Praha - Jestliže je rozhodčí doložka nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele, je neplatná. To je výsledek sporu u Městského soudu v Brně mezi splátkovou společností FinPomoc.cz a její klientkou.
Soudci zrušili rozhodčí nález, vydaný firmou I. Moravská rozhodcovská společnost, a rozhodli, že spor klientky se společností FinPomoc.cz vyřeší klasický (řádný) soud.
Už podruhé v krátké době se tak tuzemské soudy zastaly spotřebitelů a rozhodly v neprospěch poskytovatelů nebankovních úvěrů. Prakticky stejně totiž rozhodl už vloni na podzim - v jiném sporu - Vrchní soud v Praze.
Půjčila si 10 tisíc, za pár dnů měla platit 3x tolik
Městský soud v Brně nyní řešil případ klientky, která 11. června 2007 uzavřela smlouvu o úvěru na 10 tisíc korun s RPSN 93,57 procenta. Současně ve smlouvě souhlasila s odměnou firmě za poskytnutí úvěru ve výši 1500 korun a s poplatkem "za správu smlouvy" ve výši 4700 korun.
Jen pár týdnů poté - 31. července 2007 - podala společnosti FinPomoc.cz na klientku "rozhodčí žalobu" k I. Moravské rozhodcovské společnosti. Chtěla po ní 28 800 korun plus úroky.
Po prohraném rozhodčím řízení se klientka obrátila na běžný soud. Ten výsledek rozhodčího řízení zrušil a nařídil společnosti FinPomoc.cz zaplatit klientce přes 13 tisíc korun jako náklady řízení.
Podle Městského soudu v Brně se smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit v neprospěch spotřebitele (§ 55 odst. 1 občanského zákoníku). A to ani v případě, že smlouva o úvěru výslovně stanoví, že se smluvní vztah bude řídit podle obchodního zákoníku.
"Spotřebitel se nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje," připomněla předsedkyně senátu Ivana Chlupová. Zároveň nesmí dojít ke značné nerovnováze mezi právy a povinnostmi smluvních stran.
Rychlejší a méně formální, ale...
Smlouva neobsahovala jasný a transparentní způsob určení nestranného rozhodce. Odkazovala pouze na zmíněnou I. Moravskou rozhodcovskou společnost a její interní pravidla dostupná na webu. Nejde přitom o stálý rozhodčí soud "posvěcený" státem, ale obyčejnou soukromou společnost.
Právě finanční závislost těchto soukromých rozhodců na firmách, které poskytují úvěry, pak často vede k jasnému nadržování firmě na úkor klienta. Procesní pravidla navíc bývají mnohdy nastavena tak, aby pro spotřebitele bylo obtížné či nemožné osobně se účastnit rozhodčího řízení nebo jej aktivně ovlivňovat.
Brněnský městský soud odkázal také na unijní směrnici z roku 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Podle ní se klient nemůže vzdát práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek, stejně jako poskytovatel úvěru nesmí požadovat na spotřebiteli, aby předkládal případné spory výlučně rozhodčímu soudu. Zvláště když společnost předem připraví vzor smlouvy a spotřebitel v praxi nemá možnost ji změnit.
Jednostranně nastavené rozhodčí doložky dlouhodobě kritizuje také organizace Člověk v tísni, která k tomuto tématu dokonce zřídila speciální web www.rozhodnene.cz.
"Rozhodčí řízení obecně sice bývá rychlejší a méně formální než klasický soud, ale v mnoha případech je právě u spotřebitelských úvěrů nastaveno tak, že poskytuje nižší záruky spravedlnosti a hrozí větší zneužitelnost," říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Poslanci chtějí plošný zákaz
Vláda i poslanci navrhují hned několik změn zákonů, které mají posílit práva klientů u spotřebitelských půjček nebo přinejmenším posílit jejich informovanost.
Podporu napříč stranami by mohla najít novela zákona o spotřebitelském úvěru, s níž původně přišli poslanci ČSSD. Stanoví, že spory ze spotřebitelských smluv by nadále mohly rozhodovat jenom stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem - tedy ty, nad jejichž nestranností a kvalifikací má stát určitou kontrolu.
V Česku fungují tři takové stálé rozhodčí soudy, u spotřebitelských úvěrů však přichází v úvahu jen jediný - Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR (trojici doplňuje Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze).
Chystaná novela zároveň navrhuje, že na řešení sporu u (stálého) rozhodčího soudu by se měly smluvní strany dohodnout až po vzniku sporu. Nedohodnou-li se, rozhodoval by klasický soud.
Ať už návrh projde ještě do voleb nebo o něm bude rozhodovat teprve nová sněmovna, má být účinný až od ledna 2011.
