - vedle vzájemné dohody - žádná další podmínka. A poměrně snadno si lze dohodnout i delší než šedesátidenní splatnosti - tuto výjimku připouští zákon tehdy, "pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé".

Pro posouzení, zda konkrétní smluvní ujednání je hrubě nespravedlivé, je podle ministerstva potřeba zkoumat například okolnosti týkající se dodávaného zboží nebo poskytované služby nebo skutečnost, zda jsou dány objektivní důvody od odchýlení se od zákonné sazby úroku z prodlení.

Právě tato výjimka ale může v praxi vést k tomu, že šedesátidenní splatnost zůstane v mnoha případech jen teorií. Při neshodách ohledně hrubé nespravedlnosti by totiž mohl rozhodnout jen soud. Zejména u dlouhodobých obchodních vztahů si tedy dodavatel (dlužník) bude muset vybrat, zda na delší splatnost "dobrovolně" přistoupí, nebo zda si bude stěžovat a riskovat konec spolupráce.

Zároveň se nově stanovuje maximální doba přejímky zboží či služeb, a to na 30 dní. Překročit tuto lhůtu bude možné jen ve výjimečných případech.

Zkrácení na 30 dnů neprošlo

Členské státy mohou unijní směrnici zpřísnit, ale nikoliv změkčit. To plánoval využít i náměstek ministra průmyslu a obchodu Bedřich Danda, který chtěl omezit dobu splatnosti na maximálně 30 dnů bez výjimky, a ani kdyby se na tom smluvní strany dohodly.

"Špatnou platební morálku a nízkou vymahatelnost pohledávek v Česku je potřeba omezit nekompromisním zněním zákona," vysvětloval Danda svůj záměr před rokem v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.

Případné výjimky by podle něj jen umožnily pokračování dosavadní praxe, kdy ekonomicky silnější firmy "vydírají" ty menší.

Proti takovému zpřísnění však byli i někteří zástupci malých firem, například předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

"Na jedné straně to může pomoci malým dodavatelům vůči velkým korporacím. Na druhé straně se tím odebírá klíčový nástroj při vyjednávání. V konečném důsledku se tím mohou znevýhodnit schopní podnikatelé, kteří dokážou dobře vyjednávat. Podnikání je mimo jiné o schopnostech podstupovat určitá rizika," říká Havlíček. Za důležitější považuje rychlost soudů při vymáhání pohledávek po dohodnuté splatnosti.

Vyšší úrok a speciální pokuta

Směrnice, kterou novela do Česka přejímá, dále stanoví, že v případě opoždění platby může věřitel účtovat úrok z prodlení bez předchozího oznámení připomínajícího dlužníkovi jeho povinnost platit.

Zákonný úrok má odpovídat referenční sazbě centrální banky, zvýšené o osm procentních bodů. V současnosti, kdy základní sazba ČNB dosahuje rekordně nízké hodnoty 0,5 procenta, by tedy minimální úrok činil 8,5 procenta.

Právě zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení považuje Havlíček za zásadní změnu. Díky ní se už dlužníkům nevyplatí "úvěrovat se" na úkor dodavatelů, neboť to bude výrazně dražší než v bance.

Kromě toho bude muset dlužník zaplatit věřiteli i speciální pokutu "na pokrytí základních administrativních nákladů".

Podle směrnice má činit minimálně 40 eur, splatná je automaticky po vzniku nezaviněného prodlení. Předběžný návrh českého nařízení vlády počítá s minimální částkou 1200 korun.

Věřitel dostane podle směrnice také nárok na přiměřenou náhradu dalších nákladů, které mu kvůli dlužníkovu zpoždění vznikly a převyšují zmíněnou pokutu. Typicky půjde o využití služeb advokáta nebo "vymahačské" společnosti.

autor: Petr Kučera | 26. 7. 2012 5:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama