Praha - Od ledna se zvyšuje cenový strop, do něhož si nájemníci platí drobné opravy v bytech sami. Po třinácti letech totiž vláda novelizovala příslušné nařízení, limit se tak zvýší z 300 na 500 korun. Současně však začne platit celkový roční strop pro součet všech těchto drobných oprav.
I nadále však platí, že před tímto nařízením vlády má přednost případná dohoda pronajímatele a nájemníka. Teprve nedohodnou-li se na jiných pravidlech, automaticky se uplatní legislativní úprava.
Co jsou drobné opravy
Podle nařízení vlády č. 258/1995 Sb. si nájemníci sami platí drobné opravy, mezi které patří například výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, signálů televizního vysílání či domácích telefonů. Novela, účinná od ledna 2010, tyto definice oproti dosavadnímu stavu mírně zpřesňuje a „modernizuje".
Mezi drobné opravy patří také výměny sifonů, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody nebo opravy měřičů tepla a teplé vody. Nařízení zmiňuje také výměnu uzavíracích kohoutů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt.
Jako drobné definuje vládní nařízení také opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, a dále opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií.
Nájemníci si sami platí také náklady spojené s běžnou údržbou bytů, například úklid, malování včetně oprav omítek, opravy obkladů nebo tapetování.
Zmíněný limit 300 korun (od ledna 500 korun) se týká dalších drobných oprav, pokud nejsou v nařízení vlády výslovně uvedeny. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů.
Novinka: Roční strop
Novinkou je zavedení horního limitu pro kalendářní rok. Tato hranice činí 70 korun na metr čtvereční obytné plochy bytu. Přesáhne-li součet drobných oprav tento limit, měl by tedy další opravy už hradit pronajímatel. Na "běžnou údržbu" se však limit nevztahuje.
Do ročního limitu se přitom počítají také náklady na dopravu a další výdaje, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy. Do limitu jednotlivých oprav (500 korun) se však náklady na dopravu nezapočítávají.
Podlahovou plochou bytu se rozumí i plocha příslušenství, a to i mimo byt, pokud je užívána výhradně nájemcem bytu. "Podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou," upřesňuje nařízení vlády.
Je to nejasné, upozorňuje Křeček
Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček však upozorňuje, že z novely není jasné, že by částku převyšující zmíněný strop měl automaticky platit pronajímatel.
"Při projednávání novely jsme neúspěšně prosazovali změnu v tom smyslu, že by nájemcům zůstala povinnost zajišťovat běžnou údržbu bytu, ale opravy obecně by byly povinností pronajímatelů, pokud se nedohodnou jinak. Tak je to běžné v evropských zemích se stejnou historickou zkušeností v této oblasti," dodává místopředseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Upozorňuje, že nájemné v bytech pronajatých před rokem 1995 vzrostlo za poslední čtyři roky až na trojnásobek.
Zástupci vlastníků domů naopak nařízení vlády vítají. "Umožňuje alespoň z malé části kompenzovat hluboce ztrátové regulované nájemné, které až do roku 2007 nikde v Česku nekrylo ani ekonomicky oprávněné náklady," říká Libor Dellin, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů. Připomíná také, že Ústavní soud opakovaně rozhodl o protiústavnosti regulovaného nájemného.
Nově zavedený roční strop se podle Dellina dostal do nařízení vlády "lobbingem nájemníků" přes nesouhlas vlastníků domů (včetně obcí). "Nyní představitelé Sdružení nájemníků přiznávají, že se jedná o nedomyšlené, nesystémové doplnění, které bude předmětem zbytečných dohadů a sporů," dodává Dellin.
| Čtěte také: Nespravedlnost? Nutnost? Diskutujte o regulovaném nájmu Ověřte si online, zda vám činže nestoupá příliš rychle |
