Mobilní aplikace Foodgroot má po naskenování čárového kódu zobrazit obsah cukrů, tuků i celkovou kvalitu konkrétní potraviny. Díky personifikaci také ukáže, jak moc je daný výrobek pro uživatele škodlivý.
Dubnové číslo časopisu Studenta
Článek byl převzat z magazínu Studenta.
Kompletní digitální vydání dubnového čísla magazínu Studenta najdete zde.
Další články ze Studenty čtěte zde:
S aplikací má velké pány šéf firmy Foodgroot Petr Václavek. Do pěti let chce lidi naučit zajímat se o jídlo a svůj nápad implementovat také do bezobslužných obchodů. Věří přitom ve spolupráci se supermarkety, které podle něj chtějí hrát fér. Beta verze aplikace byla spuštěna na konci ledna letošního roku.
Máte v plánu se svým týmem změnit trh s potravinami. Proč?
Celý projekt Foodgroot je o narušení momentálního stavu kolem potravinového průmyslu. V současnosti se dá trh s potravinami srovnat s tabákovým průmyslem v 70. letech, kdy jste mohl mít reklamu na cigarety třeba i v televizi. Reklama sice nemohla o cigaretách vysloveně lhát, ale mohla říkat dobře řečenou pravdu. Například jedna z reklam tvrdila, že když kouříte, zůstanete štíhlý. Ale už neříkala, že kouření obecně je jeden velký zdravotní problém.
O jídle se tedy podle vás dnes také neříká celá pravda?
Podle kategorizace NOVA existují čtyři kategorie potravin. Nejhorší z nich jsou takzvané vysoce zpracované potraviny, které v některých zemích tvoří až polovinu lidského příjmu. Jsou to obvykle potraviny, jež procházejí výraznou změnou z původního stavu, výrazně se do nich přidává sůl, cukr, tuk, přísady, konzervační látky a nebo umělá barviva a zesilovače senzoriky (chuť a vůně).
Existují stovky studií z celého světa, které jasně prokazují, že tyto potraviny ohrožují lidský organismus na dost podobné úrovni jako cigarety. Jenže zatímco cigarety jsou vysoce regulované a tlačené do ústraní, v případě vysoce zpracovaných potravin žádná regulace neexistuje. Naopak jsou takové potraviny často podporovány reklamou.
Petr Václavek (*1972)
Petr Václavek v historii prošel celou řadou reklamních agentur. Pracoval i v Kuvajtu po boku Martina Jaroše. V současnosti se věnuje svému projektu Foodgroot.
Bavíme se jen o Česku?
Existuje například velký rozdíl mezi Českem a Velkou Británií. Britové mají vlastní nutriční model, na kterém pracovali snad dvacet let. Ten se mimo jiné používá pro regulování dětských reklam tak, aby se na obrazovky nedostávaly ty nejhorší odpady, které na trhu jsou.
Nestačí se tedy jen dopodrobna věnovat etiketám na potravinách?
Mezi většinou spotřebitelů a výrobců dneska stojí jediný zdroj informací a to je marketing. Pokud chcete, samozřejmě se můžete dál vzdělávat, nastudovat si informace z jiných zdrojů, ale na etiketě bohužel najdete jen zlomek informací, které při koupi potraviny hrají roli.
Spotřebitelé jsou tak pořád rukojmími celého potravinového průmyslu. Nedostanou se jednoduchým způsobem k informacím, které by stačily pro plně kvalifikované rozhodnutí.
Které informace podle vás na etiketě chybí?
Základní informace jsou původ potraviny, její efekt na zdraví a podmínky udržitelnosti potraviny z hlediska výroby. Vy sice vidíte na etiketě určitý typ dat, ale nevidíte například výrobu, skrze kterou potravina prošla. Naše aplikace proto bude zohledňovat i data o dané výrobě potraviny. V plánu máme na těchto třech pilířích postavit dalších sedmdesát parametrů, které budou určovat konečné skóre potraviny.
Jak bude skóre u potravin fungovat v praxi?
Skóre se odvíjí na základě sběru obrovského množství dat. Neříkáme o nějaké potravině, že je dobrá, nebo špatná. Máme jen data, která parametrizujeme, analyzujeme a následně je dáváme do kontextu s nejnovějšími vědeckými poznatky, které jsou v současnosti už v mnoha případech neprůstřelné. Díky tomu jsme pak schopni za pomoci algoritmu přiřadit dané potravině generické skóre.
Mluvíte teď o obecném generickém skóre. Na stránkách Foodgrootu se ale píše, že aplikace bude umět nákupy jídla i personalizovat. Znamená to, že mi nabídne potraviny, které jsou nejvhodnější právě pro můj zdravotní stav?
Kromě kladení důrazu na zdraví a udržitelnost, je budoucnost jídla právě ve zmíněné personalizaci. I když budete jíst nejlepší výrobky na trhu, neznamená to, že jsou pro vás vhodné. Každý člověk má totiž svá specifika a svůj unikátní genom.
Podle svých specifik by si pak v ideálním případě měl spotřebitel z dnešní obrovské nabídky v supermarketech vybírat a zohledňovat, co přesně je nejlepší pro něho a ne to, co je nejlepší obecně. Když si my dva v naší aplikaci na konci dne naskenujeme stejnou potravinu v personalizačním módu, tak výsledné skóre u dané potraviny bude jiné.
Z toho vyplývá, že Foodgroot bude sbírat obrovské množství senzitivních dat, včetně zdravotních údajů. Jak hodláte s nasbíranými daty o uživatelích pracovat?
Jakmile aplikaci začnete používat, začne sbírat data. Ale nikoliv za účelem prodeje třetím stranám, takové jednání by bylo z hlediska budoucího vývoje soukromí uživatelů úzkoprsé. Data budeme používat pro vytvoření osobní identity spotřebitele složené z pohybových dat, anamnestického dotazníku a dalších testů. Výsledky testů pak budou sloužit k vytvoření uživatelského profilu s předvýběrem vhodných potravin.
Rozhodnutí o nákupu už ale bude jen na uživateli. Klíčová je i transparentnost. Programovací rozhraní aplikace bude ihned se spuštěním otevřeno světu přes API (zkratka pro Application Programming Interface označuje v informatice rozhraní pro programování aplikací, - pozn. red.), k dispozici bude velkým tržním řetězcům i menším obchodníkům. Takže stejně tak jako si dneska v supermarketu načtete čárový kód a přístroj vám vyplivne cenu, za pár let vám za přispění naší aplikace ukáže i kvalitativní skóre potraviny.
Bavíme se o supermarketech. Myslíte, že přijmou vaši aplikaci "za svou"?
V prvé řadě nejsme žádní aktivisté bojující proti supermarketům, ani potravinovému průmyslu. My jen zpracováváme obrovské množství dat a dáváme je do kontextu se současnými vědeckými poznatky.
Na jedné straně totiž mezi lidmi existuje obrovská poptávka po informacích o potravinách, na straně druhé je zde stále snaha třeba o tajení způsobu výroby, kdy u housky nedohledáte, odkud pochází mouka a z jakého těsta se vyrábí. Vše, co máte, je marketingová propagace typu "z darů naší země".
Takže potravinový průmysl čeká datová a informační revoluce ve prospěch spotřebitele?
V po staletí zajetém potravinovém byznysu už konečně musí nastat zlom. Absolvoval jsem řady meetingů s nadnárodními firmami. Každá druhá firma je tím fascinována. Ví, že změna přichází a ví, že když to nebude Foodgroot, tak to bude někdo jiný. Zároveň jedním dechem dodávají, že se bojí, protože nevědí, zda v transparentnosti dat obstojí.
Náš systém má navíc jednoznačnou výhodu v tom, že je odolný proti manipulacím. Stojí na datech a algoritmech, které měří všem firmám úplně stejně. Kdyby to tak nebylo, tvořili bychom jen další marketingový "bullshit".
Kromě zpřístupňování informací spotřebitelům, ale vytváříte databanku jídelníčků celých národů i spoustu lékařských dat ke studiu, výzkumu a interpretaci.
Máte pravdu. Díky obrovskému množství nashromážděných dat o chování nakupujících, o spotřebě jednotlivých potravin v různých regionech, ale i o reálných dopadech potravin na zdraví, dokážeme vyvodit účinek daných potravin na člověka a poznat chuťové preference lidí v určitém čase na určitém místě.
Zároveň budeme schopni změřit index národního trhu v Německu a porovnat ho s trhem v Česku. Třeba nakonec zjistíme, že Němci opravdu jedí o pětinu kvalitnější potraviny než Češi.
Myslíte, že lidé budou vaší aplikaci používat?
V Evropské unii nakupuje tři až deset procent obyvatel potraviny on-line, v Asii je to až třicet procent. Dostupné analýzy ukazují, že on-line nakupování potravin bude v následujících pěti letech na dvojnásobných hodnotách oproti dnešku.
Mladší spotřebitelé si začínají zvykat na on-line samoobsluhu z pohodlí domova a naše aplikace jim navíc nabídne nový personalizovaný druh nakupování rozšířený o kvalifikované doporučení potravin.
Kde vidíte Foodgroot za pět let?
Doufám, že se staneme součástí ekosystému Amazon, který už disponuje několika futuristickými obchody, kam jen přijdete, vyberete zboží a prostě odejdete.
My bychom chtěli Foodgroot implementovat do bezobslužných obchodů tak, aby když obchod bez prodavačů navštívíte a sáhnete po něčem, co není kvalitní, nebo se nehodí k vašim zdravotním podmínkám, aplikace řekla: "Hele, jen 23 procent match, tak to teda ne, zkus třeba tamto."
