Nezaměstnanost zatím nešokuje, je skrytá za kurzarbeitem a brigádami. Někteří experti odhadují, že až vládní pomoc skončí, může dosáhnout i deseti procent. Tedy stejné hodnoty jako po krizi v roce 2008 a 2009.
"Pokud na podzim či ke konci roku firmy nebudou schopné fungovat na stejnou kapacitu jako před koronavirovou pandemií, tak se budou zaměřovat na udržení a nábor lidí, které nutně potřebují. Tedy na lidi se správnými znalostmi a dovednostmi a na lidi, kteří budou pracovat na plný výkon a za rozumnou cenu. Kvůli tomu bude tradičně menší zájem o absolventy, seniorní manažery, lidi nad 55 let a o ty, kteří potřebují zkrácený úvazek, tedy nejčastěji ženy po mateřské," říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad.
Jde o skupiny zaměstnanců, které "odnesou" každou krizi. Absolventi jsou sice levní, ale nemají zkušenosti. V práci se jim musí někdo víc věnovat, zaučovat je. Seniorní manažeři jsou drazí. Lidé nad 55 let jsou sice loajální, ale z pohledu zaměstnavatelů pomalejší zvláště v moderních technologiích, které v pandemii ještě posílily. A ženy po mateřské jsou organizačně schopné, ale musí práci skloubit s péčí o malé děti. Kvůli tomu právě ony žádají zkrácené úvazky, které ale v Česku nejsou úplně oblíbené.
Podle Alžběty Honsové zatím firmy ukončovaly smlouvy s agenturními zaměstnanci, rušily brigády a zkrácené úvazky. "Také pozorujeme trend, že zaměstnanci, kteří byli na plné úvazky, je nyní mají zkrácené nebo se z nich stali brigádníci. Profese, které to už teď nemají lehké a kde nečekáme zlepšení, jsou ty nekvalifikované, pak také personalisté, lidé z marketingu, administrativní pozice, freelanceři - stovky lidí takto působily v turismu a návazných službách, v gastru a v kulturní oblasti, stejně jako v marketingu. Těchto lidí je na trhu práce už nyní volných dost a obávám se, že ještě přibudou," dodává Honsová.
Jak říká Jiří Jemelka, jednatel společnosti J.I.P. pro firmy, bráno historicky i oborově, nejtěžší dopady krizí na lidstvo se týkaly zpravidla vždy nejvíce ohrožených a nejzranitelnějších skupin.
"Nejinak tomu je, a pravděpodobně i bude, v nejbližších měsících. Kromě absolventů, seniornějších pracovníků či matek po mateřské dovolené budou mít velkou nevýhodu i lidé, kteří nejsou flexibilní či nebudou mít ochotu přizpůsobit se novým požadavkům a trendům v práci," říká Jemelka.
Jako příklad uvádí větší podíl práce přes on-line svět či na home office, ale i zažité postupy a metody, jak se věci v práci dělaly doteď. "Stále se v praxi setkáváme s lidmi, kteří tváří v tvář novým požadavkům doby argumentují stylem 'my jsme to celé roky dělali takto' a nechceme to měnit," říká Jemelka.
Podle něj by lidé ohrožení nezaměstnaností měli především rychle najít uplatnění. "Pořád jsem přesvědčen, že kdo pracovat chce, práci si najde. I kdyby to mělo být v tom nejextrémnějším případě na nějakou dobu vykonávání dobrovolnické práce. Rytmus v zaměstnání a pracovní řád je to nejzásadnější. A bude i v nadcházejícím podzimu, který naplno vyjeví skutečně ničivý charakter celé koronavirové krize a její hlubší a táhlejší dopad na ekonomiku nejen u nás, ale napříč celým světem," domnívá se Jemelka.
I Jana Mesárová ze společnosti Manuvia tvrdí, že zaměstnavatele bude zajímat hlavně ochota a chuť pracovat. Bez rozdílu, zda se jedná o absolventa, nebo člověka s praxí.
"Uplatnění absolventů se velmi odvíjí od jejich požadavků a představ. Často mají přehnaná očekávání ohledně platu, pracovní doby nebo jiných benefitů, na což není aktuálně takový prostor," upozorňuje Mesárová.
Ženy vracející se po mateřské na trh práce by podle odborníků neměly zůstávat dlouho doma a měly by se se svým zaměstnavatelem domluvit na rozumných podmínkách. Jinak ztratí kontakt s prací, se svou profesí, což je brzdí v kariérním postupu, a tedy v přístupu k lépe placeným pozicím.
Bourat tabu ohledně padesátníků a jejich pracovního nasazení se dařilo velmi pomalu i v situaci, kdy nezaměstnanost byla skoro na nule a všichni personalisté naříkali, že nemají lidi.
"Obávám se, že v situaci, kdy bude volných lidí na trhu práce víc, bude jejich šance na uplatnění ještě menší. Existují samozřejmě výjimky, například medicínské či pečovatelské profese obecně, učitelé a také technicky vzdělaní odborníci. Tady je takový nedostatek lidí kontinuálně, že předsudky ohledně věku se boří snáze," dodává Honsová.
Podle Jozefa Pappa, headhuntera ze společnosti Staton Chase, záleží hlavně na tom, na jakou firmu starší pracovníci narazí. "Zda na mladého náboráře, na zdravou firemní kulturu, která upřednostňuje mix zkušených i mladých, nebo na prostředí, které bude starší kandidáty označovat za méně výkonné," říká Papp.
Veřejné zakázky těm, kteří zaměstnají rizikové skupiny
Růstu nezaměstnanosti, a tudíž zhoršených pracovních podmínek pro rizikové skupiny se obává také ministerstvo práce a sociálních věcí. "Nelze vyloučit, že oživení ekonomiky nebude otázkou týdnů, ale zabere výrazně více času a nezaměstnanost se opět stane významnějším celospolečenským tématem k řešení," uvádí ministerstvo na stránkách Sociálně odpovědného veřejného zadávání.
V rámci podpory zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce tak úřad firmám nabízí možnost získat veřejné zakázky, pokud budou pamatovat ve svých projektech právě na ně. "Zadavatelé mohou požadovat, aby se na plnění veřejné zakázky podílely i osoby, které jinak stojí mimo pracovní trh a jejichž zapracování, respektive komplexní sociální aktivizace, vyžaduje větší úsilí a trpělivost," uvádí ministerstvo.
Kromě absolventů, osob starších 55 let a žen po mateřské do skupiny ministerstvo přidává ještě osoby s nízkou kvalifikací, se zdravotním znevýhodněním či osoby po výkonu trestu.
Pokud se ale naplní horší scénáře budoucnosti na trhu práce, budou mít zřejmě problém i jiní lidé než jen ti v rizikových skupinách. "Dojde-li ale k masovějšímu propouštění, co se plně ukáže až po ukončení vládních programů, skupina nezaměstnaných bude podstatně širší. Zaměstnavatelé budou propouštět zaměstnance, pro které nebudou mít práci a nepředpokládám, že se to bude týkat jen rizikových skupin. Myslím, že mezi propuštěnými budou všechny skupiny pracovníků, bez ohledu na věk či pohlaví," míní šéf společnosti Grafton Martin Malo.
