Praha - Kdo se od Nového roku nestal obětí úspor a zaměstnavatel mu alespoň zachoval loňský hrubý příjem, pak jej pohled na lednovou výplatní pásku potěší.

Zvláště to platí, pokud si z daní odečítá slevu na děti, nebo pokud jeho příjem přesahuje šestinásobek průměrné mzdy.

Většina zaměstnanců si oproti loňsku polepší alespoň o stokorunu měsíčně, lidé s vysoce nadprůměrnými příjmy pak dokonce o tisíce korun.

Nárůst čisté mzdy si ale většina lidí v praxi příliš neužije, pohltí jej totiž zvýšení daně z přidané hodnoty i další letošní zdražování.

Končí povodňová daň

Základní daňová sleva na poplatníka se letos zvyšuje na 2070 korun měsíčně - tedy o 100 korun na úroveň roku 2010.

Končí totiž takzvaná povodňová daň, kterou se vláda na návrh ministerstva financí rozhodla vybírat na likvidaci následků povodní ze srpna 2010. Podle odhadů ministerstva financí se takto vybraly čtyři miliardy korun.

O zmíněnou stokorunu tedy oproti loňsku vzroste čistý měsíční příjem většiny zaměstnanců. Výjimkou jsou ti, jejichž hrubý příjem nedosahuje úrovně zhruba deseti tisíc korun. Ti v minulém roce neodváděli na dani z příjmů do státní pokladny ani korunu, a nemají si tedy slevu z čeho odečíst.

Sleva na dítě

Skutečné zvýšení - nejen návrat z dočasně nižší hodnoty - lze letos využít u slevy na vyživované dítě.

Jejím růstem o 150 korun měsíčně chce vláda rodinám kompenzovat růst nákladů spojený s růstem spodní sazby DPH z 10 na 14 procent.

Pokud tedy z daní odečítáte vedle základní slevy například dvě děti, pak váš lednový čistý příjem vzroste oproti prosincovému celkem o 400 korun.

Připomeňme, že slevu na dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů.

Sleva na dítě jako jediná z daňových slev funguje zároveň jako daňový bonus. Lidé s podprůměrnými příjmy tak nejenže nezaplatí státu žádné daně, ale ještě od něj něco dostanou - jejich celkový příjem tak může přesáhnout hrubou mzdu.

Maximální výše vypláceného ročního bonusu se zároveň zvýšila z 52 200 na 60 300 korun, měsíčně tedy vzrostla z 4350 na 5025 korun.

Nižší strop na pojistné

Čistou mzdu lidí s nadprůměrnými příjmy ovlivní také změna u pravidel sociálního pojištění.

Klesá totiž maximální roční vyměřovací základ ze 72násobku na 48násobek průměrné mzdy. V měsíčním vyjádření se tedy strop pro platbu sociálního pojištění zmenšuje ze šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy.

Tato změna má kořeny ještě v roce 2009, kdy úřednická vláda prosadila takzvaný Janotův úsporný balíček. Ten zvedl stropy u zdravotního a sociálního pojištění s tím, že zvýšení u sociálního pojištění bude účinné pouze v roce 2010. Nakonec toto opatření tedy ještě rok přesluhovalo.

V roce 2011 mohli zaměstnanci na sociálním pojištění za celý rok odvést maximálně 115 784 korun, v roce 2012 se tento strop snižuje na 78 428 korun.

Lidé, kteří již v minulém roce platili maximální výši pojistného, tedy na sociálním pojištění zaplatí měsíčně o zhruba 3100 korun méně.

Dalších zhruba 1800 korun měsíčně pak tito lidé ušetří na dani z příjmů. Ta se totiž vypočítává ze superhrubé mzdy, kterou spoluutváří také sociální pojištění odvedené zaměstnavatelem. A i tato suma se sníží kvůli poklesu maximálního vyměřovacího základu.

Naopak zaměstnanci, jejichž příjmy byly již v roce 2011 nad stropem pro platbu pojistného, si připlatí v průměru zhruba 140 korun měsíčně na zdravotním pojištění a dani z příjmů.

Strop u zdravotního pojištění sice zůstal na šestinásobku průměrné měsíční mzdy, tu ale pro každý rok zvlášť vyhlašuje vláda a pro letošní rok vzrostla z 24 740 korun na 25 137 korun.