Praha - Sazba daně z příjmu fyzických osob se změní na 19 procent a bude se počítat jen z hrubé mzdy, nikoliv z takzvané superhrubé jako dosud.
Na změnách mírně vydělá naprostá většina zaměstnanců, polepší si řádově o stokoruny měsíčně. Naopak lidé s příjmy nad zhruba 100 tisíc měsíčně zaplatí více než dosud. U nových smluv skončí také daňové odpočty u hypoték.
Vyplývá to z návrhu daňové reformy, kterou v pátek představil ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Změny mají platit od roku 2013.
Dosud lidé platí rovnou sazbu daně ve výši 15 procent, ale kvůli výpočtu ze superhrubé mzdy jde u většiny zaměstnanců v praxi o 21 procent.
Sazba tedy mírně klesne, současně však stoupnou odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 procenta. Sazba sociálního pojištění zůstane na 6,5 procentech. Strop pro sociální pojištění má činit čtyřnásobek průměrné mzdy, pro zdravotní pojištění šestinásobek.
Daň z příjmů pro právnické osoby se nemění, zůstane na 19 procentech. Místo pojistného za zaměstnance však budou nově odvádět daň z úhrnu mezd ve výši 32 procenta.
Skončit má také řada dosavadních daňových výjimek, mimo jiné zaměstnaneckých benefitů jako jsou stravenky či režijní jízdenky. Určitou náhradou má být zaměstnanecký paušál ve výši 3000 korun ročně. Podrobný seznam výjimek navržených ke zrušení zveřejnilo ministerstvo na svém webu.
"Celkově nechceme daně zvyšovat, ale nemůžeme si dovolit ani je výrazně snížit," říká Kalousek. Cílem reformy je podle něj hlavně zjednodušení systému a zajištění rovných podmínek pro všechny.
Konec slev pro lidi s nadprůměrnými příjmy
Sleva na poplatníka zůstane na úrovni 24 840 korun (ted před "povodňovou daní"), ale budou ji moci využít jen lidé s příjmy do čtyřnásobku průměrné mzdy.
Sleva na dítě má už od roku 2012 vzrůst o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně a kompenzovat tak zdražení způsobené vyšší DPH. Maximální částka bonusu na dítě vzroste z 52 200 na 60 300 korun.
Ostatní daňové slevy pro fyzické osoby se podle Kalouska nezmění, ubyde však odpočtů od základů daně.
"I při jednotné sazbě daně bude zdanění progresivní, a to díky stropům na sociální a zdravotní pojištění," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Dosud platili lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy v praxi nižší sazbu než ostatní, takže daň byla degresivní.
Nové hypotéky si už neodečtete
Zaplacené úroky z hypotéky (nebo úvěru ze stavebního spoření) si budou moci od základu daně odečítat jen lidé, kteří uzavřeli nebo ještě uzavřou smlouvu o úvěru do 31. prosince 2011. Maximální limit odpočtu však klesne z nynějších 300 tisíc na 150 tisíc korun (výše úroků zaplacených v daném roce). U nově uzavřených smluv nebude odpočet úroků možný.
"Nechceme měnit podmínky lidem, kteří už se pro úvěr rozhodli," říká k tomu Kalousek. "Refinancování nebudeme vnímat jako novou smlouvu," ujišťuje Kalousek.
Státní podpora stavebního spoření zůstane nadále na maximálně 2000 korunách ročně.
Paušály pro OSVČ se nemění, ale...
Takzvané výdajové paušály pro OSVČ se nemění. V praxi je však zřejmě využije méně lidí, protože se má snížit limit pro povinnou registraci k DPH ze současného jednoho milionu na 750 tisíc korun.
Základem pojistného pro podnikatele bude 100 procent hrubého zisku, dosud činí 50 procent příjmů po odpočtu výdajů. Na druhou stranu klesnou povinné odvody - u zdravotního i sociálního pojištění mají činit shodně 6,5 %.
Vyplacené dávky důchodu či nemocenské se však podnikatelům budou počítat úměrně tomu, zda zaplatí výrazně nižší pojistné než zaměstnanci. "Když si tedy OSVČ bude platit jen tuto minimální 6,5% sazbu, získá pak například při příjmu 30 tisíc od státu zhruba pětkrát nižší dávky než zaměstnanec se stejným příjmem," říká Kalousek.
S příjmem do 40 tisíc si polepšíte
Jak spočítala MF Dnes, zaměstnanci s hrubým příjmem mezi 11 a 38 tisíci měsíčně by si díky zaměstnaneckému paušálu sice přilepšili, ale pokud nemají děti a nemohou tedy uplatnit daňovou slevu, šlo by asi o dvě stovky. Právě bezdětných zaměstnaců se však současně nejvíce dotkne zvýšení DPH.
Lidé bez dětí, ale zato s platem přesahujícím 40 tisíc hrubého měsíčně budou mít čistý plat nižší, protože zaplatí víc za zdravotní pojištění, spočítal deník.
Naopak kvůli snížení stropů na sociální pojištění, kde od 100 tisíc korun jej není třeba platit, budou brát víc ti, kteří mají hrubou mzdu od 120 do 180 tisíc měsíčně. Na druhou stranu ale lidé s platem vyšším než stanovený strop přijdou o slevu na dani za poplatníka, která dosahuje 24 tisíc ročně.
Firmy budou místo pojistného odvádět daň z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta, tedy méně než je současné pojistné, zaplatí ale víc za zaměstnance "nadstropaře", informovala MF Dnes. Pojistné za ně přestanou platit až po dosažení průměrné mzdy 100 tisíc korun měsíčně, u zdravotního dokonce 148 tisíc korun, což v podstatě znamená, že zmíněný strop pro většinu firem zmizí.
Jednodušší papírování
Kalousek slibuje také výrazně jednodušší papírování. Místo tří různých "daňových přiznání" (přehledů) by pak lidé měli vyplňovat jen jediné, které bude rychlejší i díky menšímu počtu výjimek.
Vznikne totiž jediné výběrní místo pro daně, veřejnoprávní pojistné a clo. Mají se sjednotit také termíny placení daní i odvodů a zefektivnit komunikace s úředníky. Navíc namísto tří různých kontrol by lidem hrozila jediná. Ušetřit na tom mají poplatníci i stát.
Právě zjednodušení systému oceňují v prvních reakcích nezávislí experti.
"Předložené návrhy by neměly u naprosté většiny občanů a firem způsobit výrazné změny v celkové míře zdanění. Vnímáme je spíše jako první krok ke zjednodušení a zefektivnění českého daňového systému," říká Zdeněk Hrdlička, analytik společnosti PwC Česká republika.
Také podle Jana Linharta ze společnosti KPMG Česká republika dojde ke zjednodušení systému zdanění z hlediska základního nastavení administrativních povinností a základních oblastí výpočtu. Dodává nicméně, že realizace podobných záměrů v praxi často naráží na řadu překážek.
