Co vynese víc: Státní dluhopis, nebo spoření v bance?

Petr Kučera Petr Kučera
3. 10. 2011 7:05
Porovnali jsme nové státní dluhopisy s aktuální nabídkou spoření v bankách
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Státní dluhopisy pro občany, jejichž prodej startuje v pondělí 3. října, nabízejí slušnou alternativu k drobnému spoření v tradičních bankách. Přesto se vždy najde menší banka nebo kampelička s vyšším úrokem než stát. S růstem vložených peněz přitom roste i konkurence.

Státním dluhopisům výrazně pomáhá, že jejich majitelé nebudou - alespoň podle dosavadních pravidel - platit daň z úroků. Tuto výhodu totiž termínované vklady bank nenabízejí, obdobný "daňový trik" uplatňuje pouze Zuno Bank u spořicího účtu.

Vzhledem k tomu, že nominální hodnota každého dluhopisu činí pouze jednu korunu, vychází i výsledná srážková daň u jednotlivých dluhopisů tak nízká, že se díky zaokrouhlení nemusí platit (podrobněji v tomto článku). Rozhodující nicméně bude až znění zákona v době připsání úroků.

Online deník Aktuálně.cz porovnal očekávaný výnos spořicích dluhopisů při investici 50 nebo 500 tisíc korun se srovnatelně bezpečnými produkty bank či družstevních záložen (takzvané kampeličky jsou ze zákona pojištěny zcela stejně jako banky, trochu komplikovanější bývá jen administrativa spojená s členstvím v družstvu).

Výhodou klasických spořicích účtů je především možnost kdykoliv si vybrat peníze. U dluhopisů to půjde pouze jednou za čtvrt roku, navíc maximálně půl milionu při jednom výběru.

Podobně jako termínované vklady však dluhopisy nabízí pevnou, tedy stálou úrokovou sazbu po celou dobu spoření, zatímco u spořicích účtů se může kdykoliv změnit. I když v době, kdy jsou tržní sazby rekordně nízko, nemluvě o možném růstu inflace, může být "pětiletá jistota" spíše nevýhodou.

Oproti většině termínovaných vkladů si lze dluhopisy kdykoliv předčasně "vybrat" bez výraznější sankce.

Se vzdálenějšími alternativami, jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění, jsme státní dluhopisy neporovnávali. Liší se zejména dobou splatnosti (nejméně šest let u stavebního spoření), podmínek (pravidelné vklady), bezpečností (vklady v penzijních fondech nejsou pojištěné) či mírou jistoty státní podpory, která u obou produktů výrazně ovlivňuje konečné zhodnocení.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Kalouskovy dluhopisy vydělají víc, stát si nestrhne daň
Jak se změní podpora stavebního spoření? Zde je přehled
Stát přidá na penzi jen těm, kteří spoří alespoň 300 Kč

 

Právě se děje

Další zprávy