Energie patří nejen v Česku k položkám, které mají na rozpočty domácností zásadní dopad. Pohyb jejich cen směrem nahoru tak rodinný rozpočet snadno rozhodí. Zatímco volnočasové aktivity, jako jsou restaurace, rekreace nebo kultura, jdou omezit poměrně snadno, snížit výdaje na energie je o dost složitější.
Analýza Filipa Mandyse z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) přitom zjišťovala, komu se energetická krize "zakousla" do peněženky nejvíce a k jakým socioekonomickým skupinám by tedy vládní pomoc měla směřovat především.
Ukázalo se, že všechny skupiny v rámci analýzy čelily podobně vysoké meziroční inflaci energií, která se u nich pohybovala od 43,8 do 46,3 procenta. "Tato skutečnost ukazuje, že všechny socioekonomické skupiny čelí velmi vysoké energetické inflaci a rozdíly mezi skupinami jsou relativně malé," potvrzuje Mandys.
Nicméně s nejvyšší energetickou inflací se podle dat potýkají OSVČ, o moc lépe na tom nejsou ani neúplné rodiny. Naopak nejmírnější inflaci v oblasti energií čelí penzisté.
Výdaje na elektřinu, plyn a pohonné hmoty obvykle představují více než 80 procent celkových výdajů na energie, napříč domácnostmi se ale jejich charakter liší. Například penzisté obecně utrácejí výrazně méně za pohonné hmoty ve srovnání se živnostníky nebo rodinami s dětmi.
Domácnosti z malých obcí zase vydají v porovnání s obyvateli velkých měst podstatně více za pevná paliva než za centrální vytápění.
Jak Češi ztrácejí kupní sílu
Kvůli prudké energetické inflaci přišly podle autora analýzy české domácnosti za poslední rok o závažnou část svého disponibilního příjmu. To je příjem snížený o daně a zdravotní a sociální pojištění. Právě skrze něj je možné měřit kupní sílu obyvatelstva, tedy kolik zboží a služeb si můžeme při dané cenové hladině koupit za určitý obnos peněz.
Průměrná domácnost tedy podle výpočtů přišla o 10 016 korun na hlavu, což odpovídá meziroční ztrátě 23 734 korun na domácnost.
"Roční ztráta kupní síly se pohybuje od 14 135 do 32 097 korun na domácnost. Jednu z nejvyšších ztrát kupní síly zaznamenaly domácnosti v obcích do dvou tisíc obyvatel, a to 30 704 korun, což je přes 50 procent více než u domácností v největších městech," popisuje Mandys v analýze.
Nejchudší domácnosti přišly v průměru o 21 170 korun, jsou tedy jedny z nejpostiženějších. "Pro nejchudší domácnosti je totiž ztráta 21 tisíc mnohem více ochromující než ztráta 26 tisíc pro nejbohatší domácnosti," vysvětluje dále.
Penzisté a domácnosti neúplných rodin ztratili v absolutních číslech relativně méně kupní síly v porovnání s ostatními. Nicméně vzhledem k jejich nízkým příjmům a celkovému bohatství jsou touto ztrátou zasaženi silněji.
I výsledky této analýzy poukazují na to, že každá socioekonomická skupina čelí jiné úrovni energetické inflace, a tudíž ztrátě disponibilního příjmu. Autor podobně jako další ekonomové proto doporučuje, aby vládní pomoc zacílila na nejzranitelnější skupiny, nikoli plošně.
"Přestože vláda schválila úsporný tarif v průměrné výši až 15 tisíc korun, je důležité si uvědomit, že tato částka nedostačuje k plnému pokrytí ztráty kupní síly domácností v průměrné výši 23 734 korun vzniklé pouze v důsledku inflace energií," tvrdí Mandys. "Vláda by proto měla spíše poskytovat selektivní podporu především domácnostem v nejmenších obcích a těm nízkopříjmovým," upozorňuje.
Vláda přitom v pondělí rovněž rozhodla o plošném cenovém stropu na energie. Jde o maximální cenu, kterou lze účtovat maloodběratelům - tedy především domácnostem, živnostníkům a malým firmám - za elektřinu a plyn. Konkrétně v případě elektřiny bude stanoven na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu pak na tři koruny za kWh.
Tento krok u některých analytiků vyvolal obavy, že plošné zastropování některé lidi nebude motivovat k úsporám energií.
Analýza přitom v případě energetické krize vyzdvihuje právě přínos vzdělávacích kampaní a kampaní zlepšujících povědomí o snížení spotřeby a účinnějším využívání energie.
"Podobně jako například ve Spojeném království může česká vláda a energetické společnosti poskytovat domácnostem informace a tipy, jak ušetřit, pomocí reklam v televizi, rádiu, na sociálních sítích a denně je tak vzdělávat v oblasti úspor energií," uzavírá expert Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Jak českým domácnostem zdražily energie a paliva v porovnání se zbytkem Evropské unie, ukazuje následující přehled dat statistického úřadu Eurostat.
